ECLI:CZ:NSS:2018:10.ADS.59.2018:41
sp. zn. 10 Ads 59/2018 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců
Michaely Bejčkové a Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: S. K., zast. JUDr. Bedřichem
Hájkem, advokátem se sídlem Jana Švermy 1696, Kadaň, proti žalovanému: Ministerstvo práce
a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. SZ/MPSV-2017-110740-916, čj. MSPV-2017/112072-916, v řízení
o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
29. 12. 2017, čj. 78 Ad 18/2017-30, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně požádala Úřad práce ČR – pobočku v Ústí nad Labem, kontaktní pracoviště
Most (úřad práce) o doplatek na bydlení, který jí úřad práce v rozhodnutí ze dne 22. 3.2017
přiznal ve výši 1 044 Kč měsíčně. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala k žalovanému,
který však její odvolání zamítl rozhodnutím uvedeným v záhlaví. Žalobkyně proto podala žalobu
ke krajskému soudu, neboť nesouhlasila s tím, že správní orgány při stanovení výše dávky
nezahrnuly do odůvodněných nákladů na bydlení úhrady za energie v celé jejich výši.
Náklady na energie podle jejího názoru správní orgány posoudily pouze paušálně a bez řádného
odůvodnění. Krajský soud žalobě vyhověl a napadeným rozsudkem zrušil rozhodnutí
jak žalovaného, tak úřadu práce pro nepřezkoumatelnost a vrátil věc žalovanému k dalšímu řízení.
[2] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost,
ve které současně žádal o přiznání odkladného účinku. Odůvodnil jej tím, že v současné době
není schopen dostát podmínkám uvedeným krajským soudem tak, aby rozhodnutí o přiznání
doplatku na bydlení v řízení před tímto soudem obstálo. Dále poznamenal, že má doplnit
odůvodnění rozhodnutí a podklady do správního spisu, i nadále však bude respektovat výši záloh
na spotřebu energií vyhodnocenou aplikačním programem pro výpočet dávek hmotné nouze.
Přiznáním odkladného účinku tedy podle názoru stěžovatele nevznikne žalobkyni žádná finanční
újma. Žalobkyně s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí.
[3] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., který se přiměřeně užije i v řízení o kasační
stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru,
že v jeho případě nejsou tyto podmínky naplněny.
[4] NSS nejprve zkoumal, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by nasvědčovaly možnosti
vzniku nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám. NSS předně upozorňuje, že povinnost
správního orgánu rozhodnout v souladu s právním názorem krajského soudu vysloveným
v rušícím rozsudku nemůže být sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006-49, č. 1255/2007
Sb. NSS). Tvrzení stěžovatele o neschopnosti dostát podmínkám v rozsudku krajského soudu
jsou obecná a nevypovídají nic o tom, v čem konkrétně má jeho újma spočívat. Jak již NSS
mnohokrát uvedl, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Vylíčení podstatných
skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel
v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem
(viz např. usnesení NSS ze dne 5. 1. 2017, čj. 10 Ads 313/2016-27, bod 6). NSS přizná odkladný
účinek pouze v ojedinělých případech, ve kterých by okamžitý výkon soudního rozhodnutí mohl
mít závažné důsledky. O takovou mimořádnou situaci se v nyní posuzované věci nejedná,
resp. stěžovatel nic takového netvrdil.
[5] Vzhledem k tomu, že stěžovatel neprokázal existenci nepoměrně větší újmy,
NSS se již nezabýval tím, zda by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo v rozporu
s veřejným zájmem (srov. bod [3]).
[6] NSS proto nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle §107 ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. Tím však nijak nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. března 2018
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu