ECLI:CZ:NSS:2018:10.AS.116.2018:56
sp. zn. 10 As 116/2018 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně
Daniely Zemanové a soudce Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: JUDr. I. K.,
zast. Mgr. Lukášem Míšou, advokátem se sídlem Martinkova 854/5, Brno, proti žalovanému:
Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice,
za účasti osob zúčastněných na řízení: I) P + P Želeč, spol. s r. o., se sídlem Želeč 35,
zast. JUDr. Helenou Novákovou, advokátkou se sídlem třída Míru 146, Český Krumlov,
II) E.ON Distribuce, a.s., se sídlem F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 1. 2. 2017, čj. KUJCK 17784/2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 7. 3. 2018, čj. 51 A 33/2017-73, o
návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení
řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Krajského úřadu
Jihočeského kraje ze dne 1. 2. 2017, čj. KUJCK 17784/2017.
II. Žalobci se u k l ád á zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní
poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
a to ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] K žádosti osoby zúčastněné na řízení I) (dále též „stavebník“) vydal dne 29. 9. 2016
žalovaný rozhodnutí, jímž na parcelách specifikovaných v tomto rozhodnutí umístil stavbu
(Novostavba rodinného domu s provozovnou v areálu firmy P + P Želeč, spol. s. r. o.).
Žalobce se jako vlastník přilehlého pozemku odvolal. Žalovaný jeho odvolání zamítl
rozhodnutím označeným v záhlaví. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného krajský soud zamítl
shora označeným rozsudkem.
[2] Proti rozsudku krajského soudu žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal včasnou
kasační stížnost, v ní požádal o přiznání odkladného účinku. Uvedl, že umístěním sporné
novostavby dojde ke změně místních poměrů, zhorší se kvalita okolního prostředí. Novostavba
nebude primárně využívaná pro bydlení, ale jako distribuční místo pro prodej instalačního
materiálu. Jeho vznik by byl spojen se zvýšeným pohybem osob a vozidel, zvýšeným hlukem
a zvýšenými emisemi pachů a prachu. Výrazným způsobem se zvýší počet osob, které budou
moci stěžovatele obtěžovat pohledem do jeho zahrady a domu. Dále také poklesne hodnota
jeho nemovitosti. Řešení stěžovatelem označených otázek přitom zjevně náleží do územního
řízení a v navazujícím stavebním řízení by již k jejich řešení nebyl dán prostor. Pokud by stavební
povolení pro stavebníka bylo vydáno před věcným rozhodnutím o této kasační stížnosti,
stěžovatel už nebude moci uplatnit jeho námitky v žádném jiném řízení. Újma, která by vznikla
stavebníkovi, je přitom pouze dočasného charakteru. Nemůže tedy převážit nad nevratnou
újmou, jež hrozí stěžovateli. Stěžovatel si není vědom ani existence žádného důležitého veřejného
zájmu, v rozporu s nímž by mohlo být přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[3] Žalovaný nemá námitky k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[4] Stavebník k návrhu uvádí, že má dlouhodobě zájem přestavět stávající objekt (sklad),
což se mu z důvodu nesouhlasu stěžovatele a ostatních sousedů nedaří. Se stěžovatelem se dlouhodobě nemůže
domluvit na jakémkoliv kompromisním řešení. Tvrdí, že novostavba nemůže zhoršit kvalitu okolního prostředí,
neboť nedojde k žádné podstatné změně ve využití prostor (přízemí) projektovaného rodinného domu. V prvním
patře bude byt pro zaměstnance a v přízemí vzorková prodejna vodoinstalačního materiálu. I před rokem 1995,
kdy areál nabyl stavebník, byla ve sporné budově prodejna obkladů a dlažeb. Není pravda, že by se po umístění
novostavby do areálu vešlo více vozidel. Areál není nafukovací a zvýšení imisí (hluku, prachu, či pachu) oproti
současnému stavu nehrozí. Novostavba má být oproti současnému skladu vyšší; bude tak chránit stěžovatele
před pohledovými imisemi. Z 6 malých oken bude výhled nejprve do zahrady stavebníka, teprve pak na dům
a zahradu stěžovatele, který má nyní mnohem větší možnosti rozhledu do areálu stavebníka. Novostavba zároveň
vytvoří protihlukovou bariéru oproti současnému stavu. Upozorňuje, že stěžovatel má pouze ničím neodůvodněné
obavy, které v návrhu tvrdí, ale nijak je neprokázal. Naproti tomu stavebníkovi hrozí, že stavební úřad nestihne
včas vydat stavební povolení (územní rozhodnutí je platné pouze do 7. 2. 2019). Dále stavebník dalším
odkládáním stavby přichází o nájemné ze služebního bytu v částce přesahující deset tisíc měsíčně. Další škody
mu vznikly v důsledku změn projektu či hrazením nákladů právního zastoupení. Stěžovatel dle něj podává
šikanózní návrhy, čímž zneužívá procesní práva.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti zjišťuje splnění
zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazné disproporcionality újmy způsobené
stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy ve vztahu k újmě
způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; 2) absenci rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného
správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[6] V posuzovaném případě tedy NSS především poměřoval možnosti vzniku nepoměrně
větší újmy dle §73 odst. 2 s. ř. s. Proti stěžovatelem tvrzené újmě (viz výše) stojí zájem stavebníka
na brzké realizaci jeho stavebního záměru. Stavebník jednak zpochybňuje oprávněnost
stížnostních námitek, jednak tvrdí, že jeho újma, která vznikne přiznáním odkladného účinku,
by byla nepoměrně větší.
[7] NSS předesílá, že krajský soud k návrhu stěžovatele přiznal odkladný účinek žaloby
(usnesení ze dne 19. 4. 2017). Odkázal na §94 odst. 5 stavebního zákona, z něhož vyplývá,
že pokud bude zrušeno územní rozhodnutí po rozhodnutí o povolení stavby, územní rozhodnutí
se již nevydává (za účinnosti předchozího stavebního zákona takové pravidlo neexistovalo).
Úspěch stěžovatele v žalobě proti územnímu rozhodnutí by mohl po vydání stavebního povolení
být bezcenný; žalovaný by s ohledem na změnu skutkových okolností pouze zastavil územní
řízení. Uvedenou újmu hrozící stěžovateli nemohla dle krajského soudu vyvážit ani újma
potenciální stavebníka, který však tehdy žádnou újmu nespecifikoval. Svou aktivitu stavebník
omezil na pouhé přihlášení se jako osoba zúčastněná na řízení (přípis ze dne 10. 4. 2017).
[8] S touto argumentací se NSS ztotožňuje; je možné ji obdobně vztáhnout rovněž
na rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Mají-li tedy soudy
naplnit smysl institutu odkladného účinku, nezbývá, než brát i v případě žalob proti územnímu
rozhodnutí do úvahy rizika plynoucí z realizace stavby (k tomu srov. např. usnesení NSS
ze dne 17. 2. 2016, čj. 2 As 21/2016-68; ze dne 7. 5. 2014, čj. 1 As 50/2014-69;
či ze dne 31. 8. 2017, čj. 5 As 182/2017-55). Tím ovšem nemá být řečeno, že je třeba přiznávat
odkladný účinek všem žalobám proti územním rozhodnutím (respektive navazujícím kasačním
stížnostem). I zde je třeba zvažovat individuální okolnosti každé konkrétní věci.
[9] Na rozdíl od řízení před krajským soudem stavebník v řízení o kasační stížnosti podal
k návrhu na přiznání odkladného účinku rozsáhlé vyjádření. Ani argumenty vznesené v tomto vyjádření ovšem
nemohou zvrátit závěry, které při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku učinil již krajský soud.
Prvně není pravda, že by na projednávanou kauze nešlo vztáhnout právní názor, který NSS učinil v již cit.
usnesení čj. 2 As 21/2016-68. Ačkoliv se jednalo o skutkově odlišnou kauzu (dostavba
inženýrských sítí a pozemní komunikace na pozemku stěžovatelky), závěry tohoto rozhodnutí
mají přesah i do nynějšího případu (obdobný závěr ostatně NSS učinil v jiném již cit. usnesení
čj. 1 As 50/2014-69, v němž šlo o umístění rodinných vícegeneračních domů spolu
s komunikacemi a inženýrskými sítěmi, přičemž stavebník vyčíslil jeho případné škody
v milionových částkách).
[10] Ani s ohledem na nově vznesená tvrzení stavebníka nelze vyloučit obavy stěžovatele,
že realizací novostavby v bezprostřední blízkosti jeho nemovitostí dojde k podstatné změně
místních poměrů, v důsledku imisí se zhorší kvalita okolního prostředí, či poklesne cena
jeho nemovitostí. Jisté je jen to, že realizací záměru stavebníka by došlo ke změně stávajícího
stavu, proto nejde o hypotetickou újmu. Jelikož jde o novostavbu nahrazující stávající nižší
stavbu, nemůže jít ani o újmu bagatelní. Přitom nelze, jak tvrdí stavebník, po stěžovateli
požadovat, aby v jeho situaci nejen tvrdil, ale i prokazoval jeho újmu. NSS si nedovede dost
dobře představit, jak by stěžovatel prokazoval újmu, která má vybudováním novostavby teprve
vzniknout, jaké konkrétní podklady by k tomu měl doložit.
[11] Újma hrozící stavebníkovi, spočívající v nemožnosti realizace stavby, je ze své podstaty
toliko dočasného charakteru. Proto nemůže převážit nad hrozbou nezvratné újmy stěžovatele.
NSS předpokládá, že (s ohledem na počet neskončených věcí v rozhodujícím senátu)
bude v řízení o kasační stížnosti možno meritorně rozhodnout v horizontu několika mála měsíců.
Ani tvrzená (a stavebníkem prokazovaná) peněžitá újma (náklady na změny projektu,
právní zastoupení, či ušlé nájemné v plánovaném služebním bytě) nepřevažuje nad újmou,
která hrozí stěžovateli, bude-li stavební záměr realizován.
[12] Nelze připustit, aby se soudní přezkum rozhodnutí správních orgánů o umístění stavby
stal (vzhledem k §94 odst. 5 stavebního zákona) akademickým a bezpředmětným. Podstatné je,
aby námitky, které svou povahou patří do řízení o územním rozhodnutí, mohly být v tomto řízení
posouzeny a aby správní soudy měly možnost rozhodnutí o těchto námitkách přezkoumat.
[13] Po zhodnocení tvrzených důvodů tedy dospěl NSS k závěru, že jsou naplněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 ve spojení s §107 s. ř. s.
Přihlédl zejména k tomu, že v důsledku nepřiznání odkladného účinku by stěžovateli hrozila
bezprostřední a nezvratná újma na jeho vlastnických právech. Na sousedním pozemku
by stávající jednopodlažní stavbu nahradila vyšší novostavba rodinného domu,
v němž by v prvním nadzemním podlaží měla být umístěna provozovna a v druhém pak zázemí
provozovny a byt. Tato újma přitom převažuje nad újmou, o níž stavebník tvrdí, že mu vznikne
přiznáním odkladného účinku.
[14] NSS posoudil žádost o přiznání odkladného účinku i z hlediska zbývajících podmínek
stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s. Přiznání odkladného účinku není v rozporu s žádným důležitým
veřejným zájmem. Tvrzení rozporu s veřejným zájmem je ostatně na žalovaném, který neměl
nic proti přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[15] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti v této věci se až do skončení řízení před
NSS pozastavují účinky shora označeného rozhodnutí žalovaného. Soud však připomíná,
že usnesení o přiznání odkladného účinku může i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li
se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody
v mezidobí odpadly (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.).
[16] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti NSS žádným způsobem nepředjímá
své rozhodnutí o věci samé.
[17] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek
splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem
právní moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam;
srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II. vyzval
stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
Poučení:
Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b) bezhotovostně
převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka
Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách
www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis na vyznačeném
místě. Tiskopis podepište a vraťte jej NSS. Kolkové známky neznehodnocujte.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. května 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: