ECLI:CZ:NSS:2018:10.AS.31.2018:75
sp. zn. 10 As 31/2018 - 75
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely
Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: ČEZ, a. s., se sídlem Duhová 1444/2,
Praha 4, zast. JUDr. Karlem Muzikářem, LL.M., advokátem se sídlem Křižovnické nám. 193/2,
Praha 1, proti žalované: Státní energetická inspekce, se sídlem Gorazdova 24,
Praha 2, proti rozhodnutí ústředního ředitele žalované ze dne 8. 9. 2014,
čj. 081301613/700/14/90.220/Ve, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2017, čj. 3 Af 61/2014-126, o návrhu žalované
na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se ne př i zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Ústřední ředitel žalované uložil rozhodnutím citovaným v záhlaví žalobkyni pokutu
ve výši 500 000 Kč za spáchání správního deliktu podle §16 odst. 1 písm. c) zákona č. 526/1999 Sb., o cenách. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně bránila žalobou. Městský soud konstatoval,
že se na danou věc aplikují prekluzivní lhůty v §95 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon).
Tento právní předpis je podle soudu zvláštní právní úpravou ve vztahu k §17 odst. 3 zákona
o cenách. Následně proto soud dospěl k závěru, že žalovaná zahájila s žalobkyní správní řízení
související s čerpáním příspěvku za období srpen 2011 po uplynutí objektivní prekluzivní lhůty
stanovené v §95 odst. 4 energetického zákona. Žalovaná prý tímto podstatně porušila ustanovení
o řízení před správním orgánem. Proto městský soud rozhodnutí ústředního ředitele žalované
zrušil a vrátil věc žalované k dalšímu řízení.
[2] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační
stížností; rovněž navrhuje, aby NSS přiznal její kasační stížnosti odkladný účinek.
Návrh na přiznání odkladného účinku stěžovatelka odůvodnila tím, že je hluboce přesvědčena
o nesprávném posouzení otázky prekluze v rozsudku městského soudu. S ohledem na krátké
lhůty pro vydání správního rozhodnutí se podle stěžovatelky může stát, že ještě před
rozhodnutím NSS o kasační stížnosti bude muset vydat nové správní rozhodnutí, které se bude
řídit nesprávným názorem městského soudu. Ve výsledku by tak vedle sebe mohla existovat dvě
konkurující si správní rozhodnutí. Podle názoru stěžovatelky by byl takový postup neúčelný
a nehospodárný. Uvádí, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným
zájmem, právě naopak. V případě nepřiznání odkladného účinku by byla vážně ohrožena právní
jistota účastníků řízení. Stěžovatelka dále konstatuje, že podle nové právní úpravy v zákoně
č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, se správní řízení v případech
podání kasační stížnosti obligatorně přeruší.
[3] Žalobkyně s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasí. Upozorňuje
na to, že správní orgán je povinen po vydání zrušujícího rozsudku soudu pokračovat v řízení.
Podle jejího názoru navíc není zřejmé, jaký veřejný zájem by měl být přiznáním odkladného
účinku ohrožen. Pohodlnější procesní situaci pro správní orgán nelze stavět nad zájem účastníka
řízení na rozhodnutí ve věci samé. K vyřešení případné kolize dvou správních rozhodnutí
podle žalobkyně slouží instituty správního řádu, jako například přezkumné řízení či obnova
řízení. Žalobkyně závěrem uvádí, že není možné předjímat výsledek řízení o kasační stížnosti.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatelky přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s., přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační
stížnosti, NSS usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[5] NSS po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelkou dospěl k závěru, že v jejím případě
nejsou tyto podmínky naplněny. Jak správně poukázala již žalobkyně, povinnost stěžovatelky
rozhodnout v souladu s právním názorem soudu vysloveným ve zrušujícím rozsudku nemůže být
sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (srov. usnesení
rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006-49, č. 1255/2007 Sb. NSS). Obava
stěžovatelky z následného obživnutí správního rozhodnutí (v důsledku možného rušícího
rozsudku NSS) a z toho, že nové rozhodnutí vydané před vynesením rozsudku NSS bude
v rozporu s právním názorem NSS, rovněž sama o sobě nemůže vést k přiznání odkladného
účinku. Jedná se sice nesporně o negativní jev, nicméně ani tato obtížně řešitelná procesní situace
není bezprostředním ohrožením důležitého veřejného zájmu a nemůže pro stěžovatelku
bez dalšího představovat újmu dosahující intenzity požadované pro přiznání odkladného účinku
(viz usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 7. 2015, čj. 10 Ads 99/2014-58, č. 3270/2015 Sb.
NSS).
[6] Na posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku nemůže mít vliv ani skutečnost,
že podle nové právní úpravy v §85 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
se v případě podání kasační stížnosti řízení o přestupku přeruší. Zákonodárce toto pravidlo
výslovně zakotvil až pro řízení zahájená od 1. 7. 2017 (§112 odst. 4 téhož zákona). Přiznání
odkladného účinku nemůže být prostředkem k odstranění rozdílů mezi dvěma právními
úpravami v přechodném období.
[7] NSS podotýká, že odkladný účinek představuje institut mimořádné povahy. Smyslem
přiznání odkladného účinku je zabránit hrozící vážné újmě, kterou by mohl výkon rozhodnutí
krajského soudu vyvolat, nikoliv poskytnout větší komfort správním orgánům při novém
projednání věci. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti NSS dočasně pozastavuje
před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského
soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným
postupem zrušeno. NSS proto přizná odkladný účinek pouze v ojedinělých případech,
ve kterých by okamžitý výkon soudního rozhodnutí mohl mít závažné důsledky.
O takovou mimořádnou situaci se v nyní posuzované věci nejedná.
[8] NSS proto návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Usnesení o zamítnutí návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou
rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 14. března 2018
Zdeněk Kühn
předseda senátu