ECLI:CZ:NSS:2018:10.AZS.191.2018:31
sp. zn. 10 Azs 191/2018 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce
Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: M. M., zast. Mgr. Pavlínou
Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalované: Komise pro rozhodování
ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované
ze dne 19. 9. 2016, čj. MV-86517-4/SO-2014, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 31. 5. 2018, čj. 62 A 164/2016-71, o návrhu žalobce na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení
před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Ministerstva vnitra,
odboru azylové a migrační politiky ze dne 21. 3. 2013, čj. OAM-68079-8/DP-2012, ve spojení
s rozhodnutím Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 19. 9. 2016,
čj. MV-86517-4/SO-2014.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 21. 3. 2013 zastavilo Ministerstvo vnitra řízení ve věci žádosti
žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR za účelem
podnikání. Žalovaná rozhodnutím ze dne 19. 9. 2016 zamítla žalobcovo odvolání a rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně potvrdila.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu u krajského soudu a současně požádal,
aby soud přiznal žalobě odkladný účinek. Tomuto návrhu krajský soud vyhověl usnesením
ze dne 9. 11. 2016. Následně žalobu zamítl rozsudkem ze dne 31. 5. 2018.
[3] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností,
ke které rovněž připojil návrh na přiznání odkladného účinku. V něm poukázal na skutečnost,
že na území ČR získává finanční prostředky na obživu své rodiny (manželky, svých tří nezletilých
dětí a nemocné matky, jež jsou odkázány na jeho finanční pomoc). S ohledem na nedostatek
pracovních příležitostí v zemi jeho původu hrozí, že by si tam nenašel práci, nemohl
by ani navázat na tu, kterou vykonával dříve, a nemohl by tak živit svou rodinu.
Stěžovatel by také musel zpřetrhat vazby, které si na území ČR vytvořil za dobu téměř 20 let
pobytu. Naopak na Ukrajině již nemá žádné sociální zázemí. Stěžovatel také poukázal
na nestabilní vojensko-politickou situaci, která stále panuje na Ukrajině. Stěžovatel dále vyjádřil
obavu z obtíží v souvislosti s vycestováním, s řízením o nové žádosti a s případným návratem
zpět do ČR, neboť je všeobecně známo, že je v současné době téměř nemožné získat termín
k podání žádosti o povolení na zastupitelském úřadu. Stěžovatel poukázal také na své právo
na spravedlivý proces, tedy možnost osobně vystupovat v řízení a být v kontaktu se svým
zástupcem.
[4] Žalovaná navrhuje, aby NSS kasační stížnosti nepřiznal odkladný účinek,
neboť stěžovateli nemůže vzniknout újma ve smyslu §73 s. ř. s. Ta by stěžovateli hrozila
až v řízení o správním vyhoštění. Proti rozhodnutí o správním vyhoštění lze podat žalobu,
která má ze zákona odkladný účinek, existují tedy právní instituty, jimiž se může stěžovatel
domáhat posouzení své situace v jiném (následném) řízení. Nadto je stěžovatel zastoupen
advokátkou a jeho přítomnost u jednání soudu může být zajištěna také prostřednictvím
videokonferenčního zařízení.
[5] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud zjišťuje současné
splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené
stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě
způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného
správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[6] NSS dospěl k závěru, že v nyní projednávané věci jsou zákonné podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti splněny. Přihlédl přitom zejména k hledisku soukromého
a rodinného života stěžovatele. V ČR totiž stěžovatel obstarává finanční prostředky,
které vynakládá na obživu své rodiny; ta je na něj v tomto ohledu odkázána. Vycestování
na Ukrajinu by ve spojení s vyřizováním nového povolení k dlouhodobému pobytu bylo citelným
zásahem do možnosti rodinu uživit.
[7] Není případný názor žalované, že posouzení své rodinné situace se může stěžovatel
domáhat prostřednictvím žaloby proti případnému rozhodnutí o správním vyhoštění,
neboť tím žalovaná předpokládá, že stěžovatel hodlá na území ČR zůstat i poté, co již skončila
platnost jeho povolení k dlouhodobému pobytu – tedy nelegálně; případně jej k tomu přímo
nabádá. Odhlédla však od možnosti, že by stěžovatel území ČR opustil dobrovolně. V takovém
případě by se však posouzení svého soukromého a rodinného života nedomohl.
[8] NSS nezjistil, že by přiznáním odkladného účinku hrozila jakákoli újma jiným osobám,
a současně neshledal žádné konkrétní okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by samotné
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohlo být v rozporu s důležitým veřejným zájmem,
a ani žalovaná takové okolnosti ve vztahu ke stěžovateli neuvedla. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti se pouze odkládají účinky napadeného rozhodnutí. Ochrana veřejného zájmu
může být zajištěna, i když tyto účinky nastoupí později.
[9] Z těchto důvodů NSS stěžovateli vyhověl a jeho kasační stížnosti přiznal odkladný
účinek. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozhodnutí žalované
ze dne 19. 9. 2016 i rozhodnutí ministerstva ze dne 21. 3. 2013. Současně NSS upozorňuje,
že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné
povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé (viz usnesení ze dne 4. 10. 2005,
čj. 8 As 26/2005-76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. července 2018
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu