ECLI:CZ:NSS:2018:10.AZS.47.2018:31
sp. zn. 10 Azs 47/2018 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Daniely Zemanové,
soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: I. D.,
zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3,
Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 1. 2017, čj. MV-129478-10/SO-2016,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 1. 2018,
čj. 30 A 28/2017-54, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobci se uk l á dá zaplatit ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení České
republice – Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Ministerstvo vnitra zastavilo dne 20. 9. 2016 podle §66 odst. 1 písm. c) správního řádu
řízení o žádosti žalobce o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území
České republiky za účelem podnikání. Žalovaná zamítla žalobcovo odvolání rozhodnutím
uvedeným v záhlaví. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu ke krajskému soudu,
který ji však zamítl rozsudkem ze dne 10. 1. 2018.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost,
k níž připojil i žádost o přiznání odkladného účinku. V žádosti stěžovatel uvedl, že na území ČR
žije od roku 2009, má zde vytvořeno veškeré zázemí, má zde spoustu přátel a prosperující
společnost, díky které si obstarává obživu. Nepřiznání odkladného účinku by mělo katastrofický
dopad do jeho soukromého a rodinného života, neboť by musel opustit území ČR,
jinak by se zde nacházel nelegálně. Vycestování by také bylo spojeno s vysokými náklady.
Nepřiznáním odkladného účinku by bylo porušeno stěžovatelovo právo na spravedlivý proces,
neboť by se nemohl aktivně účastnit soudního přezkumu rozhodnutí žalované. V tom stěžovatel
spatřuje nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku mohla vzniknout jiným
osobám, zároveň by podle něj přiznání odkladného účinku nebylo v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[3] Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí a navrhuje, aby jej NSS kasační
stížnosti nepřiznal.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti soud
zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru
újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy,
ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly;
a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují
se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.
[5] Po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl NSS k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107
s. ř. s. nejsou naplněny. Institut odkladného účinku je institut mimořádné povahy, tedy výjimka
ze zákonného pravidla v §107 s. ř. s. Proto i k jeho využití musí nastat mimořádné okolnosti.
Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby podrobně uvedl, proč se domnívá,
že v jeho případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly účinky pravomocného
rozhodnutí odloženy.
[6] Soud s ohledem na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku ke svému
rozhodnutí vždy potřebuje znát konkrétní individuální skutečnosti, pro které stěžovatel
o odkladný účinek žádá. Obecná tvrzení stěžovatele, že má na území České republiky vytvořeno
silné společenské zázemí a žije zde již dlouhou dobu, nemohou bez dalšího obstát jako důvod
pro přiznání odkladného účinku. Stěžovatel tato tvrzení v návrhu blíže nespecifikoval.
To, že se případný nucený odjezd cizince, kterému nebylo prodlouženo povolení k pobytu,
dotkne jeho soukromého života, není „nepoměrně větší újmou“, ale spíše běžným důsledkem
jakéhokoli takového rozhodnutí. Totéž platí pro vynaložení finančních nákladů v souvislosti
s případným vycestováním. Podobně obecně formuloval stěžovatel i své právo na spravedlivý
proces.
[7] NSS si je vědom své judikatury (usnesení ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011-100,
a na něj navazující usnesení ze dne 19. 11. 2014, čj. 1 Azs 160/2014-25, č. 3169/2015 Sb. NSS),
na kterou odkazuje také stěžovatel a která v případě cizinců spíše tíhne k tomu, aby byly odkladné
účinky kasačním stížnostem přiznávány (za podmínek tam specifikovaných). Přesto NSS
nepovažuje v této věci podmínky pro přiznání odkladného účinku za splněné, neboť stěžovatel
neuvedl, v čem konkrétně by utrpěl nepoměrně větší újmu než třetí osoby v případě,
že by odkladný účinek nebyl přiznán. Pokud by NSS uznal za dostačující pro přiznání
odkladného účinku obecná tvrzení, která vznáší stěžovatel v této věci, popřel by tím výjimečnou
povahu institutu odkladného účinku; rozhodování o odkladném účinku by se tak stalo pouhou
formalitou. To zjevně nebylo záměrem zákonodárce.
[8] Rozhodnutím o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti NSS nijak nepředjímá své
rozhodnutí o věci samé.
[9] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu
poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný
vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní
moci tohoto usnesení [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam;
srov. k tomu usnesení ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. NSS proto výrokem II vyzval
stěžovatele ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
Soudní poplatek lze zaplatit: a) vylepením kolků na tomto tiskopisu, nebo b)
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703–46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno.
Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových
stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků.
V případě placení kolkovými známkami nalepte vždy oba jejich díly na tiskopis
na vyznačeném místě. Tiskopis podepište a vraťte jej Nejvyššímu správnímu
soudu. Kolkové známky neznehodnocujte.
V Brně dne 14. března 2018
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: