ECLI:CZ:NSS:2018:12.KSZ.10.2017:43
sp. zn. 12 Ksz 10/2017 - 43
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího
Pally, zástupce předsedy senátu JUDr. Stanislava Rizmana a přísedících JUDr. Vítězslava Pýši,
JUDr. Vladimíra Macha, JUDr. Martina Mikysky a doc. JUDr. Jana Svatoně, CSc. při ústním
jednání dne 27. 2. 2018 ve věci návrhu městského státního zástupce v Praze ze dne
26. 9. 2017, sp. zn. 2 SPR 280/2017, na zahájení řízení o kárné odpovědnosti Mgr. D.B., státní
zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze,
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, kárně obviněná
Mgr. D. B., nar. X,
státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze,
je vinna, že
jako státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze byla nečinná při vyřizování věci
vedené pod sp. zn. 1 KZN 73/2016, když
a) v období od 4. 10. 2016 do 11. 9. 2017 i přes opakované urgence a žádosti policejního orgánu
mu nevrátila předložený originál kompletního spisového materiálu,
b) v období od 17. 1. 2017 do 11. 9. 2017 nerozhodla o návrhu Policie České republiky, Krajské
ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské
kriminality, 7. oddělení, ze dne 12. 1. 2017, č. j. KRPA-13856-127/TČ-2016-000097-MIK,
na podání žádostí o mezinárodní právní pomoc do Rakouska, Belgie, Německa, Dánska,
Estonska, Francie, Irska, Itálie, Nizozemska, Polska a Slovenska, a to přestože byla policejním
orgánem o vyřízení tohoto podnětu opakovaně žádána a upozorněna, že se jedná o stěžejní
důkaz, bez jehož provedení není možné věc řádně prověřit,
t e d y
zaviněně porušila povinnosti státního zástupce a zaviněným jednáním ohrozila důvěru
v odbornost postupu státního zastupitelství,
č í m ž s p á c h a l a
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství,
a z a t o se j í u k l á d á
podle §30 odst. 1 písm. b) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, kárné opatření
snížení platu o 10 % na dobu 2 (dvou) měsíců.
Odůvodnění:
I. Zjištěný skutkový stav
[1] Dokazováním provedeným při ústním jednání byly zjištěny následující skutečnosti:
[2] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Služba kriminální policie
a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 7. oddělení, podle §158 odst. 3 trestního řádu
zahájila dne 9. 2. 2016 úkony trestního řízení ve věci podezřelých Pavla Hrušky, nar. X, a M. R.,
nar. X, pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240
odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku a zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst.
1, odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Podle záznamu o zahájení úkonů trestního řízení
sepsaného pod č. j. KRPA-13856-6/TČ-2016-000097 se těchto trestných činů měli podezřelí
dopustit tím, že od 1. 1. 2014 do 19. 11. 2015 v úmyslu zkrátit daň z přidané hodnoty vytvořili
účelové řetězce firem plátců DPH, v rámci kterých zorganizovali a řídili spekulativní obchody
s motorovými vozidly, kdy jako statutární zástupci Manta Ray spol. s r.o. a v případě podezřelého
Pavla Hrušky i společnosti AUTO MAXOV s.r.o. deklarovali jejich nákup v tuzemsku, přičemž
fakticky vozidla pořídili v zahraničí prostřednictvím dalších společností, které zdanitelná plnění
spočívající v pořízení automobilů z jiného členského státu Evropské unie v daňových přiznáních
nevykázaly, čímž došlo ke zkrácení daně minimálně ve výši 24.981.657 Kč. Dále podezřelý Pavel
Hruška jako jednatel Refin NB spol. s r.o. měl v období let 2007 až 2009 zkrátit daň z přidané
hodnoty tak, že do nároku na odpočet daně v přiznáních k dani z přidané hodnoty za příslušná
zdaňovací období zahrnul fiktivní faktury za přijatá zdanitelná plnění v tuzemsku, čímž zkrátil
daňovou povinnosti na DPH minimálně ve výši 39.909.697 Kč, když následně provedl v období
od ledna 2007 do srpna 2009 hotovostní výběry z účtu společnosti v celkové výši 248.225.030
Kč, přičemž tyto peněžní prostředky mohou být výnosem z trestné činnosti.
[3] Tato trestní věc byla u Městského státního zastupitelství v Praze (dále též „městské státní
zastupitelství“) vedena pod sp. zn. 1 KZN 73/2016 a původně byla dozorována státní zástupkyní
JUDr. Dagmar Máchovou. Při přerozdělení její agendy mezi další státní zástupce, k čemuž došlo
dne 13. 5. 2016, byla daná trestní věc přidělena k výkonu dozoru kárně obviněné.
[4] Dne 19. 5. 2016 kárně obviněná na návrh policejního orgánu podala postupem podle
§8 odst. 2 trestního řádu žádost několika peněžním ústavům o poskytnutí údajů, které byly
předmětem bankovnímu tajemství a týkaly se bankovního účtu Refin NB spol. s r.o., z něhož
podezřelý Pavel Hruška prováděl hotovostní výběry. Následně si dne 7. 6. 2016 vyžádala
od policejního orgánu podání zprávy o stavu věci, kterou policejní orgán vypracoval dne
20. 6. 2016. V další žádosti ze dne 27. 9. 2016 kárně obviněná znovu uložila policejnímu orgánu
podat zprávu o stavu věci a dále předložit spis za účelem provedení prověrky.
[5] Přípisem ze dne 4. 10. 2016 policejní orgán podal podle §159 odst. 3 trestního řádu návrh
na prodloužení lhůty prověřování do 31. 12. 2016. V něm popsal provedené úkony a uvedl, jaké
další důkazy ještě zamýšlí uskutečnit. K návrhu připojil šest svazků vyšetřovacího spisu.
[6] V další žádosti na prodloužení lhůty prověřování, kterou policejní orgán vyhotovil dne
22. 12. 2016, byl doplněn výčet provedených a zamýšlených úkonů, mezi nimiž byl i návrh
na vyžádání mezinárodní právní pomoci v jedenácti státech Evropské unie. V závěru tohoto
podání policejní orgán výslovně požádal o vrácení originálu spisového materiálu s tím, že bude
v případě potřeby znovu předložen s avizovaným návrhem na podání žádosti o mezinárodní
právní pomoc. Lhůta ke skončení prověřování měla být prodloužena do 30. 6. 2017.
[7] Návrh na podání žádostí o mezinárodní právní pomoc policejní orgán sepsal dne
12. 1. 2017 pod č. j. KRPA-13856-127/TČ-2016-000097-MIK. V něm se uvádí, že podle údajů
obsažených v systému VIES bylo za období let 2014 a 2015 provedeno na 130 mezinárodních
obchodních případů s nejméně 109 zahraničními subjekty, z nichž se podařilo vlastním šetřením
a lustracemi ztotožnit 107. Proto je za účelem prověření podezření z neoprávněných uplatnění
nadměrného odpočtu na dani z přidané hodnoty, k nimž mělo v souvislosti s těmito obchodními
případy dojít, nutné provést ztotožnění jejich předmětů, a to prostřednictvím mezinárodní právní
pomoci. Justiční orgány Rakouska, Belgie, Německa, Dánska, Estonska, Francie, Irska, Itálie,
Nizozemí, Polska a Slovenska měly být dotázány, zda jednotlivé blíže specifikované zahraniční
společnosti v letech 2014 a 2015 dodávaly či pořídily zboží od některé z uvedených společností
registrovaných v České republice, jakož i na podrobnosti týkající se těchto obdobních případů.
Policejní orgán současně požádal o vyrozumění, zda a v jakém rozsahu bude vyhověno návrhu
na podání žádostí o mezinárodní právní pomoc a předchozím žádostem o prodloužení lhůty
ke skončení prověřování. Dále policejní orgán žádal o vrácení originálu spisového materiálu.
Návrh na vyžádání mezinárodní právní pomoci obdrželo městské státní zastupitelství dne
17. 1. 2017.
[8] Dne 16. 3. 2017 učinila kárně obviněná dotaz policejnímu orgánu, který řešil obecnou
otázku změny způsobu zajištění věcí v trestním řízení po novele trestního řádu.
[9] Následně městské státní zastupitelství obdrželo dne 5. 5. 2017 zdvořilý dotaz na stav
vyhodnocení návrhu na vyžádání mezinárodní právní pomoci. V něm policejní orgán podrobně
rekapituloval svůj procesní postup a své návrhy vůči městskému státnímu zastupitelství. Současně
uvedl, že dne 14. 3. 2017 se telefonicky spojil s kárně obviněnou a dotazoval se na stav věci.
Státní zástupkyně sdělila, že návrhy na prodloužení lhůty ke skončení prověřování akceptovala,
tato lhůta je tedy prodloužena do 30. 6. 2017, avšak k otázce mezinárodní právní pomoci si musí
dostatečně prostudovat spisový materiál, aby mohla vyhodnotit důvodnost tohoto úkonu,
přičemž ke studiu spisu se s ohledem na své zatížení nedostane dříve než za 6 týdnů. Také
v tomto dotazu policejní orgán požádal o vrácení originálu spisového materiálu a o sdělení,
zda a v jakém rozsahu bude návrhu na podání žádostí o mezinárodní právní pomoc vyhověno,
neboť se jedná o stěžejní úkon, bez něhož nebude možné věc řádně prověřit.
[10] Dne 8. 6. 2017 pořídil policejní orgán úřední záznam o telefonickém hovoru s kárně
obviněnou, která uvedla, že na žádostech o mezinárodní právní pomoc pracuje, však nedokázala
uvést konkrétní termín jejich dokončení. Své zpoždění odůvodnila značnou pracovní zátěží.
[11] Další návrh na prodloužení lhůty prověřování sepsal policejní orgán dne 16. 6. 2017. V něm
je obsažen výčet zbývajících úkonů, které byly v zásadě vázány pouze na výsledky požadovaných
mezinárodních právních pomocí. I v tomto návrhu policejní orgán požádal o vrácení originálu
spisového materiálu a o sdělení, zda byl návrh na vyžádání mezinárodní justiční spolupráce
akceptován, případně v jakém rozsahu.
[12] Ve dnech 17. 7. a 18. 8. 2017 vyhotovil policejní orgán dotazy na stanovisko k návrhu
na prodloužení lhůty prověřování a na stav vyhodnocení návrhu na vyžádání mezinárodní právní
pomoci. V těchto písemnostech požádal o vrácení spisového materiálu s nabídkou jeho osobního
vyzvednutí.
[13] I. náměstkyně městského státního zástupce v Praze dne 11. 9. 2017 sepsala záznam
o přidělení věci jinému státnímu zástupci, v němž uvedla, že nespolupráce a jednání kárně
obviněné popsané v podnětu na zahájení kárného řízení, který byl vyhotoven téhož dne, zcela
vylučuje její další spolupráci s policejním orgánem, a proto byla daná trestní věc přidělena
novému státnímu zástupci. Ten vyhotovil žádosti o mezinárodní právní pomoc dne 22. 9. 2017.
[14] Všechna tato skutková zjištění vyplývají z obsahu dozorového spisu Městského státního
zastupitelství v Praze sp. zn. 1 KZN 73/2016 a ze záznamu o přidělení věci jinému státnímu
zástupci ze dne 11. 9. 2017, kterými byly při ústním jednání kárného senátu provedeny důkazy
na návrh kárného navrhovatele.
II. Obhajoba kárně obviněné
[15] Kárně obviněná ve výpovědi před kárným senátem a v dalším průběhu ústního jednání
uvedla následující skutečnosti:
[16] Skutky obsažené v kárném návrhu jsou pravdivé, neboť opravdu nevyřídila věc vedenou
pod sp. zn. 1 KZN 73/2016. Tu převzala po své kolegyni, byla pro ni zcela nová, neznala ji,
nakonec byla přidělena jinému státnímu zástupci a tak se už s ní nemohla seznámit. Jelikož o této
věci zpočátku nic nevěděla, vyžádala si od policejního orgánu spisový materiál. Dosud se jí ještě
nestalo, že by jí policejní orgán předložil originál trestního spisu bez předchozího vyrozumění.
Pokaždé mezi ní a policií kolují kopie spisového materiálu, a proto jí vůbec nenapadlo ověřovat,
zda se v kanceláři státního zastupitelství nenachází jeho originál. Po doručení trestního spisu
musela vyřizovat několik závažných, rozsáhlých a komplikovaných trestních věcí a zbýval jí čas
jen na zpracování běžné agendy. Navíc k ní často docházeli policisté ke konzultacím, které také
zabraly značnou část její pracovní doby. V posuzované trestní věci se však s policistou nesetkala
a ten se jí ozval až s dotazem ohledně prodloužení lhůty prověřování. Telefonicky mu oznámila,
že tuto lhůtu akceptuje, ale ještě nestihla prostudovat trestní spis, který je pro ni nový a potřebuje
se s ním seznámit.
[17] S ohledem na uvedené množství pracovních povinností však spisový materiál nestihla
prostudovat a v lednu 2017 obdržela návrh na vyžádání mezinárodní justiční spolupráce. Toto
podání společně s dalším návrhem na prodloužení lhůty prověřování a prověrkou spisu
policejního orgánu zamýšlela po určité době vyřídit najednou, což považuje za efektivnější
postup, než v krátkém časovém období činit jednotlivé úkony ve více spisech. Do konce února
však dokončovala obžalobu a od března intervenovala čtyři měsíce u soudu v rozsáhlé a složité
trestní kauze, což jí zabralo naprostou většinu pracovní doby. Následně čerpala dovolenou
a do září 2017, kdy byla daná trestní věc přidělena jinému státnímu zástupci, se již se spisovým
materiálem nestihla seznámit. Velmi ji přitom mrzí, že před odebráním dané kauzy a doručením
podnětu k podání kárného návrhu, k čemuž došlo v ten samý den, nikdo z vedení městského
státního zastupitelství se jí nezeptal na důvody nevyřízení věci.
[18] Při vyhodnocení činnosti městského státního zastupitelství za rok 2016 zjistila, že někteří
kolegové z oddělení ekonomické kriminality neměli žádnou obžalobu, jiní dva až čtyři, zatímco
ona v rozhodné době měla obžalob osm, z nichž jednu zpracovávala tři měsíce a druhou dva
měsíce, přičemž další téměř čtyři měsíce se účastnila jednání soudu. Nicméně připouští, že její
postup v posuzované trestní věci nebyl správný a nejspíše si špatně zorganizovala práci.
[19] Nepamatuje se, zda byla ze strany policejního orgánu telefonicky vyzývána k vrácení spisu
a zda jím byla upozorněna, že se jedná o originál. K odevzdání spisového materiálu byla písemně
urgována. Nicméně s ohledem na nenastudování spisu, neprovedení prověrky stavu prověřování
a další nevyřízenou agendu se toliko kanceláře státního zastupitelství bez bližších podrobností
zeptala, co do dozorového spisu přišlo, načež se jí dostalo obecné odpovědi, že policejní orgán
podal zprávu nebo žádost o prodloužení lhůty ke skončení prověřování. Mrzí ji, že komunikace
s policejním orgánem vázla, a to i z její strany. Nic však policistům nebránilo dostavit se na státní
zastupitelství a originál trestního spisu si odnést s tím, že ho potřebují.
III. Právní posouzení skutku uvedeného v kárném návrhu
[20] Při posouzení jednání uvedeného v návrhu na zahájení kárného řízení i obhajoby kárně
obviněné vycházel kárný senát z definice kárného provinění obsažené v zákoně č. 283/1993 Sb.,
o státním zastupitelství (dále jen „zákon o státním zastupitelství“), jakož i z povahy a významu
institutu kárné odpovědnosti státního zástupce, jež z tohoto zákona vyplývají.
[21] Podle §28 zákona o státním zastupitelství je kárným proviněním zaviněné porušení
povinností státního zástupce, zaviněné chování nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje
důvěru v činnost státního zastupitelství nebo v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost
a důstojnost funkce státního zástupce. Zákon o státním zastupitelství však ve znění
§12c a násl. upravuje mechanismus dohledu, v jehož rámci mohou být zjištěny, projednány
a napraveny jednotlivé nedostatky v postupu státních zástupců. Dále podle §30 odst. 3
zákona o státním zastupitelství může vedoucí státní zástupce drobné nedostatky a poklesky
státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení. V kárném
řízení ve věcech státních zástupců se tedy aplikují principy subsidiarity kárného postihu a kárnou
odpovědnost lze dovozovat pouze v závažných případech, v nichž nepostačuje uplatnění
mechanismů dohledu a řízení v soustavě státního zastupitelství. Porušení povinností při výkonu
funkce státního zástupce tak naplňuje znaky skutkové podstaty kárného provinění podle
§28 zákona o státním zastupitelství, jen je-li zaviněné a dosahuje-li větší intenzity.
[22] Myšlenka, že kárné právo představuje prostředek ultima ratio, který je možné použít
až při neúčinnosti či nedostatečnosti ostatních prostředků, byla uplatněna i v judikatuře vztahující
se k délce vyřizování agendy státních zástupců. Kárný senát totiž v minulosti považoval za kárné
provinění podle §28 zákona o státním zastupitelství jen delší nečinnost, při které státní zástupce
nevyřídil přidělenou věc, ačkoli tak evidentně mohl učinit bez újmy na zpracovávání jeho další
agendy. Průtah dosahující intenzity kárného provinění tak podle dosavadní rozhodovací činnosti
kárného senátu zpravidla nastává v situaci, kdy státní zástupce ve více věcech po obdržení
příslušného podání neučiní žádný relevantní úkon ve lhůtě tří měsíců u věcí zapsaných v rejstříku
ZT a ve lhůtě dvou měsíců u věcí zapsaných v rejstříku ZN (srov. rozhodnutí ze dne 9. 3. 2015,
č. j. 12 Ksz 13/2014 - 71, ze dne 13. 4. 2015, č. j. 12 Ksz 1/2014 - 107, ze dne 10. 11. 2015,
č. j. 12 Ksz 2/2015 - 78, ze dne 14. 2. 2017, č. j. 12 Ksz 4/2016 - 142, ze dne 26. 9. 2017,
č. j. 12 Ksz 2/2017 - 42, a ze dne 6. 2. 2018, č. j. 12 Ksz 9/2017 - 120). Daleko přísnějším
způsobem kárný senát ve své předchozí judikatuře nahlížel jen na případy, v nichž státní zástupce
delší dobu otálí s vyřizováním naprosto základních a stěžejních podání, na jejichž včasném
a náležitém posouzení závisí opodstatněnost samotného vedení trestního stíhání, důvodnost vzetí
obviněného do vazby či jeho ponechání ve vazbě, zachování dalších základních práv obviněného
a jiných dotčených osob, jakož i zjištění klíčových skutečností důležitých pro posouzení jednání
uvedeného v usnesení o zahájení trestního stíhání po skutkové i právní stránce. Toliko
ohledně těchto podání kárný senát z hlediska kárné odpovědnosti státního zástupce netoleroval
nečinnosti trvající v řádu týdnů, nýbrž učinil závěr, že o nich veřejní žalobci musejí v každé věci
rozhodovat spíše v řádu dnů (srov. rozhodnutí ze dne 21. 3. 2017, č. j. 12 Ksz 8/2016 - 81).
[23] V posuzované trestní věci, která byla zapsána v rejstříku ZN, návrh policejního orgánu
ze dne 4. 10. 2016 na prodloužení lhůty prověřování do konce roku 2016 nelze považovat
za úkon, jehož nevyřízení státní zástupkyní ve dvouměsíční lhůtě, natožpak ve lhůtě několika dnů,
by dosahovalo intenzity kárného provinění. Uvedená nečinnost totiž neměla ani nemohla mít
žádný vliv na další průběh trestního řízení, v němž bylo možné činit další úkony bez ohledu
na absenci rozhodnutí kárně obviněné o prodloužení lhůty prověřování, což je zřejmé
z následujícího návrhu na vyžádání mezinárodní justiční spolupráce, který policejní orgán sepsal
dne 12. 1. 2017. Ještě předtím dne 22. 12. 2016 opětovně požádal o prodloužení lhůty
ke skončení prověřování, tentokrát však až do poloviny roku 2017, v důsledku čehož se stal jeho
původní návrh ze dne 4. 10. 2016 bezpředmětným. Navíc při telefonickém hovoru ze dne
14. 3. 2017 kárně obviněná policejnímu orgánu sdělila, že jeho návrhy na prodloužení lhůty
prověřování akceptovala, což podle své ničím nevyvrácené obhajoby učinila i po obdržení návrhu
ze dne 4. 10. 2016. Z těchto důvodů nelze oproti návrhu na zahájení kárného řízení v absenci
písemného rozhodnutí o návrhu policejního orgánu na prodloužení lhůty ke skončení
prověřování ze dne 4. 10. 2016 spatřovat závažné porušení povinnosti státní zástupkyně, které
by odůvodňovalo její kárný postih.
[24] K této žádosti na prodloužení lhůty ke skončení prověřování však policejní orgán připojil
originál kompletního spisového materiálu, o jehož vrácení posléze šestkrát výslovně požádal.
Kárně obviněná však v období od 4. 10. 2016 do 11. 9. 2017, tedy po dobu téměř jednoho roku,
policejnímu orgánu trestní spis neodevzdala, i když se jednalo o naprosto jednoduchý neformální
úkon, který ji nemohl časově zatížit. Není přitom podstatné, zda policejní orgán postupoval
v souladu s obvyklou praxí, když městskému státnímu zastupitelství společně s návrhem
na prodloužení lhůty ke skončení prověřování předložil originál spisového materiálu, a nikoliv
jeho kopii. Rovněž v tomto směru nemají význam případné nedostatky v komunikaci mezi
policejním orgánem a státní zástupkyní, její případná neobeznámenost s písemnými výzvami
policejního orgánu k vrácení originálu spisového materiálu a eventuální možnost policistů
si trestní spis na městském státním zastupitelství osobně vyzvednout. K této obhajobě kárně
obviněné postačí jen konstatovat, že opakované písemné žádosti o vrácení originálu kompletního
trestního spisu byly naprosto jasně formulovány, státní zástupkyně se s nimi měla možnost
seznámit a nespokojit se pouze se shrnutím jejich obsahu kanceláří státního zastupitelství.
Se spisovým materiálem pak kárně obviněná mohla disponovat a měla ho tak neprodleně vrátit
policejnímu orgánu. Ten totiž bez originálu trestního spisu stěží mohl mít přehled o dosavadním
průběhu trestního řízení a činit v něm případné další úkony.
[25] Dlouhodobá nečinnost kárně obviněné při vrácení předloženého spisového materiálu, která
trvala i přes opakované urgence policejního orgánu, tak mohla mít negativní vliv na posuzovanou
trestní věc a policejnímu orgánu zkomplikovat vedení prověřování. Tento průtah je tak nutné
považovat za významné pochybení státní zástupkyně.
[26] Návrh policejního orgánu ze dne 12. 1. 2017 na podání žádostí o mezinárodní právní
pomoc není možné považovat za podání, o němž by kárně obviněná musela rozhodnout během
několika dnů. Nejednalo se totiž o natolik zásadní úkon, že by ho bylo nutné učinit neprodleně
a upřednostnit před zpracováním další agendy kárně obviněné. Posouzení tohoto návrhu totiž
představovalo naprosto běžný postup státní zástupkyně za účelem dalšího objasnění a prověření
skutečností důvodně nasvědčujících spáchání trestných činů, který neměl vliv na samotnou
důvodnost prověřování ani nezasahoval do základních práv dotčených osob. Na návrh ze dne
12. 1. 2017, jímž se policejní orgán domáhal vyžádání právní pomoci z několika členských států
Evropské unie, je proto zapotřebí nahlížet jako na standardní podání, o němž bylo z hlediska
potencionální kárné odpovědnosti státní zástupkyně zapotřebí rozhodnout nejpozději do dvou
měsíců od jeho obdržení, neboť bylo učiněno ve věci zapsané do rejstříku ZN. Proto kárný senát
nemůže přisvědčit úvahám uvedeným v kárném návrhu, ve kterých se navrhovatel zabýval
možností považovat uvedený návrh policejního orgánu za úkon vyžadující jeho urgentní vyřízení.
Ostatně i ve shora uvedených rozhodnutích kárný senát považoval za kárná provinění nečinnosti
státních zástupců při vyřizování návrhů na podání žádosti o mezinárodní právní pomoc v délce
nejméně dvou měsíců u trestních věcí, v nichž nebylo vydáno usnesení o zahájení trestního
stíhání.
[27] Průtah kárně obviněné při rozhodování o uvedeném návrhu na vyžádání mezinárodní
justiční spolupráce však trval v období od 17. 1. 2017 do 11. 9. 2017, tedy po dobu téměř osmi
měsíců, ačkoliv policejní orgán vyřízení tohoto podání šestkrát urgoval. Nelze se přitom ztotožnit
s obhajobou kárně obviněné, že jí v rozhodnutí o uvedeném návrhu policejního orgánu bránila
obsáhlost předloženého spisového materiálu a její značná pracovní zátěž v rozhodném období,
v němž musela vyřizovat několik obtížných trestních věcí a většinu pracovní doby intervenovat
u soudu. Z tvrzení navrhovatele uvedeného v kárném návrhu totiž vyplývá, že kárně obviněné
bylo v období od 1. 1. 2016 do 11. 9. 2017 přiděleno 42 neskončených věcí, což odpovídá
průměrnému počtu 41,6 věcí, které v této době napadly dalším státním zástupcům oddělení
ekonomické kriminality Městského státního zastupitelství v Praze. Z přehledu počtu nařízených
hlavních líčení státních zástupců téhož oddělení za roky 2016 a 2017 a rozpisu hlavních líčení
kárně obviněné podle knihy hlavních líčení, jimiž bylo při ústním jednání kárného senátu taktéž
provedeno dokazování, je dále zřejmé, že se státní zástupkyně účastnila 76 jednacích dní v řízení
před soudem, zatímco průměrná účast jejích kolegů činila jen 25,7 dní. I přes toto nerovnoměrné
zatížení ohledně intervencí při jednáních soudu a další pracovní povinnosti však kárně obviněné
nepochybně zbývalo dostatek času pro vyřízení návrhu na podání žádostí o mezinárodní právní
pomoc, neboť v podání policejního orgánu byly obsaženy všechny potřebné skutkové okolnosti
a důvody provedení tohoto úkonu trestního řízení, které tak stačilo porovnat s obsahem trestního
spisu a posoudit, zda jsou pro vyžádání mezinárodní justiční spolupráce dány zákonné podmínky.
Ostatně nový dozorový státní zástupce vyhotovil žádosti o mezinárodní právní pomoc
za jedenáct dnů od přidělení posuzované trestní věci, z čehož vyplývá, že také kárně obviněná
byla schopna tyto úkony učinit v obvyklé lhůtě. Záměr kárně obviněné vyřídit návrh
na mezinárodní justiční spolupráci současně s dalšími úkony, jež bylo v posuzované trestní věci
rovněž zapotřebí učinit, jí rovněž nemůže vyvinit. S ohledem na nutnost rozhodovat o návrzích
policejního orgánu v přiměřené lhůtě totiž nelze připustit, aby státní zástupce delší dobu otálel
a místo nich vyřizoval běžná podání v jiných trestních věcech, která byla učiněna později.
[28] Kárně obviněná byla s rozhodnutím o návrhu na vyžádání mezinárodní justiční spolupráce
dlouhou dobu nečinná, ačkoliv se jednalo o stěžejní úkon trestního řízení, bez jehož provedení
nebylo možné podle názoru policejního orgánu danou trestní věc řádně prověřit, jak jím byla
několikrát upozorněna. Dlouhodobý průtah při rozhodování o návrhu policejního orgánu ze dne
12. 1. 2017 na podání žádostí o mezinárodní právní pomoc, k němuž došlo i přes opakované
urgence policejního orgánu, tedy nepochybně zkomplikoval průběh prověřování. Proto i tato
nečinnost představuje výrazné pochybení kárně obviněné při plnění povinností státní zástupkyně.
[29] Podle již zmíněné judikatury kárného senátu průtah dosahující intenzity kárného provinění
zpravidla nastává až v situaci, kdy je státní zástupce nečinný ve více trestních věcech. V tomto
kárném řízení však byly zjištěny dvě nečinnosti v jedné trestní věci, které v případě nevrácení
originálu kompletního spisového materiálu policejnímu orgánu téměř šestinásobně a v případě
nevyřízení návrhu policejního orgánu na podání žádostí o mezinárodní právní pomoc téměř
čtyřnásobně přesáhly kritikou hranici dvou měsíců, od níž se podle dosavadní rozhodovací
činnosti kárného senátu považuje průtah při vyřizování podání ve věcech zapsaných v rejstříku
ZN za kárné provinění podle §28 zákona o státním zastupitelství. Kromě toho obě zmíněné
dlouhodobé nečinnosti trvaly i přes opakované urgence policejního orgánu. Navíc je nutné vzít
v úvahu povahu posuzované trestní věci, ve které bylo prověřováno podezření ze zkrácení daně
z přidané hodnoty o téměř 65 miliónů Kč. Jestliže tedy kárně obviněná takto závažné trestní
řízení ztížila dvěma delšími průtahy, je zřejmé, že svoje povinnosti dozorové státní zástupkyně
neplnila řádným způsobem, což musí být hodnoceno k její tíži.
[30] S ohledem na tyto specifické skutkové okolnosti je nutné v posuzované kárné věci učinit
výjimku z obecného pravidla o kárné odpovědnosti státního zástupce až při průtazích ve více
věcech a dospět k závěru, že nečinnosti při vrácení originálu trestního spisu policejnímu orgánu
a při vyřizování jeho návrhu na vyžádání mezinárodní justiční spolupráce dosahují intenzity
kárného provinění, i když byla kárně obviněná nečinná celkem jen v jediné trestní věci.
[31] Tyto dva průtahy je z hlediska kárného práva hmotného nutné považovat za dílčí útoky
pokračujícího kárného provinění, neboť se jich kárně obviněná dopustila v blízké časové
souvislosti a zároveň jimi porušila své povinnosti státní zástupkyně. K nutnosti posuzování
zaviněných průtahů určitého stupně závažnosti v průběhu vymezeného období jako jednoho
skutku a jako jednoho kárného provinění dospěla i dosavadní judikatura kárných soudů
(srov. kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu jako soudu kárného ze dne 20. 9. 2006,
sp. zn. 1 Skno 8/2006, a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jako soudu kárného ze dne
14. 9. 2010, sp. zn. 13 Kss 2/2010, ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 12 Ksz 13/2014, ze dne 13. 4. 2015,
sp. zn. 12 Ksz 1/2014, ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 12 Ksz 2/2015, ze dne 21. 3. 2017,
sp. zn. 12 Ksz 8/2016, a ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. 12 Ksz 2/2017).
[32] Dva průtahy v trestní věci vedené u Městského státního zastupitelství v Praze
pod sp. zn. 1 KZN 73/2016, které jsou uvedeny ve skutkové větě tohoto rozhodnutí kárného
senátu, tedy tvoří dílčí útoky jednoho skutku, jímž kárně obviněná zaviněně porušila
své povinnosti při výkonu funkce státní zástupkyně odpovědně plnit své úkoly a postupovat
odborně, svědomitě a bez zbytečných průtahů, které jsou stanoveny v §24 odst. 1 zákona
o státním zastupitelství. Kárně obviněná tímto zaviněným jednáním ohrozila také důvěru
v odbornost postupu státního zastupitelství, neboť ta v očích odborné a laické veřejnosti,
zejména policejního orgánu nepochybně byla snížena jejími otáleními při provádění úkonů
v posuzované trestní věci, která trvala i přes opakované žádosti a urgence. V daném případě
se jednalo o zavinění ve formě nepřímého úmyslu, kdy kárně obviněná věděla, že svým jednáním
může způsobit porušení nebo ohrožení zájmu chráněného zákonem a pro případ, že je způsobí,
byla s tím srozuměna. Svých průtahů si totiž byla nepochybně dobře vědoma, neboť k jejich
odstranění byla několikrát vyzvána policejním orgánem. Kárně obviněná musela být proto
srozuměna s tím, že se dopouští nečinností, porušuje tak své povinnosti státní zástupkyně
a ohrožuje důvěru v odbornost postupu státního zastupitelství.
[33] S ohledem na všechny tyto skutečnosti je možné konstatovat, že kárně obviněná uvedeným
skutkem spáchala kárné provinění podle §28 zákona o státním zastupitelství.
IV. Uložení kárného opatření
[34] Při úvaze o druhu a výměře kárného opatření kárný senát přihlédl k závažnosti kárného
provinění a k osobě kárně obviněné.
[35] Na jedné straně kárný senát přihlédl k doznání kárně obviněné a její dosavadní kárné
bezúhonnosti. Dále vzal v úvahu osobní spis kárně obviněné a její spíše pozitivní hodnocení,
které dne 22. 1. 2018 vypracoval vedoucí oddělení ekonomické kriminality Městského státního
zastupitelství v Praze za období roků 2016 až 2017. V pracovním hodnocení se uvádí, že kárně
obviněná působí na tomto oddělení městského státního zastupitelství od listopadu 2008 a je zde
stabilně dobře hodnocena. Její pracovní výkon a odborná úroveň výstupů je standardní, zvládá
značný objem pracovních úkonů, byť ojediněle nikoli v přiměřené době. Stejně jako v posledním
hodnocení je i nyní nutno u ní konstatovat potřebu lepšího stanovování pracovních priorit.
Hodnotitel dále v pracovním hodnocení ze dne 22. 1. 2018 klasifikoval jednotlivé schopnosti
kárně obviněné známkami od jedné do pěti s tím, že celková známka činila 2-3, což je hodnocení
„velmi dobré“ až „dobré“. Rovněž tak nelze odhlédnout od skutečnosti, že se kárně obviněná
dopustila jen dvou průtahů v jedné trestní věci.
[36] Na straně druhé však kárný senát musel vzít v úvahu zavinění kárně obviněné ve formě
nepřímého úmyslu a skutečnost, že její déletrvající průtahy při vrácení originálu spisového
materiálu policejnímu orgánu a při vyřízení jeho návrhu na vyžádání mezinárodní justiční
spolupráce nepochybně prodloužily trestní řízení a zkomplikovaly jeho průběh. V neprospěch
kárně obviněné svědčí i to, že jí dne 26. 8. 2015 pod sp. zn. 5 SPR 594/2015 byly podle
§30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství písemně vytknuty průtahy v dozorové činnosti
ve dvou jiných trestních věcech, což ve spojení s posuzovaným kárným proviněním svědčí
o jejích přetrvávajících potížích s včasným vyřizováním svěřené agendy.
[37] Za této situace musel kárné senát přistoupit k uložení kárného opaření snížení platu.
Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem svědčícím ve prospěch kárně obviněné, které svým
významem značně převažují nad skutečnostmi svědčícími v její neprospěch, však kárný senát
uložil toto kárné opatření jen ve čtvrtině zákonné sazby uvedené v §30 odst. 1
písm. b) zákona o státním zastupitelství, a to i s přihlédnutím k výměrám kárných opatření
snížení platu uložených státním zástupcům v dříve rozhodnutých kárných věcech za průtahy
při vyřizování jednotlivých podání (srov. rozhodnutí ze dne 9. 3. 2015, sp. zn. 12 Ksz 13/2014,
ze dne 13. 4. 2015, sp. zn. 12 Ksz 1/2014, ze dne 12. 10. 2015, sp. zn. 12 Ksz 3/2015, ze dne
12. 10. 2015, sp. zn. 12 Ksz 5/2015, ze dne 10. 11. 2015, sp. zn. 12 Ksz 2/2015, ze dne
24. 11. 2015, sp. zn. 12 Ksz 6/2015, ze dne 15. 12. 2015, sp. zn. 12 Ksz 9/2015, a ze dne
26. 9. 2017, sp. zn. 12 Ksz 2/2017).
V. Závěr
[38] S ohledem na všechno, co bylo uvedeno k jednání kárně obviněné státní zástupkyně,
pro které bylo vedeno toto kárné řízení, Nejvyšší správní soud jako soud kárný
podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů, uznal kárně obviněnou vinnou kárným proviněním podle §28 zákona o státním
zastupitelství, jehož se dopustila skutkem popsaným ve výroku tohoto rozhodnutí. Za toto kárné
provinění uložil kárně obviněné podle §30 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství kárné
opatření snížení platu o 10 % na dobu 2 měsíců.
[39] Kárné opatření snížení platu se vůči kárně obviněné uplatní od prvního dne měsíce
následujícího po dni právní moci rozhodnutí (§30 odst. 4 zákona o státním zastupitelství).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 27. února 2018
JUDr. Jiří Palla
předseda kárného senátu
ve věcech státních zástupců