ECLI:CZ:NSS:2018:13.KSS.9.2017:29
sp. zn. 13 Kss 9/2017 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba
Camrdy, Ph.D., a členů Mgr. Michala Králíka, Ph.D., Mgr. Jana Jursíka, Mgr. Dagmar Jersákové,
JUDr. Ivo Pavlů a doc. JUDr. Jany Reschové, CSc., v právní věci kárného navrhovatele: ministr
spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, proti kárně obviněným: 1) Mgr. K. H., 2)
JUDr. O. Ř., 3) Mgr. Ing. D. B., soudci Vrchního soudu v Praze, v řízení o návrhu na zahájení
kárného řízení ze dne 4. 12. 2017, v neveřejném zasedání konaném dne 28. 2. 2018,
takto:
Řízení o kárném návrhu se podle §14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech
soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, z a s t a v u je .
Odůvodnění:
[1] Ministr spravedlnosti, jakožto kárný navrhovatel aktivně legitimovaný podle §8 odst. 2
písm. b) zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
(dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), podal dne 6. 12. 2017 k Nejvyššímu správnímu soudu jako
soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudcům Vrchního soudu v Praze 1)
Mgr. K. H., 2) JUDr. O. Ř. a 3) Mgr. Ing. D. B.. Kárný návrh byl doručen do datové schránky
kárného soudu dne 6. 12. 2017. Navrhovatel v kárném návrhu vytýkal kárně obviněným jednání
spočívající v tom, že „při své rozhodovací činnosti v postavení předsedkyně senátu a soudců v řízení vedeném
pod sp. zn. 14 Cmo 97/2016 jednak porušili jednoznačné znění aplikované právní normy, jednak odmítli
akceptovat a aplikovat jednotnou a ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu bez toho, že by svůj právní názor
podepřeli komplexní, racionální a transparentní konkurující argumentací, v důsledku čehož rozhodli usnesením ze
dne 26. 4. 2017, č. j. 14 Cmo 97/2016 – 806, tak, že potvrdili usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze
dne 15. 12. 2015, č. j. B 1935/RD74/KSHK, Fj 71926/2015/KSHK, o zápisu změn zapsaných údajů
v obchodním rejstříku vedeném tímto soudem v oddílu B, vložce číslo 1935, spočívajících ve výmazu předsedy a
členů představenstva společnosti TREVOS, a. s. (dále jen „společnost“), v zápisu nového předsedy představenstva
společnosti a jeho členů a v zápisu jediného akcionáře společnosti, aniž se v odůvodnění meritorně zabývali tvrzenou
zdánlivostí smluv o převodu akcií společnosti a tvrzením, že usnesení valné hromady společnosti a rozhodnutí
jediného akcionáře nebyla ve skutečnosti vůbec přijata a že související listiny byly zfalšovány“. Uvedeným
jednáním se dle navrhovatele kárně obvinění dopustili zaviněného porušení povinností soudce,
čímž ohrozili důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů a tím
spáchali kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a
soudcích), ve znění pozdějších předpisů.
[2] V odůvodnění kárného návrhu navrhovatel uvedl, že se „o jednání, pro které se rozhodl kárné
řízení zahájit, dozvěděl z e-mailu společnosti TREVOS, a.s. (dále jen „společnost“) dne 29. 5. 2017, od tohoto
data je proto nutno odvozovat běh subjektivní šestiměsíční lhůty pro podání kárného návrhu“.
[3] Kárný senát se tedy zabýval nejprve tím, zda jsou v dané věci splněny veškeré podmínky
pro věcné projednání kárného návrhu.
[4] Jednou z obligatorních podmínek je dodržení subjektivní i objektivní lhůty k podání
návrhu kárným navrhovatelem. Podle §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. „[n]ávrh na zahájení kárného
řízení musí být podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech týkajících
se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, nejpozději však do 3 let od spáchání kárného
provinění“.
[5] Na neveřejném zasedání, konaném dne 28. 2. 2018, dospěl kárný senát po prostudování
kárného návrhu a jeho příloh (e-mail společnosti TREVOS, a.s., ze dne 29. 5. 2017; usnesení
Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2015, č. j. B 1935/RD74/KSHK,
Fj 71926/2015/KSHK; usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 4. 2017,
č. j. 14 Cmo 97/2016 – 806; a odvolání společnosti TREVOS, a.s., ze dne 4. 1. 2016 proti
usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 12. 2015, č. j. B 1935/RD74/KSHK,
Fj 71926/2015/KSHK) k závěru, že návrh na zahájení kárného řízení byl navrhovatelem podán
až po uplynutí uvedené šestiměsíční subjektivní lhůty.
[6] Vzhledem k datu podání kárného návrhu (6. 12. 2017) by šestiměsíční subjektivní lhůta
mohla být dodržena pouze tehdy, pokud by se navrhovatel o skutečnostech týkajících
se tvrzeného kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu, dozvěděl ne dříve
než 6. 6. 2017. Ze samotného tvrzení kárného navrhovatele, s nímž koresponduje předložená
e-mailová zpráva společnosti TREVOS, a.s., ze dne 29. 5. 2017, ovšem vyplývá, že se kárný
navrhovatel o skutečnostech rozhodných pro podání kárného návrhu dozvěděl již dne
29. 5. 2017.
[7] Lze tak uzavřít, že s ohledem na uvedené skutečnosti byl návrh na zahájení kárného řízení
podán dne 6. 12. 2017 až po uplynutí subjektivní šestiměsíční lhůty dle §9 odst. 1 zákona
č. 7/2002 Sb. a jde tedy o návrh opožděný.
[8] Podle §14 písm. a) zákona č. 7/2002 Sb. kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví,
byl-li návrh na zahájení řízení podán opožděně nebo byl-li vzat zpět.
[9] Vzhledem k tomu, že v dané věci byl kárný návrh podán až po uplynutí 6 měsíců ode dne,
kdy se navrhovatel dozvěděl o rozhodných skutečnostech týkajících se tvrzeného kárného
provinění, kárný senát kárné řízení pro opožděnost kárného návrhu zastavil.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2018
JUDr. Jakub Camrda, Ph.D.
předseda kárného senátu