ECLI:CZ:NSS:2018:2.AS.110.2018:30
sp. zn. 2 As 110/2018 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň
Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobkyně: RESEC s.r.o., se sídlem
Jindřichovice pod Smrkem 33, zastoupená JUDr. et Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem
se sídlem Dvořákova 1624, Úvaly, proti žalované: Státní energetická inspekce, se sídlem
Gorazdova 24, Praha 2, proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 64/051101313,
o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2018,
č. j. 11 Af 36/2016 – 63,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalobkyni se uk l á dá zaplatit ve lhůtě jednoho týdne od doručení tohoto usnesení
soudní poplatek ve výši 1000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze shora označeným rozsudkem (dále jen „městský soud“
a „napadený rozsudek“) zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zrušení v záhlaví
uvedeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná potvrdila
rozhodnutí Státní energetické inspekce, územního inspektorátu pro Liberecký kraj
(dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 4. 7. 2014, č. j. 051101313/1018/14/51.104/Jä,
kterým byla žalobkyni uložena pokuta ve výši 119 000 Kč.
[2] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku městského soudu kasační
stížnost spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku. Stěžovatelka svůj návrh na přiznání
odkladného účinku odůvodňuje tím, že povinnost neprodleně uhradit uloženou pokutu
by na ni měla zcela likvidační dopad. Stěžovatelka je dlouhodobě v platební neschopnosti,
což doložila v řízení před městským soudem výpisy z účtu. Finanční nouze stěžovatelky byla dále
prohloubena tím, že hlavní zdroj jejích finančních příjmů, tj. provozovna fotovoltaické elektrárny,
byl zničen požárem, což dokládá záznamem o zahájení úkonů trestního řízení, vyrozuměním
osoby poškozené trestným činem a úředním záznam o podaném vysvětlení. Z uvedených důvodů
má stěžovatelka za to, že nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by jí způsobilo
nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout veřejnému zájmu na okamžitém splnění uložené
sankce. Přiznání odkladného účinku není ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem,
ani nemůže způsobit újmu jiným osobám.
[3] Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla,
že s přihlédnutím k výši uložené sankce souhlasí s přiznáním odkladného účinku.
[4] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Jde o institut výjimečný, jehož účelem je ochránit adresáta veřejné správy před případnými
neodstranitelnými negativními následky aktu veřejné správy (srov. např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 27. 1. 2012, č. j. 2 As 132/2011 - 115, všechna zde citovaná rozhodnutí
jsou dostupná z www.nssoud.cz).
[5] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[6] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovateli oproti jiným osobám
jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat
vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje
a uvést její intenzitu (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012,
č. j. 1 As 27/2012 – 32, nebo ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015 – 50). Stěžovatelem uvedená
tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem
krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním
zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.
[7] V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky a Nejvyšší správní soud
tak shledal návrh důvodným. Výkon rozhodnutí by mohl podstatným způsobem zasáhnout
finanční situaci stěžovatelky, a tím ji způsobit nenahraditelnou újmu. Žalovaná s přiznáním
odkladného účinku vyjádřila souhlas a Nejvyšší správní soud neshledal žádné okolnosti,
které by s přiznáním odkladného účinku spojovaly dotčení práv třetích osob nebo rozpor
s veřejným zájmem. Nadto, je třeba upozornit, že odkladný účinek byl již přiznán i v řízení
před městským soudem, suspenzivní účinek je proto zachován.
[8] Nejvyšší správní soud tedy přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Do skončení řízení
o kasační stížnosti se proto pozastavují účinky napadeného rozsudku, jímž došlo k zamítnutí
stěžovatelčiny žaloby a zejména k pozastavení účinků napadeného rozhodnutí a rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném
případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.
[9] Ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody,
nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly, může Nejvyšší správní soud toto usnesení i bez návrhu
zrušit (§73 odst. 5 ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.).
[10] Vzhledem k tomu, že právní mocí rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku
vzniká povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku
dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a stěžovatelka nespadá mezi osoby osvobozené
od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno
ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1000 Kč je možno uhradit v kolcích
vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu
jej stěžovatelka zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na podkladně
soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710,
vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby:
1020411018.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. dubna 2018
JUDr. Karel Šimka
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn. 2 As 110/2018
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ