Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 18.07.2018, sp. zn. 2 As 202/2018 - 42 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2018:2.AS.202.2018:42

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2018:2.AS.202.2018:42
sp. zn. 2 As 202/2018 - 42 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Marie Žiškové v právní věci žalobce: J. M., zastoupený JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2015, č. j. 4133/DS/2015, JID: 154345/2015/KUUK/Zvo, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 5. 2018, č. j. 15 A 14/2016 – 45, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek. II. Žalobci se uk l á dá povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve výši 1000 Kč (položka 20 Sazebníku soudních poplatků), a to ve lhůtě 2 (dvou) týdnů od doručení tohoto usnesení. Odůvodnění: [1] Včasně podanou kasační stížností brojí žalobce, jakožto stěžovatel, proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“). Tímtéž podáním stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnosti přiznal odkladný účinek. [2] Napadeným rozsudkem byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného (dále jen „rozhodnutí žalovaného“). Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto stěžovatelovo odvolání proti zamítavému rozhodnutí Magistrátu města Chomutova, odboru dopravních a správních činností, ze dne 1. 6. 2015, č. j. ODSČ-90/21-N-2014 (dále jen „rozhodnutí o námitkách“), o námitkách proti záznamu 12 bodu v registru řidičů a výzvě k odevzdání řidičského průkazu dle §123c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). [3] Stěžovatel tvrdí, že mu v souvislosti s výkonem nebo jinými právními účinky napadeného rozsudku hrozí nenapravitelná újma, kterou spatřuje ve ztrátě způsobilosti k plnění pracovních povinností při výkonu svého stávajícího zaměstnání. Dále má za to, že mu vznikne újma ztrátou možnosti pečovat o své vnuky, neboť osobně zabezpečuje jejich dopravu k lékařským vyšetřením spojeným s jejich závažně zhoršeným zdravotním stavem. Pokud by stěžovatel přišel o své stávající zaměstnání, bylo by pro něj s ohledem na jeho pracovní zkušenosti i věk obtížné získat zaměstnání jiné. Konečně stěžovatel tvrdí, že v případě ztráty zaměstnání a následného poklesu příjmů by pro něj bylo obtížné pokrýt finanční náklady spojené s úkony nezbytnými pro znovunabytí řidičského oprávnění (přezkoušení v autoškole, dopravně-psychologické vyšetření). Zároveň vyjádřil stěžovatel přesvědčení, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti stěží způsobí jakoukoli újmu jiným osobám a nebude ani v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přestupky, na jejichž základě dosáhl 12 bodů a byl vyzván k odevzdání řidičského průkazu, nejsou nikterak závažné a nelze v nich spatřovat ohrožení ostatních účastníků silničního provozu. Nakonec stěžovatel připomněl, že obdobnému návrhu na přiznání odkladného účinku bylo vyhověno již krajským soudem v přecházejícím řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného. [4] Stěžovatel též k výše uvedeným tvrzením, kterými odůvodnil svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, doložil kopii pracovní smlouvy, jíž je účasten jakožto zaměstnanec, přičemž z popisu pracovního zařazení plyne, že mezi charakteristické znaky zaměstnance, který může vykonávat činnosti daného pracovního místa č. 002 – „Vedoucí izolatér, koordinátor realizace staveb“, je řazeno (výslovně jakožto nutnost) též řidičské oprávnění skupiny B. Dále stěžovatel přiložil listinné prohlášení své dcery Ing. M. S., osvědčující jeho vícečetnou výpomoc při dopravě vnuků stěžovatele (nezl. J. S. a nezl. K. S.). J. S. má diagnostikovanou středně těžkou mentální retardaci a autistické znaky a proto je pro něj cestování veřejnou hromadnou dopravou nevhodné. Ne vždy jsou oba jeho rodiče zároveň s to být přítomni osobní automobilové dopravě, přičemž zdravotní stav jejich dítěte neumožňuje s ohledem na bezpečnost nepřítomnost další osoby ve vozidle, jíž by byla dedikována péče o něj. K. S. trpí vrozenou vývojovou vadou anorektální atrezie. Uvedené diagnózy doložil stěžovatel kopiemi lékařských zpráv vystavených Všeobecnou fakultní nemocnicí v Praze a Fakultní nemocnice v Motole. [5] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zaujal negativní postoj, když ve svém vyjádření uvedl, že v této věci nepovažuje podmínky vyhovění návrhu dle §73 odst. 2 s. ř. s. za splněné. Upřesnil, že pozastavení účinku napadeného rozhodnutí je v rozporu s veřejným zájmem na bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, neboť by umožnilo nadále řídit motorové vozidlo řidiči, který opakovaně závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené právními předpisy o provozu na pozemních komunikacích. [6] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při tom přiměřeně užije ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. [7] V nyní posuzovaném případě považoval stěžovatel za újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. pozbytí řidičského oprávnění, v důsledku čehož mu hrozí ztráta zaměstnání, neboť mobilita je nezbytná pro plnění jeho pracovních povinností plynoucích z pracovní smlouvy. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že se jedná o závažnou a stěžovateli reálně hrozící újmu. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dále bezprostředně nehrozí způsobením újmy jiným osobám, ba naopak, jde-li o dopravu jeho vnuků k poskytnutí lékařské péče a provedení lékařských vyšetření (jakkoli tohoto lze dosáhnout i jinými prostředky, tedy nejsou na stěžovatele zcela odkázaní). Pokud jde o kritérium veřejného zájmu, Nejvyšší správní soud nepřehlédl zájem na ochraně účastníků silničního provozu před působením řidičů, kteří soustavně porušují předpisy upravující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Tento veřejný zájem nicméně v daném případě nepřeváží možný negativní dopad odebrání řidičského oprávnění na trvání stěžovatelova pracovního poměru, s přihlédnutím i k nezbytnosti odkázanosti na jeho dopravu ze strany zdravotně znevýhodněných vnuků. [8] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s. ve spojení s §73 odst. 2 téhož zákona kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Tím však žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí o věci samé. [9] Nejvyšší správní soud ve svém usnesení ze dne 29. 2. 2013, č. j. 1 As 27/2012 - 32, zaujal názor, že „[p]ovinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, per analogiam].“ Výrokem II. tohoto usnesení proto Nejvyšší správní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku. Podle položky 20 Sazebníku soudních poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), činí poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví 1000 Kč. Soudní poplatek lze zaplatit buďto vylepením kolkových známek příslušné hodnoty a doručením jimi opatřené listiny Nejvyššímu správnímu soudu, nebo v hotovosti na pokladně soudu, nebo bezhotovostně na účet Nejvyššího správního soudu (vlastník účtu: Nejvyšší správní soud, Moravské nám. 6, 657 40 Brno; adresa banky: Česká národní banka, Rooseveltova 18, 602 00 Brno; číslo účtu: 3703-46127621/0710; závazný variabilní symbol: 1020420218). K zaplacení soudního poplatku za návrh na přiznání odkladného účinku stanovil Nejvyšší správní soud stěžovateli lhůtu 2 (dvou) týdnů od doručení tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 18. července 2018 JUDr. Miluše Došková předsedkyně senátu Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní poplatek. ke sp. zn. 2 As 202/2018 podpis ................................................. ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:18.07.2018
Číslo jednací:2 As 202/2018 - 42
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
přiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Krajský úřad Ústeckého kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2018:2.AS.202.2018:42
Staženo pro jurilogie.cz:04.05.2024