ECLI:CZ:NSS:2018:2.AS.328.2018:4
sp. zn. 2 As 328/2018 - 4
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců
JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Nejvyšší
soud, se sídlem Burešova 571/20, Brno, ve věci ochrany před nezákonným zásahem, pokynem
nebo donucením správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského
soudu v Brně ze dne 3. 12. 2015, č. j. 30 A 111/2015-23,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobce (dále též „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
označeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým bylo zastaveno
řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, a to pro nezaplacení soudního poplatku.
[2] Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení
advokátem. Takové zastoupení se dle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nevyžaduje tehdy, má-li stěžovatel,
jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další oprávněná osoba. U stěžovatele
je tak obecně třeba trvat na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti.
V nynější věci jde o případ, kdy stěžovatel napadá usnesení krajského soudu, který rozhodl
ve věci samé, tudíž jej tíží poplatková povinnost za kasační stížnost a musí být zastoupen
advokátem (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 - 19,
č. 3271/2015 Sb. NSS).
[4] Stěžovatel, ačkoli musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, svou kasační
stížnost podává sám, aniž by byl takto zastoupen a aniž by se svou kasační stížností spojil návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů.
[5] Dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh,
nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu
odstraněn.
[6] Byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti ze strany soudu nesčetněkrát zpraven o nutnosti
povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém
dalším řízení o kasační stížnosti byl takový stěžovatel znovu a znovu v daném smyslu poučen
a vyzván k doložení plné moci pro advokáta.
[7] Nynější stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil ve více než 1430 případech,
povětšinou svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Ze strany soudu byl již mnohokrát
poučen o podmínce povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti
a již mnohokrát byl taktéž poučen o tom, že může navrhnout, aby mu byl ustanoven zástupce
z řad advokátů, pokud jsou u něj splněny předpoklady, aby byl osvobozen od soudních
poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv (§35 odst. 9, věta první, s. ř. s.).
Za situace, kdy byl stěžovatel již dříve vícekrát formálně upozorněn (např. v usneseních
Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2016, č. j. 6 As 74/2016 - 6, ze dne 16. 7. 2012,
č. j. 8 As 79/2012 - 7, ze dne 18. 6. 2012, č. j. 8 As 71/2012 - 7) na to, že se lze na Nejvyšší
správní soud obracet při neexistenci vlastního právního vzdělání jen prostřednictvím advokáta,
nutno předpokládat, že je o této podmínce řízení dostatečně informován. Lze proto vycházet
ze spolehlivého předpokladu, že jej soud již v minulosti dostatečně informoval, a pro nynější
řízení se proto jeví neefektivním a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně adresovat výzvu
k doložení splnění požadavků dle §105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti podat
návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů. Takový postup by ve skutečnosti znamenal,
že Nejvyšší správní soud by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž
objektivně musí z minulých řízení vědět.
[8] V projednávané věci lze v zájmu zamezení jakýchkoliv průtahů požadovat,
aby u těch řízení, kde je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, si toto zastoupení
již od počátku stěžovatel zajistil, případně alespoň podal návrh na ustanovení zástupce
z řad advokátů, a to současně s podáním kasační stížnosti.
[9] Stěžovateli lze připomenout, že obdobný procesní postup volí v případě jeho opakujících
se podání také Ústavní soud. Ve vztahu k povinnému zastoupení stěžovatele v řízení o ústavní
stížnosti vyslovil, že poučení o této povinnosti není potřebné stěžovateli zasílat vždy v každém
individuálním řízení, neboť byl poučen v předchozích identických případech; pokud lze vycházet
ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé
jej zpravit o zásadě povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem, setrvání
na požadavku vždy nového a totožného poučování by se jevilo jako formalistické a neefektivní
(srov. např. usnesení ÚS ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. IV. ÚS 329/15, ze dne 24. 2. 2015,
sp. zn. I. ÚS 479/15, ze dne 19. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 3841/14, ze dne 25. 11. 2014,
sp. zn. II. ÚS 3561/14). Nejvyšší správní soud je přesvědčen, že uvedené závěry lze obdobně
vztáhnout i na poučování o povinnosti být zastoupen advokátem v řízení o kasační stížnosti.
Stěžovatel byl zdejším soudem poučen o této povinnosti nesčetněkrát, její existence si proto musí
být nepochybně vědom. Pokud přesto dle těchto poučení nepostupuje, dokládá tím svůj zjevně
obstrukční a nevážný, ba až abusivní přístup k soudnímu procesu.
[10] Jak bylo již výše uvedeno, stěžovatel svou kasační stížnost podal sám, aniž by byl
zastoupen advokátem, a ani s kasační stížností nespojil návrh na ustanovení zástupce
z řad advokátů. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah kasační stížnost odmítl
dle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající
v povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, aniž by jej vyzval k doložení plné
moci pro advokáta.
[11] O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. října 2018
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu