ECLI:CZ:NSS:2018:2.AZS.123.2018:22
sp. zn. 2 Azs 123/2018 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: M. A., zastoupený
Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalované: Policie
České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, se sídlem Věkoše 416,
Hradec Králové, proti rozhodnutí žalované ze dne 1. 2. 2018, č. j. KRPH-10956-23/ČJ-2018-
050022-SV, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
21. 3. 2018, č. j. 30 A 28/2018 – 36,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm í t á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi, se odměna
za zastupování v řízení o kasační stížnosti n ep ři zn áv á .
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojil blanketní kasační stížností podanou dne 4. 4. 2018
proti v záhlaví uvedenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „krajský
soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti v záhlaví označenému rozhodnutí, kterým bylo
rozhodnuto o jeho zajištění za účelem správního vyhoštění dle §124 odst. 1 písm. b) zákona
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, doba zajištění byla stanovena na 90 dnů od okamžiku omezení
osobní svobody dle §125 odst. 1 téhož zákona.
[2] Podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“) „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj
o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně.“ Podle odst. 3 téhož ustanovení
„[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě
jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může
stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud
na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.“
[3] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění
vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno
a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne,
nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“
[4] Jelikož stěžovatelova kasační stížnost neobsahovala všechny náležitosti podle
§106 odst. 1 s. ř. s., vyzval ho Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 12. 4. 2018,
č. j. 2 Azs 123/2018 – 15, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil
kasační stížnost o konkrétní důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu. Stěžovatel
byl zároveň poučen, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, Nejvyšší správní soud
jeho kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 13. 4. 2018,
konec lhůty pro doplnění kasační stížnosti proto připadl na pondělí 14. 5. 2018. Stěžovatel během
stanovené lhůty svou kasační stížnost nedoplnil. Zástupce stěžovatele zaslal Nejvyššímu
správnímu soudu dne 15. 5. 2018 v 10:42 hod (viz č. l. 20 spisu Nejvyššího správního soudu)
doplnění kasační stížnosti spolu s přípisem, ve kterém uvádí, že „dne 14. 5. 2018 zjevnou chybou
odeslal nesprávný soubor, přičemž v označení věci v datové schránce dal jasně najevo, že hodlá zaslat doplnění
kasační stížnosti vedené pod sp. zn. 2 Azs 123/2018. Za tuto chybu se omlouvá a v příloze zasílá správný
soubor“. Z úřední činnosti soud zjistil, že zástupce stěžovatele zaslal Nejvyššímu správnímu
soudu dne 14. 5. 2018 ve 22:59 hod podání označené jako doplnění kasační stížnosti vedené
pod sp. zn. 8 Azs 76/2018, přičemž v předmětu datové zprávy uvedl sp. zn. 2 Azs 123/2018.
Z obsahu podání je nicméně jednoznačně patrné, že se jedná o doplnění kasační stížnosti vedené
pod sp. zn. 8 Azs 76/2018: v záhlaví podání je uvedena sp. zn. 8 Azs 76/2018, jako účastník
řízení je zde označen A. H. R. (tedy stěžovatel v řízení sp. zn. 8 Azs 76/2018) a doplnění kasační
stížnosti napadá rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 3. 2018,
č. j. 28 A 3/2018 – 27 (tj. rozsudek napadený v řízení sp. zn. 8 Azs 76/2018).
[5] K uvedeným skutkovým okolnostem Nejvyšší správní soud konstatuje, že jednoměsíční
lhůta k doplnění kasační stížnosti dle §106 odst. 3 s. ř. s. je lhůtou zákonnou, kterou může
soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit. Z uvedeného vyplývá,
že nebyla-li podána včasná žádost o její prodloužení, lhůta dle §106 odst. 3 s. ř. s. je lhůtou
propadnou. Podstatou prvku koncentrace zakotveného v §106 odst. 3 s. ř. s. je požadavek,
aby ve stanovené lhůtě byl soudu doručen výslovný projev vůle obsahující alespoň v hrubých
rysech důvody, pro které je rozsudek krajského soudu napadán. Pouhé formální označení
písemnosti jako doplnění kasační stížnosti bez jakéhokoli, byť částečného, obsahu nemůže vést
k naplnění požadavku dle §106 odst. 1 a 3 s. ř. s.
[6] Vzhledem k tomu, že stěžovatel ve stanovené lhůtě ani nedoplnil chybějící náležitosti
kasační stížnosti ve smyslu §106 odst. 1 a 3 s. ř. s., ani nepožádal o prodloužení lhůty k doplnění
kasační stížnosti, trpí kasační stížnost vadou, kterou stěžovatel k výzvě soudu ve stanovené lhůtě
neodstranil a pro kterou nelze v řízení pokračovat. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo
než dle §37 odst. 5 s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. kasační stížnost odmítnout.
[7] O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
[8] Stěžovateli byl usnesením krajského soudu ze dne 8. 3. 2018, č. j. 30 A 28/2018 – 15,
ustanoven jako zástupce Mgr. Ladislav Bárta, advokát. Jeho jedinými úkony v řízení o kasační
stížnosti ovšem bylo podání blanketní kasační stížnosti a opožděné doplnění kasační stížnosti.
Vzhledem k tomu, že ustanovený zástupce v řízení o kasační stížnosti adekvátním způsobem
nesplnil hlavní účel svého ustanovení, Nejvyšší správní soud došel k závěru, že není namístě
přiznat mu odměnu za zastupování stěžovatele v řízení o kasační stížnosti. Výrokem III. tohoto
rozsudku proto rozhodl, že se ustanovenému zástupci odměna za zastupování nepřiznává
(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 7. 2015, č. j. 1 Ads 88/2015 – 33).
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. května 2018
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu