ECLI:CZ:NSS:2018:3.ADS.364.2017:33
sp. zn. 3 Ads 364/2017 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: J. G., proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, o žalobě na
ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2017, č. j. 48 A 11/2017 – 31,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 15. 12. 2017 doručena kasační stížnost žalobce
(dále jen „stěžovatel“) proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2017,
č. j. 48 A 11/2017 – 31, jímž byla zamítnuta jeho žaloba na určení nezákonnosti zásahu. Ten
spatřoval stěžovatel ve sdělení žalovaného ze dne 26. 10. 2016, č. j. MPSV-2016/229729-912,
sp. zn. SZ/MPSV-2016/203185-912, kterým žalovaný žalobci oznámil, že neshledal rozpor svého
předcházejícího rozhodnutí ze dne 13. 10. 2016, č. j. MPSV-2016/218299-912 o zamítnutí
opožděného odvolání se zákony, obecně závaznými předpisy a nařízeními; přezkumné řízení
podle ustanovení §94 správního řádu proto nezahájil. Neshledal rovněž důvod pro obnovu řízení
či pro vydání nového rozhodnutí. Krajský soud poté dospěl k závěru, že toto sdělení
nepředstavovalo intenzivní zásah do právní sféry žalobce a neznamenalo proto nezákonný zásah.
[2] Stěžovatel v kasační stížnosti požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
a dále požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů. O těchto návrzích rozhodl Nejvyšší správní
soud usnesením ze dne 24. 1. 2018, č. j. 3 Ads 364/2017 – 20 tak, že návrh na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti výrokem I. zamítl. Výrokem II. zamítl návrh žalobce
na ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti. Výrokem III. vyzval stěžovatele,
aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení buďto předložil soudu plnou
moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě
prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie. Nejvyšší správní soud následně k žádosti stěžovatele usnesením ze dne
14. 2. 2018, č. j. 3 Ads 364/2017 – 25 o další tří týdny prodloužil lhůtu k prokázání náležitosti
podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s.
[3] Dne 13. 3. 2018 stěžovatel požádal o osvobození od soudního poplatku a znovu
o ustanovení advokáta. Tuto žádost odůvodnil tím, že jeho „současná majetková a sociální situace
se od poslední žádosti značně zhoršila díky nečinnosti ministerstva práce a sociálních věcí ohledně vyplacení nároku
na příspěvek na živobytí, který vznikl splněním podmínek zákona o pomoci v hmotné nouzi již v srpnu roku
2015“. Stěžovatel dodal, že je odkázán na občasnou pomoc od farní charity v N. a od příbuzných
a přátel, ti nemohou poskytnout požadovaný obnos na zaplacení advokátních služeb pro povinné
zastoupení v řízení o kasační stížnosti. Poukázal na to, že nedisponuje majetkem, z jehož prodeje
by bylo možnost zastoupení uhradit, nemá žádný příjem, obě bankovní konta jsou ve výši 0 Kč a
nevlastní movitý majetek, který by šlo získat pro získání peněz na zaplacení soudního poplatku.
[4] Podle ustanovení §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích
platí, že od soudních poplatků se osvobozuje řízení ve věcech pomoci v hmotné nouzi. Toto
osvobození se přitom vztahuje na všechny typy řízení podle zákona č. 150/2002 Sb. soudní řád
správní tj. i na řízení na ochranu před nezákonným zásahem (srov. usnesení rozšířeného senátu
Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10. 2014, č. j. 4 Ans 11/2013 - 25). Za těchto okolností
je návrh stěžovatele na osvobození od soudních poplatků nadbytečný a Nejvyšší správní soud
o něm proto ani nerozhodoval.
[5] Předchozí návrh na ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti zamítl Nejvyšší
správní soud již v usnesení ze dne 24. 1. 2018, č. j. 3 Ads 364/2017 – 20. Nejvyšší správní soud
vycházel z toho, že primárním úmyslem stěžovatele v projednávané věci bylo domoci
se meritorního projednání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí dávky mimořádné okamžité
pomoci. Toho dosáhl stěžovatel v projednávané věci mimo rámec soudního řízení správního.
Za uvedené procesního situace tak podle názoru Nejvyššího správního soudu není nezbytné,
aby stěžovatel nadále vedl řízení o žalobě a o kasační stížnosti. Vycházeje z tohoto předpokladu
proto Nejvyšší správní soud shledal, že zastoupení stěžovatele v projednávané věci již není
nezbytné k ochraně jeho práv a návrh na ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti
zamítl. Uzavřel, že hodlá-li za uvedených okolností stěžovatel nadále vést řízení o kasační
stížnosti, je na jeho rozhodnutí, zda si zastoupení advokátem zajistí s vynaložením vlastních
prostředků.
[6] Uvedený názor Nejvyššího správního soudu vychází ze samé podstaty projednávané věci.
Ani skutečnost, že se stěžovatel nachází v hmotné nouzi, z vyložených důvodů nijak nemůže
změnit názor Nejvyššího správního soudu na to, že samotné řízení o kasační stížnosti není
v projednávané věci účelné. Následkem toho (z hlediska podmínek pro ustanovení zástupce
v řízení o kasační stížnosti) proto není zastoupení advokátem nezbytné k ochraně práv
stěžovatele (srov. ustanovení §35 odst. 8. s. ř. s.). Vzhledem k tomu, že nový návrh stěžovatele
v tomto směru nepřinesl do věci žádné novoty, Nejvyšší správní soud o tomto návrhu
již nerozhodoval.
[7] Podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s., musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti
zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná
nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
[8] Stěžovatel byl o této povinnosti v řízení již dostatečně poučen. Důvody pro neustanovení
advokáta Nejvyšší správní soud vyložil v usnesení ze dne 24. 1. 2018, č. j. 3 Ads 364/2017 – 20.
Pokud stěžovatel přes výzvu neodstranil odstranitelný nedostatek v řízení pro který nelze v řízení
pokračovat – tj. dodatečně nesplnil podmínky podle ustanovení §105 odst. 2 s. ř. s. – nezbylo
Nejvyššímu správnímu soudu, než kasační stížnost odmítnout podle ustanovení
§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s.
[9] O nákladech řízení rozhodl zdejší soud na základě §60 odst. 3 věty první s. ř. s.,
ve spojení s §120 téhož zákona, dle něhož platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 21. března 2018
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu