ECLI:CZ:NSS:2018:3.AS.13.2018:13
sp. zn. 3 As 13/2018 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobců a) F. Š. a b) M.
Š., zastoupených JUDr. Tomášem Davidem, advokátem se sídlem Dlážděná 4, Praha 1, proti
žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje se sídlem 28. října 117, Ostrava, za
účasti zúčastněné osoby Ředitelství silnic a dálnic ČR se sídlem Na Pankráci 56, Praha 4,
zastoupené JUDr. Markem Křížem, advokátem se sídlem Masarykovo nám. 91/28, Karviná -
Fryštát, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 6. 2015, č. j. MSK 46258/2015,
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2017,
č. j. 22 A 82/2015 - 73, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 19. 1. 2018 kasační stížnost žalobců
(dále též „stěžovatelé“) proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě
(dále též „krajský soud“), jímž byla zamítnuta jejich žaloba proti rozhodnutí žalovaného, vydaného
ve věci umístění stavby osoby zúčastněné na řízení, kromě jiného, na pozemcích ve společném
jmění stěžovatelů.
[2] Stěžovatelé uplatnili v kasační stížnosti rovněž návrh na přiznání odkladného účinku. Mají
za to, že neprodlený výkon rozsudku nebo jeho jiné právní následky by pro ně znamenaly
značnou újmu, spočívající zejména v tom, že by mohlo započít vyvlastňovací řízení, v rámci
něhož by jim mohly být definitivně odejmuty pozemky dotčené projednávaným záměrem.
Hrozící újma je tak dle jejich názoru nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám. Přiznání odkladného účinku současně není v rozporu důležitým
veřejným zájmem.
[3] Žalovaný ani osoba zúčastněná na řízení se k návrhu stěžovatelů nevyjádřili.
[4] Podle §107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „soudní řád
správní“ nebo „s. ř. s.“), „[k]asační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně.“
[5] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „[s]oud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem.“
[6] Podle §73 odst. 3 s. ř. s. „[p]řiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení
před soudem účinky napadeného rozhodnutí.“
[7] Ze shora citovaných ustanovení soudního řádu správního plyne, že v řízení o kasační
stížnosti může Nejvyšší správní soud podle přiměřeně aplikovaného ustanovení §73 s. ř. s.
(srov. §107 odst. 1 věta poslední s. ř. s.) přiznat kasační stížnosti odkladný účinek tehdy, pokud
by výkon rozhodnutí případně jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[8] Nynější kasační stížnost je ve věci přezkumu napadeného rozhodnutí žalovaného
druhá, neboť Nejvyšší správní soud k předchozí kasační stížnosti rozsudkem ze dne 20. 9. 2017,
č. j. 3 As 212/2016 - 42 zrušil kasační stížností napadený rozsudek Krajského soudu
v Ostravě ze dne 28. 7. 2016, č. j. 22 A 82/2015 – 53. Také v tomto řízení vedeném
pod sp. zn. 3 As 212/2016 rozhodoval Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud zjistil, že n ynější návrh stěžovatelů nepřináší
žádné nové skutečnosti o možné újmě stěžovatelů způsobené právními účinky napadeného
rozhodnutí, které by bylo nutno posoudit odlišně oproti již návrhu na přiznání odkladného
účinku uplatněného dříve v řízení vedeném pod sp. zn. 3 As 212/2016. Nejvyšší správní soud
proto neshledal nyní žádný důvod odchýlit se od závěrů, které v této věci vyslovil již v usnesení
ze dne 5. 10. 2016, č. j. 3 As 212/2016 - 30, jímž zamítl totožný návrh stěžovatelů na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti.
[9] Nejvyšší správní soud již ve výše citovaném usnesení ze dne 5. 10. 2016,
č. j. 3 As 212/2016 – 30 vyložil, přezkoumávané rozhodnutí žalovaného nabylo právní moci
a vykonatelnosti dnem 3. 7. 2015 (viz kopie přezkoumávaného rozhodnutí s doložkou právní
moci a vykonatelnosti na č. l. 25 soudního spisu), přičemž stěžovatelé v řízení o žalobě (řízení
zahájeno dnem 12. 8. 2015 – viz záznam o ověření elektronického podání žaloby proti
přezkoumávanému rozhodnutí na č. l. 5 soudního spisu; srov. §32 s. ř. s.) o přiznání odkladného
účinku nepožádali; účinky spojené s právní mocí a vykonatelností přezkoumávaného rozhodnutí
tedy nastaly již před samotným zahájením řízení o žalobě (srov. a contrario §73 odst. 3 s. ř. s.)
a nikdy jich nepozbylo.
[10] Řízení o kasační stížnosti přitom z procesního hlediska představuje zcela odlišnou situaci,
než je tomu v řízení o žalobě. Stěžovatelé kasační stížností napadají rozhodnutí krajského soudu
(srov. §102 s. ř. s.), odkladný účinek kasační stížnosti proto může znamenat toliko odklad
vykonatelnosti napadeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě o zamítnutí žaloby. Z toho
vyplývá, že v projednávané věci by ani eventuálně přiznaný odkladný účinek kasační stížnosti
nemohl ovlivnit stále trvající právní účinky přezkoumávaného rozhodnutí (srov. např. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2015, č. j. 3 As 9/2015 – 23).
[11] Jelikož přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti stěžovatelů by nebyla zachována
kontinuita suspenzívního efektu soudního přezkumu vůči rozhodnutí žalovaného, Nejvyššímu
správnímu soudu nezbývá než uzavřít, že výkon napadeného rozsudku by pro stěžovatele nemohl
znamenat újmu ve smyslu §73 odst. 2 ve spojení s §107 odst. 1 větou poslední s. ř. s.,
a proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
(§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 15. února 2018
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu