Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 14.02.2018, sp. zn. 3 As 366/2017 - 25 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2018:3.AS.366.2017:25

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2018:3.AS.366.2017:25
sp. zn. 3 As 366/2017 - 25 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: V. F., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 9. 2016, č. j. DSH/11258/16, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 22. 11. 2017, č. j. 30 A 197/2016 - 43, takto: I. Kasační stížnost se o d m ít á . II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalobci se v rac í soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, který mu bude z účtu Nejvyššího správního soudu vyplacen k rukám jeho zástupce do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: [1] Kasační stížností ze dne 18. 12. 2017 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Plzni. [2] Jelikož kasační stížnost neobsahovala veškeré náležitosti podle §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jens. ř. s.“), a to konkrétně její důvody ve smyslu §103 odst. 1 téhož zákona, vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele usnesením ze dne 4. 1. 2018, č. j. 3 As 366/2017 – 20, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení popsané vady odstranil. Současně jej soud poučil o tom, že nebudou-li vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě odstraněny, kasační stížnost bude odmítnuta. [3] Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 10. 1. 2018 (viz doručenka připojená k č. l. 20 soudního spisu), lhůta k odstranění vad kasační stížnosti proto uplynula dne 12. 2. 2018 (viz §40 odst. 1 a 2 s. ř. s.). [4] Stěžovatel nicméně důvody kasační stížnosti ve stanovené lhůtě (ostatně ani ke dni tohoto rozhodnutí) nedoplnil. [5] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. „[k]romě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně.“ [6] Podle §106 odst. 3 s. ř. s. „[n]emá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.“ [7] Podle §37 odst. 5 s. ř. s. „[p]ředseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.“ [8] Stěžovatel byl řádně vyzván k odstranění vad kasační stížnosti doplněním jejích důvodů a rovněž poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení vady kasační stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranil. Chybějící důvody kasační stížnosti přitom brání v pokračování v řízení o kasační stížnosti, neboť v něm je Nejvyšší správní soud těmito důvody vázán (srov. §109 odst. 4 část věty před středníkem s. ř. s.). Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s §120 téhož zákona odmítl. [9] O nákladech řízení rozhodl zdejší soud na základě §60 odst. 3 věty první s. ř. s., ve spojení s §120 téhož zákona, dle něhož platí, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta. [10] Podle §10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), „[b]yl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.“ [11] Podle §10 odst. odst. 5 zákona o soudních poplatcích „[v] řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.“ [12] Protože stěžovatel zaplatil soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, Nejvyšší správní soud rozhodl III. výrokem tohoto usnesení o jeho vrácení stěžovateli ve smyslu §10 odst. 3 věty poslední zákona o soudních poplatcích za použití §10 odst. 5 téhož zákona, a to ve lhůtě podle §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích, tzn. do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3 s. ř. s.). V Brně dne 14. února 2018 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:14.02.2018
Číslo jednací:3 As 366/2017 - 25
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Krajský úřad Plzeňského kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2018:3.AS.366.2017:25
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024