ECLI:CZ:NSS:2018:3.AZS.350.2017:25
sp. zn. 3 Azs 350/2017 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců
Mgr. Radovana Havelce a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: L. H., zast. Mgr. et Mgr.
Markem Čechovským, advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 1417/25, proti žalované:
Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem Praha 4, nám. Hrdinů 1634/3,
o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 2. 5. 2013, č. j. MV-82988-3/SO-2012, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 10. 2017, č. j. 8 A
81/2013 – 55, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamí t á .
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel ve výše nadepsané věci dne 4. 12. 2017 kasační stížnost
žalobce (dále jen „stěžovatel“) společně s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[2] Stěžovatel kasační stížnost i návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
uplatnil blanketně. Nejvyšší správní soud jej proto usnesením ze dne 6. 12. 2017,
č. j. 3 Azs 350/2017 – 6 mj. vyzval k doplnění důvodů, pro které by odkladný účinek
měl být kasační stížnosti přidán. Kasační stížnost stěžovatel doplnil dne 8. 1. 2018, ke dni tohoto
rozhodnutí však stěžovatel nedoplnil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[3] Podle §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)
může soud přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu §107 s. ř. s. uvedené
podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
[4] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se Nejvyšší
správní soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatelka uvádí skutečnosti, které
by nasvědčovaly možnosti vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatelce oproti jiným osobám. Tyto
skutečnosti jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele. Jak již Nejvyšší
správní soud dříve judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel, jenž musí
konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky napadeného
rozsudku, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje, a uvést její intenzitu. Vylíčení podstatných
skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel
v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem.
Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Charakter
odkladného účinku pak spočívá v jeho mimořádnosti, neboť přiznání odkladného účinku
má místo jen tam, kde jeho nezbytnost převáží nad požadavkem právní jistoty a stability právních
vztahů opírajících se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci.
[5] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud shledal, že především sama
stěžovatelka doposud nepředestřela taková konkrétní tvrzení a důkazy, ze kterých by byla zřejmá
jí hrozící újma. Žádné takové skutečnosti Nejvyššímu správnímu soudu nevyplynuly ani ex officio
z povahy projednávané věci, tj. ze skutečnosti, že žalovaný zamítl žádost žalobce o povolení
k přechodnému pobytu na území podle ustanovení §87e odst. 1 ve spojení s ustanovením §87d
odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců na území České republiky.
[6] Stěžovatel tedy neunesl břemeno tvrzení a důkazní. Nejvyšší správní soud se proto
již nezabýval poměřováním tvrzené újmy stěžovatele k možným újmám jiných osob a ani otázkou
dotčení důležitého veřejného zájmu přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti.
[7] Z důvodů výše vyložených proto Nejvyšší správní soud podle §107 odst. 1 ve spojení
s §73 odst. 2 s. ř. s. nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím Nejvyšší správní soud
žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně 28. února 2018
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu