ECLI:CZ:NSS:2018:4.AS.18.2018:36
sp. zn. 4 As 18/2018 - 36
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: M. V., proti žalovanému:
Magistrát hl. m. Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, zast. JUDr. Ing. Světlanou
Semrádovou Zvolánkovou, advokátkou, se sídlem Karlovo nám. 18, Praha 2, o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 5. 2017, č. j. MHMP 707142/2017, za účasti: Safety Real, fond
SICAV, a.s., se sídlem Křižíkova 213/44, Praha 8, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2017, č. j. 8 A 95/2017 - 69,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
II. Žalovanému se ukládá zaplatit České republice – Nejvyššímu správnímu soudu
soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši
1.000 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobce dne 4. 10. 2016 požádal žalovaného o poskytnutí informace
o tom, kdo je skutečným majitelem společnosti Safety Real, fond SICAV, a.s., jakožto
jediného akcionáře společnosti Bohemians Real, a.s., od nějž má žalovaný odkoupit stadion
Ďolíček. Vzápětí byla jeho žádost odmítnuta rozhodnutím žalovaného ze dne 14. 11. 2016,
č. j. MHMP 2046734/2016. Ministerstvo vnitra, odbor veřejné správy, dozoru a kontroly,
rozhodnutím ze dne 16. 1. 2017, č. j. MV-117686-10/ODK-2016, vyhovělo odvolání žalobce
a rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 11. 2016 o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace zrušilo
s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 8. 2014, č. j. 10 As 59/2014 - 41,
a věc vrátilo k novému projednání. Žalovaný však ve věci dále nekonal.
[2] Žalobce o shora uvedenou informaci požádal žalovaného opět dne 27. 1. 2017.
Jeho žádost byla znovu odmítnuta rozhodnutím žalovaného ze dne 6. 3. 2017,
č. j. MHMP 336496/2017. Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 12. 4. 2017, č. j. MV-117686-
23/ODK-2016, opět vyhovělo odvolání žalobce a rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 3. 2017 o
odmítnutí žádosti o poskytnutí informace zrušilo. Věc vrátilo k novému projednání.
[3] Žalovaný poté znovu projednal žádost žalobce o poskytnutí informace ze dne 27. 1. 2017.
Napadeným rozhodnutím však opět odmítl informaci poskytnout. Žalobce proti napadenému
rozhodnutí již nebrojil odvoláním a napadl jej přímo žalobou u Městského soudu v Praze.
Městský soud napadeným rozsudkem zrušil napadené rozhodnutí (výrok I.), nařídil žalovanému
poskytnout žalobci informaci dle jeho žádosti ze dne 27. 1. 2017 (výrok II.) a uložil žalovanému
povinnost k náhradě nákladů řízení (výrok III.)
[4] Rozsudek městského soudu napadl žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností.
Následně samostatným podáním požádal, aby byl kasační stížnosti přiznán odkladný účinek.
Stěžovatel tvrdil, že požadovanou informaci nebyl oprávněn žalobci poskytnout, jelikož se jedná
o důvěrnou informaci mající charakter obchodního tajemství, která byla určena výhradně
pro vnitřní potřebu stěžovatele, jak stěžovateli výslovně sdělila osoba zúčastněná na řízení.
Jestliže by kasační soud nepřiznal stížnosti odkladný účinek, postrádalo by podle
stěžovatele kasační řízení valného smyslu, jelikož informace, o niž v projednávané věci
jde, by již byla stěžovatelem poskytnuta. Poskytnutím informace přitom může být způsobena
újma osobě zúčastněné na řízení, která s poskytnutím informace nesouhlasila a označila
ji za důvěrnou informaci se znaky obchodního tajemství. Naopak žalobci žádná újma
neposkytnutím informace nehrozí. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti se případné
poskytnutí informace pouze odkládá do doby pravomocného rozhodnutí v kasačním řízení.
Stěžovatel uvedl, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem.
[5] Žalobce se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[6] Nejvyšší správní soud posoudil návrh na přiznání odkladného účinku a po zvážení
argumentů stěžovatele dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro vyhovění tomuto návrhu
podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s.
[7] Kasační stížnost nemá podle §107 odst. 1 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[8] Z četné judikatury Nejvyššího správního soudu lze dovodit, že institut odkladného účinku
se primárně vztahuje k žalobě jako prostředku ochrany veřejných subjektivních práv adresáta
veřejnoprávního působení. Kasační stížnost je však mimořádným opravným prostředkem
směřujícím proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu. Odkladný účinek
vůči pravomocnému rozhodnutí by proto měl být přiznáván pouze v ojedinělých případech,
pro něž zákonodárce užil slova o „nepoměrně větší újmě“. Přiznáním odkladného účinku se totiž
prolamují právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno.
Tímto zákonným postupem je meritorní rozhodnutí o kasační stížnosti, nikoliv přiznání
odkladného účinku (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 1. 2013,
č. j. 5 Afs 84/2012 - 33).
[9] Nejvyšší správní soud přihlédl ke všem okolnostem případu a shledal, že by povinností
poskytnout informaci mohla vzniknout nepoměrně větší újma, než která by vznikla žalobci
v případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Ta by spočívala pouze v pozdějším
poskytnutí požadované informace. K poskytnutí informace by tak došlo po právní moci
rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým by kasační stížnost zamítl; taková újma žalobce
se Nejvyššímu správnímu soudu jeví jako méně závažná. V případě vyhovění kasační stížnosti
za současného nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by přezkum zákonnosti
napadeného rozsudku kasačním soudem v podstatě ztratil smysl a jeho význam by byl pouze
akademický. Případným zrušujícím rozsudkem Nejvyššího správního soudu by nebylo možné
zvrátit skutečnost, že informace by již byla stěžovatelem podle závazného pokynu městského
soudu poskytnuta. Tyto možné důsledky Nejvyšší správní soud považuje za nepoměrně větší
újmu, než která by vznikla nepřiznáním odkladného účinku.
[10] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti současně nevznikne újma třetím osobám
(odlišným od žalobce) a nebude ani v rozporu s veřejným zájmem, jehož dotčení nikdo netvrdil
a ani Nejvyšší správní soud takový rozpor nedovodil.
[11] V posuzovaném případě jsou tudíž naplněny předpoklady pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud proto kasační stížnosti odkladný účinek přiznal.
[12] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání či nepřiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy
a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
[13] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá podle položky č. 20 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
(dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soudnímu poplatku ve výši 1.000 Kč. Nejvyšší správní
soud z tohoto důvodu výrokem II. tohoto usnesení stěžovateli zaplacení předmětného soudního
poplatku uložil, a to ve lhůtě vyplývající z §7 odst. 1 ve spojení s §4 odst. 1 písm. h) zákona
o soudních poplatcích (per analogiam legis) (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 2. 2012. č. j. 1 As 27/2012 - 32).
[14] Soudní poplatek lze zaplatit:
- vylepením kolků na tomto tiskopisu nebo
- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České
národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat
na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních
poplatků.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne n í opravný prostředek přípustný.
Nebude-li soudní poplatek včas zaplacen, přistoupí soud k jeho vymáhání.
V Brně dne 28. února 2018
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám Nejvyššímu správnímu soudu v kolkových známkách určený soudní
poplatek.
ke sp. zn. 4 As 18/2018
podpis .................................................
ˇ místo pro nalepení kolkových známek ˇ