ECLI:CZ:NSS:2018:4.AS.50.2018:37
sp. zn. 4 As 50/2018 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: J. P., zast. JUDr. Radkem
Bechyně, advokátem, se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad
Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 9. 11. 2015, č. j. 4127/DS/2015, JID: 147202/2015/KUUK/Zvo, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 1. 2018, č. j. 15 A
164/2015 - 51,
takto:
Kasační stížnosti se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil
rozhodnutí Městského úřadu Litoměřice, odbor dopravy a silničního hospodářství, ze dne
16. 4. 2015, č. j. 26335/15/DOP/APr. Tím byly zamítnuty žalobcovy námitky proti provedení
záznamů bodů v registru řidičů a potvrzeny provedené záznamy podle §123f odst. 3 zákona
č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon
o silničním provozu).
[2] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem
(dále jen „krajský soud“). Ten ji shora uvedeným rozsudkem zamítl.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti rozsudku krajského soudu kasační
stížností, v níž uplatnil kasační důvody podle §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Navrhl napadený
rozsudek zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení.
[4] Součástí kasační stížnosti učinil stěžovatel také návrh na přiznání odkladného účinku.
Zdůvodnil jej obavou o možný budoucí vznik nenapravitelné újmy jeho osobě. Tu spatřuje
v tom, že pokud pozbude řidičské oprávnění, hrozí mu ztráta zaměstnání, jelikož mobilita
je nezbytným předpokladem pro jeho výkon (je zaměstnán jako řidič). V případě ztráty
zaměstnání, a tedy i všech příjmů, pro něj budou znamenat úkony spojené s navrácením
řidičského oprávnění také nepřiměřenou finanční zátěž, tedy i nenapravitelnou finanční újmu.
Podle stěžovatele nebude mít přiznání odkladného účinku vliv na práva třetích osob a ani nebude
v rozporu s veřejným zájmem. Přestupky, na základě kterých dosáhl limitu 12 bodů v bodovém
hodnocení, nejsou dle jeho mínění nijak závažné a nelze v nich spatřovat žádné ohrožení
ostatních účastníků silničního provozu. Na podporu svých tvrzení odkázal na usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, č. j. 2 As 60/2008 - 103.
[5] Žalovaný ve svém vyjádření vyslovil nesouhlas s tím, aby byl kasační stížnosti přiznán
odkladný účinek. Uvedl, že pokud by Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatele na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti vyhověl a následně kasační stížnost zamítl, tak by stěžovateli,
který již před třemi lety dosáhl maximálního počtu záznamu bodů v evidenční kartě řidiče,
bylo po celou dobu ponecháno řidičské oprávnění. To ale zcela odporuje smyslu zavedení
bodového systému podle zákona o silničním provozu.
[6] Nejvyšší správní soud předně zdůrazňuje, že institut odkladného účinku se primárně
vztahuje k žalobě jako prostředku ochrany veřejných subjektivních práv. Kasační stížnost
je mimořádným opravným prostředkem směřujícím proti pravomocnému rozhodnutí krajského
soudu. Z uvedeného důvodu by měl být odkladný účinek vůči pravomocnému rozhodnutí
přiznáván pouze v ojedinělých případech, pro něž zákonodárce užil slova o „nepoměrně větší újmě“.
Jedná se o případy, v nichž nezbytnost odkladného účinku převáží nad požadavkem právní jistoty
a stability právních vztahů opírajících se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci.
Přiznáním odkladného účinku se totiž prolamují právní účinky pravomocného rozhodnutí
krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek
zákonným postupem zrušeno.
[7] Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Při tom přiměřeně užije ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek,
jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší
újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného
účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
[8] V nyní posuzovaném případě považoval stěžovatel za újmu ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
pozbytí řidičského oprávnění, v důsledku čehož mu hrozí ztráta zaměstnání, neboť mobilita
je nezbytná pro výkon jeho práce řidiče. Nejvyšší správní soud je toho názoru, že se jedná
o závažnou a stěžovateli reálně hrozící újmu. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
dále bezprostředně nehrozí způsobením újmy jiným osobám. Pokud jde o kritérium veřejného
zájmu, Nejvyšší správní soud nepřehlédl zájem na ochraně společnosti před působením řidičů,
kteří soustavně porušují předpisy upravující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.
Tento veřejný zájem nicméně v daném případě nepřeváží možný negativní dopad odebrání
řidičského oprávnění na trvání stěžovatelova pracovního poměru.
[9] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že v obdobných případech již v minulosti
odkladný účinek kasační stížnosti přiznal (srov. například usnesení ze dne 25. 9. 2013,
č. j. 6 As 127/2013 - 19, či ze dne 8. 11. 2017, č. j. 3 As 286/2017 - 39). V právě posuzované věci
rovněž přihlédl k tomu, že krajský soud usnesením ze dne 20. 1. 2016, č. j. 15 A 164/2015 - 28,
přiznal odkladný účinek správní žalobě.
[10] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s. ve spojení
s §73 odst. 2 téhož zákona kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Tím však žádným
způsobem nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. března 2018
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu