ECLI:CZ:NSS:2018:4.AS.86.2018:24
sp. zn. 4 As 86/2018 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally
a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci
žalobkyně: CENTRUM PREVENTIVNÍ MEDICÍNY s.r.o., IČ 26094606, se sídlem
M. Chlajna 1493/25, České Budějovice, zast. Mgr. Radovanem Hrubým, advokátem, se sídlem
Revoluční 1003/3, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem
Vršovická 1442/65, Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 10. 2017,
č. j. MZP/2017/510/529, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 19. 2. 2018, č. j. 3 A 46/2018 - 46,
takto:
I. Kasační stížnost se o d mí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 19. 2. 2018, č. j. 3 A 46/2018 - 46, které bylo podle potvrzení
o dodání a doručení do datové schránky (dále jen „doručenka“) na č. l. 48 spisu Městského soudu
v Praze doručeno stěžovatelce dne 20. 2. 2018. Stěžovatelka sice v kasační stížnosti uvedla,
že napadené usnesení obdržela až dne 5. 3. 2018, uvedené tvrzení však nikterak nedoložila,
přičemž podle §50f odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve spojení s §64 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), platí, že „[d]oručenka je veřejnou listinou.
Není-li prokázán opak, považují se údaje uvedené na doručence za pravdivé.“ Nejvyšší správní soud
proto vycházel z výše uvedeného data doručení vykázaného na doručence Městského soudu
v Praze. Kasační stížnost stěžovatelky byla podle záznamu o ověření elektronického podání
doručeného na elektronickou podatelnu na č. l. 4 spisu Nejvyššího správního soudu dodána
do datové schránky Nejvyššímu správnímu soudu, a tedy i doručena, dne 19. 3. 2018.
[2] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. „[k]asační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí,
a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. […] Zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti nelze prominout.“
[3] Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že lhůta k podání kasační stížnosti stěžovatelce
marně uplynula již dne 6. 3. 2018; stěžovatelka ji však, navzdory řádnému poučení v napadeném
usnesení, podala až dne 19. 3. 2018, tedy pozdě. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze
prominout; Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo než kasační stížnost proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 19. 2. 2018, č. j. 3 A 46/2018 - 46, odmítnout pro opožděnost
podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona.
[4] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. dubna 2018
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu