ECLI:CZ:NSS:2018:4.AZS.178.2018:24
sp. zn. 4 Azs 178/2018 - 24
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: P. H. C., zast. Mgr. Petrem
Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3,
Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 6. 2017, č. j. MV-101108-4/SO-2015, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 5. 2018, č. j. 30 A 123/2017 -
54,
takto:
Kasační stížnosti se n ep ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „správní orgán prvního
stupně“), rozhodnutím ze dne 6. 5. 2015, č. j. OAM – 6123-10/DP-2015, zastavilo podle §66
odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, řízení o žádosti žalobce o prodloužení doby
platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem podnikání osoby
samostatně výdělečně činné.
[2] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně.
[3] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Plzni (dále
jen „krajský soud“), který ji v záhlaví specifikovaným rozsudkem zamítl.
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti rozsudku krajského soudu kasační
stížností, jejíž součástí je i návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[5] Usnesením ze dne 7. 6. 2018, č. j. 4 Azs 178/2018 - 8, vyzval Nejvyšší správní soud
stěžovatele k doplnění návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti o důvody
ve stanovené lhůtě a poučil jej o tom, že v případě neodůvodnění návrhu kasační stížnosti
odkladný účinek nepřizná.
[6] Stěžovatel výzvě kasačního soudu nevyhověl a návrh na přiznání odkladného účinku
ve stanovené lhůtě blíže neodůvodnil.
[7] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
[8] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti nebyly splněny.
[9] Zdůrazňuje přitom, že je třeba mít na paměti mimořádnou povahu odkladného účinku.
Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným
prostředkem, u něhož by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé
právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského (resp. městského) soudu, na které je třeba
hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno.
Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce
vyjádřil v §73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
[10] Podle tohoto ustanovení soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační
stížnosti podle §107 odst. 1 s. ř. s.
[11] Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že povinnost tvrdit a prokázat
skutečnost, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by pro žalobce (resp. stěžovatele)
znamenaly újmu, která je nepoměrně větší, než může přiznáním odkladného účinku vzniknout
jiným osobám, stíhá samotného stěžovatele; přičemž postačuje pouhý předpoklad tvrzené újmy.
Stěžovatel je tedy pro úspěšnost svého návrhu povinen tvrdit včas, úplně a konkrétně rozhodné
skutečnosti o vzniku nenahraditelné újmy. Tvrdit a osvědčovat rozpor přiznání odkladného
účinku s veřejným zájmem, popř. i újmu, jež by měla vzniknout jiným osobám, je naopak úkolem
žalovaného. Soud tedy není oprávněn zjišťovat splnění uvedených podmínek z úřední
povinnosti. Pokud proto stěžovatel ve svém návrhu neuvede žádné skutečnosti, z nichž splnění
podmínek pro přiznání odkladného účinku dovozuje, soud takový návrh zamítne
(srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2017, č. j. 2 Azs 163/2017 - 20,
a ze dne 2. 7. 2003, č. j. 1 Ads 10/2003 - 52).
[12] V právě posuzovaném případě stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti neodůvodnil, a soudu tak nenabídl žádné skutečnosti, na jejichž základě by mohl
naplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku podle §73 odst. 2 s. ř. s. zvážit. Za daných
okolností proto nemůže Nejvyšší správní soud postupovat jinak, nežli kasační stížnosti odkladný
účinek nepřiznat.
[13] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o nepřiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat
budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. června 2018
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu