Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 04.07.2018, sp. zn. 4 Azs 202/2018 - 17 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2018:4.AZS.202.2018:17

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2018:4.AZS.202.2018:17
sp. zn. 4 Azs 202/2018 - 17 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Simony Hájkové v právní věci žalobce: D. V. N., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Velvyslanectví České republiky v Hanoji, se sídlem Chu Van An 13, Hanoj, Vietnam, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2018, č. j. 3 A 8/2018 - 36, takto: I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u j e. II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalobci se v rací část zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.000 Kč, která mu bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení, a to k rukám zástupce žalobce Mgr. Petra Václavka, advokáta, se sídlem Opletalova 25, Praha 1. Odůvodnění: [1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 19. 6. 2018 kasační stížnost žalobce proti usnesení ze dne 31. 5. 2018, č. j. 3 A 8/2018 - 36, kterým Městský soud v Praze odmítl žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, jehož se měl žalovaný dopustit „objektivním znemožněním splnění podmínky osobního podání žádosti na základě předem smluveného termínu spočívajícím konkrétně ve zrušení systému Visapoint ‚ze dne na den’, nenahrazením tohoto systému návazně žádným jiným systémem pro sjednávání termínu pro podání žádosti o pobytová oprávnění a odmítnutím stanovení termínu pro podání žádosti o pobytové oprávnění na osobní žádost žalobce.“ [2] Při předběžném posuzování věci Nejvyšší správní soud shledal, že kasační stížnost vykazuje vady, které znemožňují její projednání; proto stěžovatele usnesením ze dne 20. 6. 2018, č. j. 4 Azs 202/2018 - 7, vyzval, aby (výrok I) ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost tak, že uvede v jakém rozsahu a z jakých konkrétních důvodů napadá usnesení Městského soudu v Praze a co navrhuje. Nejvyšší správní soud současně stěžovatele vyzval (výrok II), aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Soud doručil usnesení zástupci stěžovatele dne 21. 6. 2018. [3] Nejvyšší správní soud ze záznamu o složení na č. l. 10 spisu zjistil, že stěžovatel splnil poplatkovou povinnost a ve stanovené lhůtě na účet soudu složil částku ve výši 5.000 Kč. [4] Dopisem ze dne 28. 6. 2018 stěžovatel prostřednictvím svého zástupce sdělil, že bere kasační stížnost výslovně a v celém rozsahu zpět. [5] Podle §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jens. ř. s.“) „[s]oud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět“. [6] Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím zamýšlel ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s §47 písm. a) s. ř. s. za použití ustanovení §120 téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil. [7] O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení §60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno. [8] Podle §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, „[s]oud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.“ [9] Podle §10 odst. 5 zákona o soudních poplatcích „[v] řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.“ [10] Podle §10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích „[j]e-li soud povinen vrátit již zaplacený poplatek nebo přeplatek na poplatku, učiní tak ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým o vrácení rozhodl.“ [11] Vzhledem k tomu, že 20 % ze zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč činí 1.000 Kč, Nejvyšší správní soud v souladu s §10 odst. 3 a 5 zákona o soudních poplatcích a §10a odst. 1 téhož zákona rozhodl, že stěžovateli vrátí 4.000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho zástupce. Poučení: Proti tomuto usnesení ne j so u opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. července 2018 JUDr. Jiří Palla předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:04.07.2018
Číslo jednací:4 Azs 202/2018 - 17
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
zastaveno
Účastníci řízení:Velvyslanectví České republiky v Hanoji
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2018:4.AZS.202.2018:17
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024