ECLI:CZ:NSS:2018:4.AZS.239.2017:30
sp. zn. 4 Azs 239/2017 - 30
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: D. V. B., zast. Mgr. Petrem
Václavkem, advokátem, se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovaným: 1) Ministerstvo
zahraničních věcí, se sídlem Loretánské náměstí 5, Praha 1, a 2) Velvyslanectví České
republiky v Hanoji, se sídlem 13 Chu Van An, Hanoj, Vietnamská socialistická republika, o
žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, o kasační stížnosti žalovaného
1) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2017, č. j. 8 A 31/2017 - 47,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2017, č. j. 8 A 31/2017 - 47, se zrušuje
a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Dne 1. 12. 2016 nebyl žalobci umožněn vstup do budovy Velvyslanectví České republiky
v Hanoji k podání žádosti o zaměstnaneckou kartu podle §42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, neboť nebyl pro tento účel
zaregistrován v systému VISAPOINT.
II.
[2] Žalobce proto podal u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu
na ochranu před nezákonným zásahem podle §82 a násl. s. ř. s., v níž se domáhal určení,
že uvedený postup byl nezákonným zásahem správního orgánu.
[3] Městský soud ve výroku I. v záhlaví uvedeného rozsudku vyslovil, že „postup žalovaného
spočívající v tom, že dne 1. 12. 2016 odepřel žalobci vstup na Zastupitelský úřad České republiky v Hanoji,
byl nezákonným zásahem.“ Výrokem II. pak uložil „žalovanému“ povinnost zaplatit žalobci náhradu
nákladů řízení.
[4] V odůvodnění tohoto rozsudku městský soud nejprve s poukazem na závěry rozsudku
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2017, č. j. 10 Azs 153/2016 - 52,
uvedl, že žalovaným správním orgánem měl být pouze žalovaný 2), nikoliv také žalovaný 1).
Žalobce však v průběhu soudního řízení vzal žalobu proti žalovanému 1) zpět, městský soud
proto při jednání dne 3. 10. 2017 zastavil řízení ve vztahu k žalovanému 1).
[5] K věci samé městský soud vyslovil, že žalobce měl povinnost dostavit se osobně k podání
žádosti o zaměstnaneckou kartu, neměl však povinnost být pro toto osobní podání zaregistrován
v systému VISAPOINT. Bylo tedy nepochybně jeho právem dostavit se k podání žádosti
v těch dnech, které jsou ze strany žalovaného 2) vyhrazeny k podávání žádostí bez vytvořené
rezervace v systému VISAPOINT. Těmi byly podle sdělení žalovaného 2) ze dne 26. 1. 2017,
č. j. 3503/2016-HANOI-IV, v úředních hodinách každé úterý a čtvrtek, a to s účinností
ode dne 25. 10. 2016.
[6] Zabránil-li žalovaný 2) žalobci v osobním podání žádosti o zaměstnaneckou kartu
ve čtvrtek dne 1. 12. 2016, což byl den vyhrazený pro podávání žádostí bez nutné předchozí
registrace v systému VISAPOINT, představoval takový jeho postup nezákonný zásah.
III.
[7] Žalovaný 1) (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti rozsudku městského soudu kasační
stížností z důvodů podle §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Navrhl napadený rozsudek zrušit a věc
vrátit městskému soudu k dalšímu řízení.
[8] Nezákonným je podle stěžovatele napadený rozsudek z toho důvodu, že v něm městský
soud nesprávně posoudil otázku pasivní žalobní legitimace.
[9] Vadou nepřezkoumatelnosti, konkrétně pak jinou vadou řízení před soudem, která mohla
mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, podle stěžovatele napadený rozsudek trpí
proto, že navzdory zaslanému předvolání nebylo přítomnému a stěžovatelem zmocněnému
zaměstnanci umožněno při jednání před městským soudem dne 3. 10. 2017 vystupovat. Vadu
nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku pro nesrozumitelnost pak stěžovatel spatřuje
v tom, že ačkoliv městský soud řízení proti stěžovateli zastavil, v záhlaví napadeného rozsudku
uvádí na straně žalovaných jak stěžovatele, tak žalovaného 2), a ve výrocích rozsudku mluví
pouze o žalovaném bez jeho dalšího upřesnění.
IV.
[10] Žalobce ani žalovaný 2) se ke kasační stížnosti nevyjádřili.
V.
[11] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů, zkoumaje přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[12] Kasační stížnost je důvodná.
[13] Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval námitku uplatněnou s poukazem na §103 odst. 1
písm. d) s. ř. s. Bylo by totiž předčasné zabývat se právním posouzením věci samé, pokud
by uvedená námitka byla opodstatněná a napadený rozsudek byl nepřezkoumatelný
(pro nesrozumitelnost či nedostatek důvodů) nebo by zde byla jiná vada řízení, jež by mohla
mít za následek nezákonnost napadeného rozsudku. K těmto vadám je ostatně kasační soud
povinen přihlížet z úřední povinnosti (srov. §109 odst. 4 s. ř. s.).
[14] Stěžovatel měl za to, že řízení před městským soudem bylo stiženo jinou vadou, mající
za následek nezákonnost napadeného rozsudku, a rovněž, že je napadený rozsudek
nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost.
[15] Nejvyšší správní soud předem poukazuje na to, že v obdobné věci rozhodl rozsudkem
ze dne 16. 2. 2018, č. j. 4 Azs 238/2017 - 27. S ohledem na skutkovou podobnost obou věcí
a shodné kasační námitky proto v nyní projednávaném případě vychází ze závěrů uvedeného
rozsudku, s nimiž se ztotožňuje a jež lze beze zbytku použít i na posuzovaný případ.
[16] Z napadeného rozsudku vyplývá, že žalobce podáním ze dne 10. 8. 2017 vzal žalobu
ve vztahu ke stěžovateli zpět. Městský soud proto usnesením vyhlášeným v průběhu jednání
konaného dne 3. 10. 2017 ve vztahu ke stěžovateli řízení zastavil. Uvedené usnesení písemně
nevyhotovil, ani účastníkům řízení (žalobci a oběma žalovaným) nedoručil.
[17] Jak kasační soud vyslovil ve výše zmíněném rozsudku č. j. 4 Azs 238/2017 - 27, usnesením
o zastavení řízení se řízení končí a v tomto ohledu se svým významem blíží rozsudku;
má tedy ve vztahu k účastníkům řízení významnou povahu. Musí proto být nejen vyhlášeno,
ale také písemně vyhotoveno, řádně odůvodněno a musí být účastníkům řízení doručeno,
aby mohlo nabýt právní moci (§55 odst. 3 a 5 s. ř. s., §54 odst. 2, 3 a 5 téhož zákona). Významu
tohoto usnesení odpovídá i to, že proti němu lze podat kasační stížnost [§103 odst. 1
písm. e) s. ř. s.].
[18] Z obsahu soudního spisu však vyplývá, že městský soud usnesení o zastavení řízení
proti stěžovateli pouze vyhlásil při jednání, ale nevyhotovil jej, ani jej účastníkům řízení nedoručil.
Za této situace nelze než konstatovat, že vůči stěžovateli řízení dosud nebylo pravomocně
zastaveno. Městský soud se tím dopustil jiné vady řízení podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
[19] Za situace, kdy výrok o zastavení řízení vůči stěžovateli neobsahuje ani kasační stížností
napadený rozsudek, má tato jiná vada řízení navíc za následek nepřezkoumatelnost rozsudku
městského soudu pro nesrozumitelnost podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Městský soud totiž
ve výroku I. rozsudku uvádí, že postup „žalovaného“ byl nezákonným zásahem. Z tohoto výroku
však není zřejmé, o kterého ze žalovaných uvedených v záhlaví rozsudku se jedná. Pouze výrok
rozsudku přitom nabývá právní moci a je vykonatelný, a proto v něm musí být účastníci řízení
jednoznačně a nezaměnitelným způsobem vymezeni, stejně jako jejich práva a povinnosti.
Z výroku II. pak není jasné, který ze žalovaných je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů
řízení.
[20] Již jen pro doplnění Nejvyšší správní soud uvádí, že pochybením bylo i to, že městský soud
poté, co mu bylo doručeno částečné zpětvzetí žaloby ve vztahu ke stěžovateli, s ním jako
s účastníkem řízení nejednal a nepředvolal jej k nařízenému jednání na 3. 10. 2017 (jak kasační
soud ověřil z pokynu městského soudu na č. l. 40 soudního spisu), přestože do doby jeho konání
řízení vůči tomuto účastníku pravomocně neukončil. I to zakládá vadu podřaditelnou pod §103
odst. 1 písm. d) s. ř. s.
VI.
[21] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud napadený rozsudek podle
§110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. V něm bude městský
soud podle §110 odst. 4 s. ř. s. vázán vysloveným právním názorem, řízení ve vztahu
ke stěžovateli řádně zastaví a věcí se bude znovu zabývat.
[22] V novém rozhodnutí ve věci rozhodne městský soud i o náhradě nákladů řízení o kasační
stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně 22. března 2018
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu