ECLI:CZ:NSS:2018:4.AZS.273.2018:26
sp. zn. 4 Azs 273/2018 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
Mgr. Petry Weissové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: M. Q., proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
8. 3. 2018, č. j. OAM-67/ZA-ZA11-ZA15-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2018, č. j. 4 Az 21/2018 - 25,
takto:
I. Kasační stížnost se o dmít á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v záhlaví označeným rozsudkem (dále
jen „napadený rozsudek“) zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zrušení shora uvedeného
rozhodnutí žalovaného, kterým byla podle §10a odst. 1 písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu,
shledána nepřípustnou jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany a řízení o ní bylo podle §25
písm. i) téhož zákona zastaveno.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní proti uvedenému rozsudku brojí kasační stížností.
[3] Nejvyšší správní soud dospěl po posouzení splnění zákonných náležitostí kasační stížnosti
stěžovatele k závěru, že byla podána opožděně.
[4] Podle §106 odst. 2 s. ř. s. platí, že: „[k]asační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. […]Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.“ Z ustanovení §106 odst. 4
téhož zákona vyplývá, že: „[k]asační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována,
byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.“ Podle §40 odst. 4 s. ř. s. také
platí, že: „[l]hůta je zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který
má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.“
[5] Ze spisu městského soudu (konkrétně z doručenky na čl. 26) Nejvyšší správní soud zjistil,
že dne 15. 6. 2018 byl stěžovateli doručován napadený rozsudek. Stěžovatel však nebyl
doručujícím orgánem zastižen; písemnost tudíž byla uložena a stěžovateli byla zanechána výzva
k jejímu vyzvednutí. Jelikož si stěžovatel písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla uložena
a připravena k vyzvednutí, nevyzvedl, považuje se tato posledním dnem uvedené lhůty,
tj. 25. 6. 2018, za doručenou.
[6] Z uvedeného je zřejmé, že dnem, kdy nastala skutečnost určující počátek lhůty pro podání
kasační stížnosti podle §40 odst. 1 s. ř. s., bylo pondělí 25. 6. 2018. Konec dvoutýdenní lhůty
pro podání kasační stížnosti pak podle §40 odst. 2 s. ř. s. připadl na den, který se svým
pojmenováním shodoval se dnem určujícím počátek běhu lhůty, tedy na pondělí 9. 7. 2018.
Tento den byl posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti. Nejpozději tohoto
dne by tedy musela být kasační stížnost podána u soudu, nebo alespoň předána k poštovní
přepravě ve smyslu §40 odst. 4 s. ř. s. Stěžovatel však kasační stížnost osobně podal až dne
29. 8. 2018; tedy opožděně. Pozdní podání kasační stížnosti nelze nikterak zhojit, neboť
zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti není možné prominout.
[7] Podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. platí, že „[n]estanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.“ Soudní řád správní nestanovuje jiný
důsledek opožděnosti kasační stížnosti, nežli právě její odmítnutí. Nejvyšší správní soud proto
opožděně podanou kasační stížnost odmítl.
[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu
s §60 odst. 3 věty první s. ř. s. za použití §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků
nemá právo na náhradu nákladů řízení, protože kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. října 2018
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu