ECLI:CZ:NSS:2018:5.ADS.58.2018:41
sp. zn. 5 Ads 58/2018 - 41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: S. K., zast.
JUDr. Bedřichem Hájkem, advokátem, se sídlem Boženy Němcové 70, Kadaň, proti žalovanému:
Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení
o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
29. 12. 2017, č. j. 78 Ad 45/2017 – 34, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti žalovaného se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností napadl žalovaný (dále jen „stěžovatel“) shora označený
rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“), kterým bylo
zrušeno rozhodnutí stěžovatele ze dne 10. 10. 2017, sp. zn. SZ/MPSV-2017/206145-916,
č. j. MPSV-2017/208548-916 a rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky
v Ústí nad Labem, kontaktního pracoviště Most, ze dne 21. 9. 2017, č. j. 174533/2017/MOS
(dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), a věc byla vrácena stěžovateli k dalšímu řízení. Uvedeným
rozhodnutím stěžovatele bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno prvostupňové
rozhodnutí, jímž byl žalobkyni ode dne 1. 9. 2017 zvýšen doplatek na bydlení z 1411 Kč
na 12 812 Kč měsíčně.
[2] Stěžovatel současně s kasační stížností požádal o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. V návrhu uvedl, že v současné době není schopen dostát podmínkám uvedeným
krajským soudem tak, aby pro řízení před tímto soudem obstálo odůvodnění rozhodnutí ve věci
dávky doplatek na bydlení. Zároveň uvedl, že bude i nadále respektovat výši záloh na spotřebu
energií tak, jak je vyhodnocena aplikačním programem, proto by žalobkyni přiznáním
odkladného účinku nevznikla žádná finanční újma.
[3] K návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se vyjádřila
žalobkyně. Uvedla, že není zřejmé, co mělo být předmětem návrhu žalovaného na přiznání
odkladného účinku. Po zrušení rozhodnutí žalovaného je na žalovaném, aby provedl nový
výpočet odůvodněných nákladů na dodávku elektřiny, plynu a vody, přičemž uvedené platby
se pohybují ve stokorunách až tisícikorunách, proto je vyloučena újma na rozpočtu žalovaného;
naopak pro žalobkyni se jedná o částku významnou. Podle mínění žalobkyně nejsou pro přiznání
odkladného účinku splněny zákonné podmínky, proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud návrh
žalovaného zamítl.
[4] Kasační stížnost nemá dle §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přičemž užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti žalovaného je možné dle ustálené judikatury
Nejvyššího správního soudu vázat pouze na výjimečné případy, kdy odložení účinků rozhodnutí
krajského soudu bude podmíněno ochranou důležitého veřejného zájmu, jehož ohrožení bude
v konkrétním případě představovat onu nepoměrně větší újmu, než která přiznáním odkladného
účinku vznikne jiným osobám a která nebude v rozporu s jiným veřejným zájmem. Nejvyšší
správní soud uvedl ve své judikatuře případy, kdy může dojít k ohrožení důležitého veřejného
zájmu: vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu
nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému
podniku (srov. např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 - 49).
[6] Nejvyšší správní soud po zhodnocení důvodů uváděných stěžovatelem dospěl k závěru,
že v jeho případě nejsou podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti naplněny.
[7] Nejvyšší správní soud především posuzoval, zda stěžovatel dostatečně tvrdil a prokázal,
že by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku krajského soudu pro něj znamenaly
nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku vzniknout jiným osobám.
[8] Stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku odůvodnil tím, že „v současné době není
schopen dostát podmínkám uvedeným krajským soudem tak, aby pro řízení před tímto soudem obstálo odůvodnění
rozhodnutí ve věci dávky doplatek na bydlení“. Toto tvrzení stěžovatel blíže nespecifikoval. Nejvyšší
správní soud k uvedenému konstatuje, že institut odkladného účinku kasační stížnosti nemohou
správní orgány využívat jako způsob, jak získat prostor pro splnění podmínek vyslovených
v závazném právním názoru zrušujícího rozsudku krajského soudu. Smyslem přiznání
odkladného účinku je zabránění hrozící vážné újmě, které by mohl výkon rozhodnutí krajského
soudu vyvolat, nikoliv poskytnout správním orgánům prostor pro splnění podmínek krajského
soudu při novém projednání věci.
[9] Soud poměřoval újmu, která hrozí stěžovateli s újmou, která by vznikla přiznáním
odkladného účinku ostatním osobám. Tvrzená neschopnost stěžovatele dostát podmínkám
stanoveným krajským soudem tak, aby odůvodnění nového rozhodnutí stěžovatele obstálo
v řízení před soudem, zcela jistě nepředstavuje nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Stěžovatel tvrzení o hrozící nepoměrně větší
újmě ani řádným způsobem neprokázal, neboť v jedné větě pouze poukazuje na možný následek,
který ale blíže nijak nespecifikoval a nevysvětlil. Nejvyšší správní soud proto konstatuje,
že stěžovatel neuvedl žádné konkrétní důvody, proč by výkon nebo jiné právní následky
napadeného rozsudku krajského soudu pro něho znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká
může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám.
[10] V projednávané věci stěžovatel neprokázal naplnění první z podmínek pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti, tj. jemu hrozící újmy. Za této situace již není třeba
zkoumat naplnění ostatních zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku
dle §73 odst. 2 s. ř. s., tedy disproporcionalitu případné újmy a absenci rozporu přiznání
odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem. Z tohoto důvodu je nadbytečné zabývat
se naplněním dvou zbylých podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
[11] Soud závěrem uvádí, že tímto usnesením nepředjímá, jaké bude meritorní rozhodnutí
ve věci samé.
[12] Nejvyšší správní soud z důvodů výše uvedených vyhodnotil, že nebyly naplněny
požadavky §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s., a proto kasační stížnosti stěžovatele
nepřiznal odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. března 2018
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu