ECLI:CZ:NSS:2018:5.AFS.284.2017:44
sp. zn. 5 Afs 284/2017 - 44
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Mrákoty a soudců
JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: FAU s.r.o.,
se sídlem Pekařská 79A, Opava, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem
Budějovická 7, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti stěžovatele: KONREO, v.o.s.,
insolvenční správce žalobce, se sídlem Dobrovského 1310/64, Brno, zast. JUDr. Alfrédem
Šrámkem, advokátem, se sídlem Českobratrská 2, Ostrava, proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 22. 9. 2017, č. j. 22 Af 75/2017 - 52,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 9. 2017, č. j. 22 Af 75/2017 - 52,
se ve výrocích I. a II. zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací tomuto soudu
k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností se společnost KONREO, v. o. s. (dále také „stěžovatel“), insolvenční
správce úpadce FAU, s. r. o., domáhá zrušení shora uvedeného usnesení Krajského soudu
v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým bylo ve výroku I. dle §141a zákona č. 182/2006 Sb.,
o úpadku a způsobech jeho řešení („insolvenční zákon“), zastaveno řízení o žalobě společnosti
FAU, s. r. o., proti rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 5. 2017, č. j. 28177/2017-900000-304.5,
č. j. 28179/2017-900000-304.5, č. j. 28168/2017-900000-304.5, č. j. 28172/2017-900000-304.5,
č. j. 2353-2/2017-900000-304.5 a č. j. 2353-3/2017-900000-304.5. Krajský soud dále ve výroku
II. usnesení rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
ve výroku III. rozhodl o vrácení zaplaceného soudního poplatku ve výši 18 000 Kč společnosti
FAU, s. r. o., a ve výroku IV. krajský soud jmenovanou společnost pro účely vrácení soudního
poplatku vyzval ke sdělení čísla účtu a kódu banky, příp. dalších bankovních dispozic.
Krajský soud konstatoval, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2016,
č. j. KSOS 39 INS 23265/2016 - A53, byl na majetek FAU, s. r. o., prohlášen konkurs a byl
ustanoven insolvenční správce. Účinky prohlášení konkursu nastaly dnem 14. 12. 2016. Krajský
soud dovodil, že předmětem řízení v nyní projednávané věci je zástavní právo týkající
se majetkové podstaty, přičemž toto zajištění musí být v insolvenčním řízení uplatněno
přihláškou, což se také stalo přihláškou evidovanou v insolvenčním řízení pod kódem P18.
Žaloba ze dne 10. 7. 2017 tedy byla podána v rozporu se zákazem zahájení takového řízení
ve smyslu §140c insolvenčního zákona, který dopadá rovněž na řízení vedená správními soudy
podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
[2] Usnesení krajského soudu napadl stěžovatel (společnost KONREO, v. o. s.) ve výrocích
I. a II. včas podanou kasační stížností, v níž uplatnil důvody dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.,
tj. nezákonnost usnesení o zastavení řízení. Stěžovatel má za to, že zákaz zahájení nových
soudních řízení po prohlášení konkursu dle §140c insolvenčního zákona se uplatní pouze
na řízení, ve kterých dlužník (daňový subjekt FAU, s. r. o.) vystupuje jako žalovaný a současně
za podmínky, že se jedná o pohledávku nebo právo týkající se majetkové podstaty, které mají být
uplatněny přihláškou do insolvenčního řízení. Uvedený zákaz tak podle stěžovatele nedopadá
na soudní řízení zahájená žalobou v nyní projednávané věci, kterou „daňový subjekt FAU, s. r. o.,
resp. osoba s dispozičními oprávněními k majetku daňového subjektu FAU s. r. o. – insolvenční správce
KONREO, v. o. s.“ jako žalobce brojí proti rozhodnutí žalovaného, přičemž se nejedná o žalobu
podávanou pro pohledávku týkající se majetkové podstaty, která má být uplatněna přihláškou
do insolvenčního řízení. Stěžovatel uvedl, že „FAU, s. r. o., jako insolvenční dlužník správní žalobou
neuplatňuje ani pohledávku za majetkovou podstatou, ani pohledávku za dlužníkem v insolvenčním řízení jako
sebou samým, ale naopak brání tomu, aby bylo z jeho majetkové podstaty plněno třetímu subjektu bez zákonného
právního důvodu“. Dále stěžovatel zdůraznil, že pokud by bylo jakémukoli subjektu výkladem
§140c insolvenčního zákona upřeno právo brojit soudní cestou proti pravomocnému správnímu
rozhodnutí pouze proto, že tento subjekt je v konkursu (v projednávané věci FAU, s. r. o.),
došlo by k odepření spravedlnosti, jakož i k popření smyslu a účelu soudního řádu správního.
V této souvislosti má stěžovatel za to, že by správní rozhodnutí rovněž v těchto případech mělo
být přezkoumáváno ve správním soudnictví a nikoli v rámci incidenčních sporů. Na závěr
stěžovatel shrnul, že §140c insolvenčního zákona se neuplatní na jiné soudní řízení, ve kterých
daňový subjekt (resp. osoba s dispozičními oprávněními k majetku daňového subjektu –
insolvenční správce) vystupuje jako žalobce a uvedené ustanovení se neuplatní ani na soudní
řízení upravená soudním řádem správním, v němž jsou přezkoumávána pravomocná správní
rozhodnutí o povinnostech insolvenčních dlužníků, které vznikly na základě veřejného práva.
[3] Stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu zrušil
a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, resp. řízení přerušil do doby rozhodnutí rozšířeného
senátu Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 4 As 149/2017.
[4] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[5] Nejvyšší správní soud posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval,
že kasační stížnost byla podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná,
stěžovatel je ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. řádně zastoupen.
[6] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v rozsahu kasační
stížnosti a v rámci uplatněných důvodů a zkoumal při tom, zda napadené rozhodnutí netrpí
vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Dospěl k závěru, že kasační stížnost je
důvodná.
[7] V dané věci je nesporné, že usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2016,
č. j. KSOS 39 INS 23265/2016 - A53, byl zjištěn úpadek dlužníka FAU, s. r. o., na jeho majetek
byl prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byla ustanovena společnost KONREO, v. o. s.
(stěžovatel). Účinky prohlášení konkursu nastaly dnem 14. 12. 2016. Předmětná žaloba byla
podána ke krajskému soudu dne 10. 7. 2017.
[8] Ze spisu krajského soudu Nejvyšší správní soud ověřil, že dne 10. 7. 2017 byla podána
ke krajskému soudu žaloba proti výše označeným rozhodnutím žalovaného ze dne 5. 5. 2017.
V žalobě byla jako žalobce označena společnost FAU, s. r. o., zastoupena JUDr. Alfrédem
Šrámkem, advokátem, který žalobu podepsal. K žalobě byla připojena plná moc včetně ratihabice,
kterou zmocnitel společnost FAU, s. r. o., „[z]astoupena insolvenčním správcem, společností KONREO,
v. o. s., […] zastoupena ohlášeným společníkem JUDr. Lukášem Zrůstem, BA (Hons), LL.M., MBA,“
zmocňuje advokáta JUDr. Alfréda Šrámka ke všem právním úkonům ve věci správy spotřebních
daní vůči zmocniteli, jakož i řízení navazujících a souvisejících, včetně řízení ve správním
soudnictví. V plné moci je dále uvedeno, že zmocnitel výslovně schvaluje veškerá právní jednání,
jež byla ze strany zmocněnce v zastoupení zmocnitele učiněna v době od 14. 12. 2016, kdy byl
zmocniteli usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2016, č. j. KSOS 39 INS
23265/2016 - A53, ustanoven insolvenční správce, ke dni udělení zmocnění. Plnou moc podepsal
za zmocnitele JUDr. Lukáš Zrůst, BA (Hons), LL.M., MBA (ze záznamu v obchodním rejstříku
zdejší soud ověřil, že jde o společníka v dané době oprávněného samostatně jednat za společnost
KONREO, v. o. s.). Krajský soud v napadeném rozsudku jako žalobce označil společnost
FAU, s. r. o., zastoupenou advokátem JUDr. Alfrédem Šrámkem. V kasační stížnosti je poté jako
stěžovatel (žalobce) označena společnost KONREO, v. o. s., jako insolvenční správce
společnosti FAU, s. r. o., zastoupená advokátem JUDr. Šrámkem.
[9] Nejvyšší správní soud konstatuje, že nejprve je nutné postavit na jisto otázku,
kdo je vlastně v nyní posuzované věci žalobcem. Sporná je v této souvislosti zejména otázka,
zda žalobu podala společnost KONREO, v. o. s., jako insolvenční správce společnosti FAU,
s. r. o., která je v kasační stížnosti označena jako žalobce (stěžovatel), anebo ji podala sama
společnost FAU, s. r. o., s níž jako se žalobcem jednal krajský soud. Bez zodpovězení této sporné
otázky totiž nelze přistoupit ani k posouzení uplatněných kasačních námitek, které se odvíjejí
právě od postavení žalobce, aniž by ovšem dosud bylo zřejmé, kdo jím vlastně je.
[10] Nejvyšší správní soud k této otázce konstatuje, že ačkoli je jako žalobce v žalobě
označena společnost FAU, s. r. o., zastoupená advokátem JUDr. Alfrédem Šrámkem, z dalších
okolností vyplývají skutečnosti, které spíše nasvědčují tomu, že žalobce byl v žalobě pouze
nesprávně označen. Žalobu za žalobce podepsal JUDr. Alfréd Šrámek a jeho prostřednictvím
byla žaloba podána soudu. JUDr. Alfréd Šrámek byl k zastupování v dané věci zmocněn plnou
mocí ze dne 10. 1. 2017, která byla přiložena k žalobě. Uvedená plná moc ovšem dle názoru
Nejvyššího správního soudu může vzbuzovat pochybnosti, pokud jde o osobu zmocnitele.
Podle plné moci je zmocnitelem: „FAU, s. r. o., zastoupena insolvenčním správcem, společností
KONREO, v. o. s., zastoupena ohlášeným společníkem JUDr. Lukášem Zrůstem, BA (Hons), LL.M.,
MBA.“ Nejvyšší správní soud v této souvislosti konstatuje, že insolvenční správce má jako
zvláštní procesní subjekt vůči úpadci samostatné postavení a nelze jej bez dalšího považovat
za zástupce úpadce, proto uvedená formulace v plné moci může nasvědčovat spíše závěru,
že zmocnitelem je společnost FAU, s. r. o. Na druhé straně v dalším ujednání v plné moci
zmocnitel dodatečně schvaluje právní jednání, která byla zmocněncem JUDr. Alfrédem Šrámkem
učiněna v zastoupení zmocnitele od okamžiku ustanovení insolvenčního správce, tj. ode dne
14. 12. 2016. Takové dodatečné schválení by však měl logicky učinit insolvenční správce,
tedy společnost KONREO, v. o. s., na kterou okamžikem prohlášení konkursu přešla dispoziční
oprávnění k majetkové podstatě dlužníka, nikoliv sám dlužník – společnost FAU, s. r. o.
Z uvedeného je zřejmé, že plná moc obsahuje logický rozpor mezi označením zmocnitele a tím,
kdo reálně mohl dodatečně uznat jednání zmocněnce učiněné v zastoupení dlužníka FAU, s. r. o.,
po prohlášení konkursu. V neposlední řadě je potřebné poukázat na další rozpor v plné moci,
a to, že plnou moc za zmocnitele podepsal nikoliv dlužník FAU, s. r. o., ale JUDr. Lukáš Zrůst,
BA (Hons), LL.M., MBA, společník KONREO, v. o. s., insolvenčního správce FAU, s. r. o.
[11] S ohledem na shora uvedené Nejvyšší správní soud konstatuje, že v projednávané věci
jsou pochybnosti o osobě žalobce, neboť dosud není zřejmé, v zastoupení koho vlastně podal
advokát JUDr. Alfréd Šrámek dne 10. 7. 2017 žalobu, zda v zastoupení úpadce, jak dovodil
krajský soud, anebo insolvenčního správce.
[12] V řízení před krajským soudem byl proto v prvé řadě na místě postup podle §37 odst. 5
s. ř. s.; bylo povinností krajského soudu nejprve prostřednictvím právního zástupce žalobce
cestou výzvy k odstranění vad podání tyto nesrovnalosti odstranit, a nikoli ihned přistoupit
k zastavení řízení.
[13] Nejvyšší správní soud v této souvislosti také upozorňuje na ustálenou judikaturu
Nejvyššího soudu, dle které platí, že označí-li insolvenční správce jako žalobce úpadce,
i když je z žaloby patrno, že ji podal z titulu své správcovské funkce, jde o vadu podání
(vadu v označení účastníka řízení), k jejímuž odstranění je třeba správce vyzvat postupem
podle §43 o. s. ř. (srovnej usnesení NS ze dne 30. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1566/96, publ.
v Soudní judikatura, číslo sešitu: 5/97, označení: SJ 44/97).
[14] Nejvyšší správní soud uzavírá, že v dané věci nebyly naplněny podmínky pro zastavení
řízení, neboť nebylo bez pochybností možno ani dovodit, kdo je v projednávané věci vlastně
žalobcem.
[15] Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud je při novém projednání věci vázán právním názorem
zdejšího soudu; v novém rozhodnutí ve věci krajský soud rozhodne rovněž o náhradě nákladů
řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
[16] Po případném odstranění shora uvedené vady žaloby krajský soud nepřehlédne,
že usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 11. 2017, č. j. 4 As 149/2017 – 32,
byla rozšířenému senátu zdejšího soudu postoupena věc, v níž jádro sporu představuje otázka,
jak vyložit ustanovení insolvenčního zákona, která podle výkladu zastávaného dosavadní
judikaturou přikazují soudu zastavit řízení o správní žalobě, jestliže ji žalobce podal až po vydání
usnesení o prohlášení úpadku (resp. hrozícího úpadku). V dalším řízení tedy zváží krajský soud
rovněž případný význam zodpovězení uvedené otázky rozšířeným senátem také pro nyní
projednávanou věc.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. února 2018
Mgr. Ondřej Mrákota
předseda senátu