ECLI:CZ:NSS:2018:5.AZS.5.2018:55
sp. zn. 5 Azs 5/2018 - 55
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty,
soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: Y. S., zast.
Mgr. Gabrielou Kopuletou, advokátkou se sídlem Havlíčkova 1043/11, Praha 1, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 16. 8. 2017, č. j. OAM-120/ZA-ZA11-K07-2016, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, ze dne 11. 12.
2017, č. j. 73 Az 2/2017 - 40,
takto:
I. Kasační stížnost se o dm ít á pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků ne m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 16. 8. 2017 žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu
dle §12, §13, §14, §14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v relevantním znění
(dále jen „zákon o azylu“). Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí žalobu ke krajskému soudu,
který ji zamítl v záhlaví označeným rozsudkem.
[2] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost
z důvodů, které podřadil pod §103 odst. 1 písm. a), b), d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní (dál jen „s. ř. s.“). Stěžovatel vytkl, že krajský soud nesprávně po právní stránce posoudil
kvalifikaci pronásledování z důvodů uvedených v §12 písm. a), b) zákona o azylu. Dále namítl,
že rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný, a to zejména pro nedostatečně zdůvodnění
závěrů o nedůvěryhodnosti skutkového stavu tvrzeného stěžovatelem. Skutkový stav,
ze kterého vycházel žalovaný, se přitom neodůvodněně odchyluje od skutečností uváděných
stěžovatelem, přičemž nebere ohled na stěžovatelem tvrzené specifické důvody pro udělení
mezinárodní ochrany a zároveň jej absurdně konfrontuje s obecnými fakty, na nichž však žádost
o mezinárodní ochranu nebyla založena.
[3] Stěžovatel navrhl, aby NSS napadený rozsudek krajského soudu zrušil.
[4] Žalovaný se ztotožnil se závěry krajského soudu a kasační námitky označil za zcela
obecné a nedůvodné. Žalovaný má za to, že se ve svém rozhodnutí dostatečně vypořádal
se všemi rozhodnými skutečnostmi a k námitkám stěžovatele se vyčerpávajícím způsobem
vyjádřil již ve vyjádření k žalobě.
[5] Ve věcech mezinárodní ochrany se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti
v souladu s §104a s. ř. s. zabývá otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS takovou kasační stížnost odmítne
jako nepřijatelnou (viz usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. 1 Azs 13/2006 – 39).
[6] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[7] Stěžovatel výslovně neuvedl, v čem spatřuje důvody zakládající přijatelnost jeho kasační
stížnosti. Stěžovatel pouze ve velmi obecné rovině namítal vady řízení před žalovaným
a před krajským soudem (nedostatečně zjištěný skutkový stav a v návaznosti
na to nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu pro nedostatek důvodů).
[8] Nepřezkoumatelnost rozsudku krajského soudu, k níž musí NSS přihlédnout i z úřední
povinnosti, by zakládala přijatelnost kasační stížnosti, pokud by mohla mít za následek nezákonné
rozhodnutí ve věci samé; takovou vadu však NSS neshledal. Krajský soud se dostatečně věnoval
zjištěními žalovaného, jakož i tvrzeními stěžovatele, popsal rozhodný skutkový stav a se všemi
žalobními námitkami se vypořádal.
[9] Stěžovatel nesplňuje žádný z důvodů pro udělení mezinárodní ochrany podle
§12 až §13 zákona o azylu či doplňkové ochrany podle §14a a §14b zákona o azylu. Stěžovatel
jako důvod své žádosti uvedl zejména politické důvody, neboť byl činný v Komunistické straně
Ukrajiny, která má být údajně zrušena, dále tvrdil, že jsou vůči němu vedeny útoky ze strany
soukromých osob z důvodu jeho působení v závodě na výrobu vrtulníků a rovněž jako důvod
podání žádosti uvedl trestní stíhání, které je vůči němu údajně vedeno. V žalobě pak namítal
pouze uvedené politické důvody a útoky soukromých osob. Námitky uplatněné v kasační
stížnosti jsou pak již jen zcela obecného charakteru, přičemž NSS v souladu se svým rozsudkem
ze dne 26. 4. 2007, čj. 7 Afs 94/2006 – 99, zdůrazňuje, že obecný odkaz učiněný v kasační
stížnosti na důvody uvedené v podané žalobě nedostačuje, neboť důvody kasační stížnosti
se vztahují nikoli k napadenému správnímu rozhodnutí, ale k rozhodnutí soudu. NSS nepřísluší
vyvíjet vlastní aktivitu směrem ke zjištění, které ze žalobních námitek by mohly rovněž obstát
jako důvody následné kasační stížnosti [§103 odst. 1 s. ř. s.]. NSS rovněž není povinen
ani oprávněn sám vyhledávat možné důvody nezákonnosti rozhodnutí krajského soudu.
Z uvedených důvodů se obecně vznesenými kasačními námitkami mohl NSS také z hlediska
přijatelnosti kasační stížnosti zabývat pouze v míře jejich obecnosti.
[10] Ve vztahu k námitce nedostatečně a nesprávně zjištěného skutkového stavu
a nedostatečného dokazování, NSS odkazuje na své rozsudky ze dne 20. 11. 2003,
čj. 2 Azs 27/2003-59, č. 181/2004 Sb. NSS, či ze dne 19. 8. 2005, sp. zn. 4 Azs 467/2004,
č. 1095/2007 Sb. NSS. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je primárním zdrojem informací
podstatných pro udělení mezinárodní ochrany, z obsahu jeho žádosti se v následujících fázích
řízení o udělení mezinárodní ochrany vychází (srov. např. rozsudek NSS ze dne 18. 12. 2003,
čj. 5 Azs 22/2003-41). Rozhodnutí žalovaného je velmi detailně odůvodněno a zabývá se všemi
stěžovatelem tvrzenými skutečnostmi. Krajský soud se také podrobně zabýval všemi
skutečnostmi, k nimž se vztahovaly žalobní námitky, přičemž vycházel ze skutkového stavu,
který má oporu v obsahu správního spisu. Ostatně sám stěžovatel své kasační námitky v tomto
směru formuloval jen zcela obecně a neuvádí, ve vztahu k jakým konkrétním skutečnostem
měl krajský soud vlastně pochybit. Námitky ohledně nedostatečně zjištěného skutkového stavu
ze strany správního orgánu, příp. krajského soudu, jsou proto nepřijatelné.
[11] Ani závěry žalovaného a krajského soudu při aplikaci §12 písm. a), b) zákona o azylu
nelze považovat za nepřezkoumatelné. Krajský soud se ztotožnil se závěry žalovaného, že nebylo
prokázáno, že by politické aktivity stěžovatele na Ukrajině vedly k jeho pronásledování,
resp. by mu z tohoto důvodu mělo pronásledování reálně hrozit. Z částečně rozporné výpovědi
stěžovatele vyplynulo, že v souvislosti s členstvím v komunistické straně problémy neměl,
byť byl krátce a bez dalších následků zadržen policií, když demonstroval proti odstraňování
komunistických soch. Žalovaný i krajský soud dospěli k závěru, že tyto skutečnosti nemohou
být důvodem pro udělení azylu. Tento závěr je v souladu s judikaturou NSS, který v minulosti
dovodil, že ojedinělé zadržení policií bez jakýchkoli dalších následků azylově relevantním
důvodem být nemůže (viz např. rozsudek NSS ze dne 22. 3. 2017, čj. 2 Azs 327/2016 – 26).
Popsané skutečnosti tedy nemohou dosahovat intenzity pronásledování ve smyslu §12 zákona
o azylu ani nebezpečí vážné újmy podle §14a téhož zákona (srov. usnesení NSS
ze dne 23. 5. 2018, čj. 10 Azs 389/2017 – 56). Stěžovatel ostatně sám kromě zcela obecných
námitek proti zjištěnému skutkovému stavu věci a právnímu názoru krajského soudu v kasační
stížnosti nic konkrétního neuvádí.
[12] Zákon o azylu a ustálená judikatura NSS tedy poskytují dostatečnou odpověď na všechny
námitky uvedené v kasační stížnosti. NSS neshledal ani žádné další důvody pro přijetí kasační
stížnosti k věcnému projednání.
[13] Kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele,
a NSS ji proto odmítl podle §104a s. ř. s.
[14] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. října 2018
Ondřej Mrákota
předseda senátu