ECLI:CZ:NSS:2018:6.AS.278.2017:39
sp. zn. 6 As 278/2017 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jany Brothánkové a soudců
JUDr. Petra Průchy a JUDr. Tomáše Langáška v právní věci žalobce: T. Ř., zastoupen JUDr.
Emilem Flegelem, advokátem se sídlem K Chaloupkám 3170/2, 106 00 Praha 10, proti
žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec, týkající
se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2017, č. j. OD 167/17-2/67.1/17053/Li,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka
v Liberci ze dne 7. 8. 2017, č. j. 60 A 3/2017 – 44,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se ne p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností ze dne 24. 8. 2017 žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí proti rozsudku
Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „krajský soud“) ze dne
7. 8. 2017, č. j. 60 A 3/2017 – 44, (dále jen „napadený rozsudek“), jímž krajský soud
zamítl stěžovatelovu žalobu proti rozhodnutí žalovaného č. j. OD 167/17-2/67.1/17053/Li
ze dne 10. 3. 2017 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto
odvolání stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Nový Bor ze dne 5. 12. 2016,
č. j. MUNO 58489/2016, jímž byl stěžovatel uznán vinným z přestupků dle ustanovení §125c
odst. 1 písm. e) a §125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), v rozhodném znění
(dále jen „zákon o silničním provozu“), a přestupku dle ustanovení §83 odst. 1 písm. i) zákona
č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Uvedených
přestupků se dopustil tím, že dne 25. 6. 2016 řídil motorové vozidlo, přičemž nebyl držitelem
příslušného řidičského oprávnění a dne 3. 8. 2016 řídil motorové vozidlo a neměl u sebe řidičský
průkaz a vozidlo zároveň nemělo platnou technickou prohlídku. Za uvedené přestupky byla
stěžovateli uložena pokuta ve výši 28 000 Kč a zákaz řízení motorových vozidel na 14 měsíců.
[2] Dne 31. 3. 2018 požádal stěžovatel o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedl,
že přiznáním odkladného účinku nevznikne újma jiným osobám ani není v rozporu s důležitým
veřejným zájmem.
[3] Stěžovatel v rámci zaměstnání používá osobní automobil, neboť jeho pracovní náplní je
rozvoz dílů a převážení automobilů, což dokládá dohodou o provedení práce. Nemožnost řídit
motorové vozidlo proto pro stěžovatele znamená nemožnost vykonávat své povolání a únik
výdělku v měsíční výši 5 000 až 8 000 Kč měsíčně.
[4] Od října 2017 nastoupil stěžovatel ke studiu na Technickou univerzitu v Liberci, textilní
fakulta, obor marketing. Stěžovatel tedy potřebuje osobní vozidlo ke každodenní dopravě
na vzdálenost cca 50 kilometrů z domova na univerzitu a zpět.
[5] Účelem institutu odložení vykonatelnosti rozsudku je minimalizace škodlivých následků,
tj. zásahů do subjektivních práv osob v důsledku vyneseného rozsudku. Jelikož je napadený
rozsudek pravomocný a stěžovatel již od 8. 8. 2017 (tedy téměř 7 měsíců) řídit nesmí,
nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti by došlo k situaci, kdy v době rozhodování
o kasační stížnosti již bude trest z větší části nebo zcela vykonán. Poskytovaná soudní ochrana
by tak nebyla včasná a spravedlivá, jelikož vykonáním trestu by nastal stav, který již nelze vrátit
zpět.
[6] Žalovaný se k žádosti o přiznání odkladného účinku ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
[7] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu
§107 s. ř. s. uvedené podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
[8] Odkladný účinek je pravidelně spojován s tzv. řádnými opravnými prostředky,
např. odvoláním, kde účinky rozhodnutí správního orgánu nastávají až v okamžiku rozhodnutí
o opravném prostředku. Naproti tomu u opravných prostředků mimořádných, mezi něž spadá
i kasační stížnost, je přiznání odkladného účinku předmětem úvahy rozhodujícího orgánu
(srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 581/06 ze dne 11. 10. 2006,
http://nalus.usoud.cz: „Účelem [odložení vykonatelnosti rozhodnutí] je vytvoření časového prostoru
pro posouzení ústavní stížnosti tak, aby před rozhodnutím soudu nedošlo k nevratným krokům, po nichž by
se jeho rozhodování stalo jen akademickým cvičením a ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod by
byla toliko iluzorní“).
[9] Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[10] Pro posouzení, zda jsou splněny výše uvedené předpoklady, je třeba, aby stěžovatel
dostatečně určitě tvrdil, jakou újmu pro něj právní následky rozhodnutí znamenají,
ale též z jakých konkrétních okolností to dovozuje. Je také povinen prokázat, že újma vzniklá
na jeho straně je nepoměrně větší, než újma, která přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám. Ohledně naplnění podmínek pro přiznání odkladného účinku nese stěžovatel
břemeno tvrzení a také břemeno důkazní.
[11] Nejvyšší správní soud v rámci své rozhodovací praxe dospěl již dříve k závěru,
že „[p]ři posuzování žádosti o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§73 odst. 2 s. ř. s.) týkající
se sankce za přestupek spočívající v zákazu řízení motorových vozidel je nutné poměřovat újmu stěžovatele
s újmou, která by mohla vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu. Nejvyšší správní soud k přiznání
odkladného účinku v takových případech přistupuje pouze výjimečně, zpravidla je-li na řízení motorového vozidla
existenčně závislý stěžovatel nebo jemu blízká osoba“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
10. 4. 2013, č. j. 6 As 29/2013 – 80).
[12] Pokud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je nutné poměřit na jedné
straně újmu hrozící stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku, a na straně druhé
důležité zájmy společnosti. Důležitým zájmem společnosti je v daném případě nejen bezpečnost
všech účastníků silničního provozu, včetně řidičů samotných, ale i stabilita právních vztahů
opírající se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci. Sankce zákazu činnosti spočívající
v zákazu řízení všech motorových vozidel přitom vedle funkce represivní a preventivní
vůči samotnému stěžovateli plní i funkci obranou vůči ostatním účastníkům silničního provozu
(obdobně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, č. j. 2 As 60/2008 – 103).
[13] V posuzovaném případě stěžovatel neprokázal, že by byl na řízení motorového vozidla
on sám (nebo jemu blízká osoba) existenčně závislý. K návrhu doložil pouze Dohodu
o provedení práce, v níž se zavázal pro zaměstnavatele J. N. (X) provádět v období od 1. 8. 2017
do 31. 12 2017 rozvoz dílů a převážení automobilů. Bez ohledu na skutečnost, že tuto dohodu
stěžovatel uzavíral s vědomím, že mu již byl pravomocně uložen zákaz řízení motorových
vozidel, platnost doložené dohody o provedení práce skončila dne 31. 12. 2017. Na rozhodnutí o
přiznání odkladného účinku, které zásadně vychází z poměrů dotčených osob v době
rozhodování soudu, tak tato skutečnost nemůže mít žádný vliv.
[14] Ani pro studium oboru marketing na Textilní fakultě Technické univerzity v Liberci není
řidičské oprávnění nezbytným předpokladem. Pakliže se stěžovatel nezdržuje na adrese
svého trvalého pobytu v L., ale (jak vyplývá ze správního spisu) v N. B., k dopravě do místa
studia a zpět lze využít hromadnou dopravu.
[15] Jak upozornil i stěžovatel, rozhodnutí o zákazu činnosti je v současné době vykonatelné
již více než 6 měsíců. Na rozdíl od přesvědčení stěžovatele však tato skutečnost spíše oslabuje
nutnost účinky takového rozhodnutí odložit, když značná část sankce byla vykonána předtím,
než stěžovatel o přiznání odkladného účinku požádal. Již v první polovině května 2018 pak může
stěžovatel požádat správní orgány o upuštění od zbytku sankce po uplynutí poloviny doby,
na niž byl zákaz činnosti uložen.
[16] Jak již bylo uvedeno výše, důležitým veřejným zájmem je též stabilita právních vztahů
opírající se o pravomocná rozhodnutí orgánů veřejné moci. Minimalizace škodlivých následků
případné nezákonně uložené sankce zákazu činnosti rozhodnutím správního orgánu do právní
sféry dotčených osob je zajištěna již tím, že odkladný účinek je v těchto případech zaručen
u správní žaloby. Je třeba opětovně připomenout, že kasační stížnost představuje opravný
prostředek mimořádný, a zájem na odkladu účinků správních rozhodnutí je tímto taktéž oslaben.
[17] Dle informací ze správního spisu se stěžovatel přestupků v dopravě dopouští opakovaně,
sankci zákazu řízení motorových vozidel vykonával již od 17. 12. 2015 do 13. 4. 2016, dále
mu byl dne 23. 5. 2015 zadržen řidičský průkaz, a řidičské oprávnění pozbyl též v období
od 9. 6. 2015 do 28. 6. 2016 z důvodu dosažení 12 bodů v registru řidičů. Nyní napadeným
rozhodnutím mu byl uložen zákaz řízení motorových vozidel, jelikož řídil motorové vozidlo,
přičemž nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění. Uvedené svědčí o tom, že stěžovatel
opakovaně nerespektuje důležité povinnosti stanovené zákonem o silničním provozu,
což představuje další okolnost v neprospěch přiznání odkladného účinku.
[18] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené kasační stížnosti odkladný účinek
nepřiznal.
[19] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat
budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005,
č. j. 8 As 26/2005 – 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. dubna 2018
Mgr. Jana Brothánková
předsedkyně senátu