ECLI:CZ:NSS:2018:7.AS.13.2018:26
sp. zn. 7 As 13/2018 - 26
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Pavla Molka a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Levné díly s.r.o., se sídlem
Zavadilova 1730/26, Praha 6, zastoupen Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem
Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje,
se sídlem Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 11. 2017, č. j. 30 A 117/2016 – 37,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen
z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola,
advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Rozsudkem ze dne 29. 11. 2017, č. j. 30 A 117/2016 – 37, Krajský soud v Hradci Králové
zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal přezkumu a zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne
11. 8. 2016, č. j. KUKHK-26427/DS/2016/Er. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání
žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem ze dne 26. 5. 2016,
č. j. ODP/49200-2016/hrk 19947-2015/hrk, kterým byl žalobce shledán vinným ze spáchání
správního deliktu podle §125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších
předpisů.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu blanketní kasační
stížnost, ve které navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu
řízení. V kasační stížnosti také uvedl, že ji doplní na výzvu soudu ve lhůtě soudem stanovené.
[3] Takto formulovaná kasační stížnost nebyla věcně projednatelná, neboť neobsahovala
žádný konkrétně vymezený důvod, pro který stěžovatel napadl rozhodnutí krajského soudu.
Usnesením ze dne 25. 1. 2018, č. j. 7 As 13/2018 – 22, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele
k odstranění této vady ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení a poučil jej, že pokud vady
kasační stížnosti neodstraní a v řízení nebude možné pro tyto nedostatky pokračovat, soud
kasační stížnost odmítne. Usnesení bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 29. 1. 2018. Lhůta
ke splnění povinnosti tak uplynula ve středu 28. 2. 2018, aniž by stěžovatel na výzvu soudu
reagoval.
[4] Stěžovatel tedy nevymezil konkrétní a věcně projednatelné důvody, pro které napadl
rozsudek krajského soudu. Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení,
Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost za použití §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle
kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost
odmítnuta.
[6] Podle §10 odst. 3 věta třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Protože kasační stížnost byla odmítnuta, aniž by bylo nařízeno
jednání, Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. března 2018
Mgr. David Hipšr
předseda senátu