ECLI:CZ:NSS:2018:7.AS.324.2018:35
sp. zn. 7 As 324/2018 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně:
WEKOSA a.s., se sídlem Podbabská 1014/20, Praha 6, zast. Mgr. Ing. Pavlem Němcem,
advokátem se sídlem Okružní 271/13, Mohelnice, proti žalovanému: Ministerstvo financí,
se sídlem Letenská 525/15, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 1. 2015,
č. j. MF-38779/2014/34-2901-RK, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Hlavní město Praha,
se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2018, č. j. 8 Af 13/2015 - 97,
takto:
I. Řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám Mgr. Ing. Pavla Němce,
advokáta se sídlem Okružní 271/13, Mohelnice, a to do 30 dnů od právní moci tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“)
domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze a vrácení mu věci
k dalšímu řízení.
[2] S podáním kasační stížnosti je spojen vznik poplatkové povinnosti podle §4 odst. 1
písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o soudních poplatcích“). Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je
přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč.
[3] Protože stěžovatelka spolu s podáním kasační stížnosti tento soudní poplatek nezaplatila,
Nejvyšší správní soud ji usnesením ze dne 10. 9. 2018, č. j. 7 As 324/2018 - 26, vyzval k jeho
zaplacení ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení.
[4] Podle §47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo
zvláštní zákon. Z §4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vyplývá, že poplatková
povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1 téhož zákona nebyl-li poplatek
za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení
ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší.
Po marném uplynutí lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty
se nepřihlíží.
[5] Výzva k zaplacení byla stěžovatelce doručena prostřednictvím jejího zástupce fikcí dne
20. 9. 2018 (doručenka na č. l. 26 spisu NSS). Lhůta k zaplacení soudního poplatku marně
uplynula v pátek 5. 10. 2018. Ze záznamu o složení ze dne 10. 10. 2018 (na č. l. 32 spisu NSS)
vyplývá, že dne 9. 10. 2018 došlo k zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč. Z výše
uvedeného je zřejmé, že soudní poplatek připsaný na účet soudu dne 9. 10. 2018 byl zaplacen
až po uplynutí vymezené patnáctidenní lhůty, tedy po 5. 10. 2018. Přitom platí, že povinnost
uhradit soudní poplatek je splněna až okamžikem připsání peněžní částky na účet soudu.
Z hlediska včasnosti splnění uvedené povinnosti tedy není rozhodné, kdy účastník částku
soudního poplatku ze svého bankovního účtu poukáže (resp. kdy dá pokyn bance k bankovnímu
převodu), ale je rozhodný až ten den, kdy je částka skutečně připsána na účet soudu (viz např.
rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 4. 2012, č. j. 9 Afs 7/2012 - 49, ze dne
16. 12. 2015, č. j. 3 As 208/2015 - 24, či ze dne 29. 7. 2016, č. j. 4 As 157/2016 - 19).
[6] Protože byl soudní poplatek stěžovatelky zaplacen až po stanovené lhůtě, soud řízení
o její kasační stížnosti podle §47 písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s. zastavil.
[7] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno.
[8] Osoba zúčastněná na řízení má podle §60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu jen těch
nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil, popř. jí soud
může na návrh z důvodů zvláštního zřetele přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení.
V daném řízení osoba zúčastněná na řízení neplnila žádné povinnosti, které by jí soud uložil,
ani nenavrhla, aby jí bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení z důvodů zvláštního zřetele
hodných. Právo na náhradu nákladů řízení tedy nemá.
[9] Podle §10 odst. 1 věty první zákona o soudních poplatcích soud vrátí poplatek z účtu
soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Ve smyslu §9 odst. 8 zákona
o soudních poplatcích se nesplněním poplatkové povinnosti ve stanovené lhůtě stal návrh
neúčinným a poplatková povinnost zanikla; pozdním zaplacením soudního poplatku tak vznikl
přeplatek, který Nejvyšší správní soud vrací.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. října 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu