ECLI:CZ:NSS:2018:7.AZS.166.2018:31
sp. zn. 7 Azs 166/2018 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců
JUDr. Pavla Molka a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobců: a) L. N., b) Y. N., c) A. Ch.,
zastoupeni JUDr. Petrem Adámkem, advokátem se sídlem Jeseniova 837/10, Praha 3, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, v řízení o kasační
stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 4. 2018, č. j. 4 Az 33/2017 -
27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky (dále jen „žalovaný“) rozhodnutími
ze dne 13. 3. 2017, č. j. OAM-349/ZA-ZA14-ZA16-PD1-2014 a č. j. OAM-351/ZA-ZA14-
ZA16-PD1-2014, neprodloužilo žalobcům doplňkovou ochranu podle §53a odst. 4 zákona
č. 325/1999 Sb., o azylu.
II.
[2] Žalobci napadli rozhodnutí žalovaného žalobami u Městského soudu v Praze, který
je zamítl rozsudkem ze dne 3. 4. 2018, č. j. 4 Az 33/2017 - 27.
III.
[3] Žalobci (dále jen „stěžovatelé“) podali proti rozsudku městského soudu kasační stížnost
z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V ní poukázali na situaci na Ukrajině
a na důvody, které je vedly k opuštění země, a konstatovali, že přestože boje nejsou již natolik
intenzivní jako v minulosti, situace se nezlepšila, ale spíše zhoršila. Namítli, že městský soud
při hodnocení situace v místě jejich původu, jihovýchodní části Ukrajiny, vycházel pouze ze zpráv
Ministerstva zahraničních věcí Spojených států amerických a stanoviska odboru azylové
a migrační politiky žalovaného. Tyto zprávy jsou podle stěžovatelů neobjektivní a ovlivněné
mezinárodní politickou situací. Nehledě na klesající zájem sdělovacích prostředků o situaci
na Ukrajině se tato situace oproti roku 2014, kdy stěžovatelům byla udělena mezinárodní
ochrana, nezměnila. Doplnili také popis situace na Ukrajině, včetně jejích moderních dějin,
a zmínili, že v České republice žijí někteří jejich příbuzní. Popsali také, jak se v České republice
integrovali.
IV.
[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatelé v kasační stížnosti pouze
zopakovali žalobní námitky, na které žalovaný již adekvátně reagoval ve vyjádření k žalobě.
Odkázal pak na obsah správního spisu a konstatoval, že napadené rozhodnutí bylo vydáno
v souladu se zákonem.
V.
[5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných
důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 a 4 s. ř. s.).
[6] Vzhledem k tomu, že se v projednávané věci jedná o kasační stížnost ve věci mezinárodní
ochrany, zabýval se Nejvyšší správní soud v souladu s §104a s. ř. s. otázkou, zda podaná kasační
stížnost svým významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatelů. Není-li tomu tak, Nejvyšší správní
soud takovou kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady
do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení ze dne
26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval
neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se dle výše
citovaného rozhodnutí může jednat v následujících typových případech: (1) kasační stížnost
se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec nebo nebyly plně vyřešeny judikaturou
Nejvyššího správního soudu; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní
judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikaturní
odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní
pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele.
[7] Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatelů
ani zásadní pochybení městského soudu, které by mohlo mít dopad do jejich hmotněprávního
postavení. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu totiž poskytuje
dostatečnou odpověď na uplatněné kasační námitky a stěžovatelé ve své argumentaci nevyložili
žádné důvody, které by svědčily pro odklon.
[8] Klíčová kasační námitka stěžovatelů spočívá v tvrzení, že žalovaný vycházel
z neobjektivních podkladů, které nesvědčí o skutečném stavu na Ukrajině. Nad rámec judikatury
Nejvyššího správního soudu, z níž vycházel již městský soud, Nejvyšší správní soud uvádí,
že požadavky na podklady pro rozhodnutí žalovaného se zabýval např. v rozsudku ze dne
4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008 - 81, publ. pod č. 1825/2009 Sb. NSS, podle kterého musí být
užité podklady (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých
zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné. Žalovaný nevycházel pouze ze zpráv Ministerstva
zahraničních věcí Spojených států amerických a stanoviska odboru azylové a migrační politiky
žalovaného, jak tvrdí stěžovatelé, ale také z informací Ministerstva zahraničních věcí České
republiky, Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Úřadu Vysokého komisaře OSN
pro lidská práva či z Výroční zprávy Amnesty International.
[9] Ve zbytku kasační stížnosti nepolemizují s rozhodnutím městského soudu, pouze
popisují situaci na Ukrajině a svou rodinnou situaci, zejména skutečnost, že v České republice
již žijí někteří jejich příbuzní. K rodinným vazbám žadatelů o mezinárodní ochranu
se Nejvyšší správní soud vyjádřil již v mnoha rozhodnutích (viz rozsudek ze dne 28. 11. 2008,
č. j. 5 Azs 46/2008 - 71, ze dne 11. 6. 2009, č. j. 9 Azs 5/2009 - 65, či usnesení ze dne 12. 5. 2016,
č. j. 5 Azs 29/2016 - 19).
[10] Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu tedy poskytuje
dostatečnou odpověď na námitky uvedené v kasační stížnosti a Nejvyšší správní soud neshledal
žádné další důvody pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Proto kasační stížnost
jako nepřijatelnou podle §104a odst. 1 s. ř. s. odmítl.
[11] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o §60 odst. 3 větu první s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. července 2018
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu