ECLI:CZ:NSS:2018:7.AZS.2.2018:17
sp. zn. 7 Azs 2/2018 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase
a soudců JUDr. Pavla Molka a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: L. T. T.,
zastoupena Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti
žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3,
Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
29. 11. 2017, č. j. 29 A 162/2015 - 39,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 250 Kč,
který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám zástupkyně žalobkyně
Mgr. Martiny Šamlotové, advokátky, a to do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě žalobkyně (dále „stěžovatelka“) brojila proti
shora označenému rozsudku Krajského soudu v Brně.
[2] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) je s podáním kasační stížnosti
spojen vznik poplatkové povinnosti. Dle položky č. 19 sazebníku soudních poplatků, který je
přílohou uvedeného zákona, je kasační stížnost zpoplatněna částkou 5 000 Kč. Stěžovatelce však
bylo v řízení před krajským soudem přiznáno osvobození od soudních poplatků ve výši 95 %
(usnesení ze dne 24. 2. 2016, č. j. 29 A 162/2015 - 25). Přiznané osvobození se přitom vztahuje
i na řízení o kasační stížnosti (§36 odst. 3 in fine s. ř. s.).
[3] Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 22. 1. 2018, č. j. 7 Azs 2/2018 - 8,
stěžovatelku vyzval k zaplacení soudního poplatku ve výši 5 % z částky 5 000 Kč, tj. ve výši
250 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení usnesení. Zároveň ji v usnesení poučil o tom,
že nebude-li soudní poplatek za kasační stížnost ve stanovené lhůtě zaplacen, Nejvyšší správní
soud řízení o kasační stížnosti zastaví. Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne
29. 1. 2018.
[4] Posledním dnem lhůty k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost bylo tedy úterý
13. 2. 2018. Stěžovatelka však v uvedené lhůtě poplatek nezaplatila. Učinila tak až dne 14. 2. 2018.
[5] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka
k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší.
Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty
se nepřihlíží.“
[6] Z výše uvedeného je zřejmé, že stěžovatelka soudní poplatek za kasační stížnost
nezaplatila ve stanovené propadné lhůtě. Zaplatila-li jej až dne 14. 2. 2018, učinila tak zjevně
opožděně a soud nemůže k této úhradě soudního poplatku přihlédnout (viz usnesení zdejšího
soudu ze dne 14. 12. 2017, č. j. 3 As 321/2017 - 19). Na tom nemohou za výše uvedené dikce §9
odst. 1 in fine zákona o soudních poplatcích ničeho změnit ani důvody, pro které bylo
stěžovatelce přiznáno osvobození od soudních poplatků (a s tím spojené následky), resp. další
skutečnosti vyplývající ze soudního spisu. Zákonodárce s účinností od 30. 9. 2017 změnil zákon
o soudních poplatcích tak, že soud nemůže přihlédnout k zaplacení poplatku po marném
uplynutí lhůty. Jednoznačný úmysl zákonodárce k takové změně je patrný z důvodové zprávy
(k novelizaci §9 zákona o soudních poplatcích): „Navrhovaná změna by měla přispět ke snížení
administrativní zátěže soudů, která je spojena s problematikou výběru soudních poplatků. Zbytečná zátěž soudu,
která vede ke zhoršení jejich schopnosti věnovat se věcné náplni činnosti, zde vyvěrá především z možnosti
účastníků platit soudní poplatek i ve lhůtě pro odvolání proti rozhodnutí, kterým bylo řízení pro nezaplacení
poplatku zastaveno (stávající §9 odst. 7). Dojde-li za platného právního stavu k dodatečnému zaplacení soudního
poplatku v této lhůtě, musí soud rozhodnutí o zastavení řízení zrušit. Ze zpětného pohledu se jedná o zatížení
soudu dvěma zbytečnými úkony, které jej omezují v možnosti věnovat se dalším věcem. Prodlužován je i průběh
konkrétního řízení. […] Na zachování tohoto stavu přitom není žádný legitimní zájem. Ochrana účastníka je
dostatečně zabezpečena již existencí výzvy k dodatečnému splnění poplatkové povinnosti v určené lhůtě, po jejímž
uplynutí může soud řízení teprve zastavit. Podpůrně se navrhuje stanovit pravidelnou délku této lhůty v trvání 15
dnů. […] Důvodem pro zrušení usnesení o zastavení řízení by měla být pouze skutečnost, že byl poplatek
zaplacen ve lhůtě určené ve výzvě (např. nebyla-li včasně provedená platba ztotožněna s určitým řízením).“
[7] Nejvyšší správní soud proto podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení
s §47 písm. c) s. ř. s. řízení zastavil.
[8] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle §60
odst. 3 věty první ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.
[9] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka soudní poplatek za kasační stížnost (opožděně)
uhradila, rozhodl Nejvyšší správní soud o jeho vrácení stěžovatelce. Opožděně zaplacený soudní
poplatek bude vrácen stěžovatelce do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. března 2018
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu