ECLI:CZ:NSS:2018:7.AZS.23.2018:15
sp. zn. 7 Azs 23/2018 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: N. A. M. B.,
zastoupen Mgr. Tomášem Císařem, advokátem se sídlem Vinohradská 1233/22, Praha 2, proti
žalovanému: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů
1634/3, Praha 4, za účasti osoby zúčastněné na řízení: L. B., zastoupena Mgr. Tomášem
Císařem, advokátem se sídlem Vinohradská 1233/22, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 12. 2017, č. j. 5 A 119/2015 – 54.
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Kasační stížností ze dne 22. 1. 2018, která byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena
téhož dne, se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora označeného rozsudku
Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 26. 6. 2015, č. j. MV-159922-8/SO-2014.
[2] Podáním doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 22. 2. 2018 vzal stěžovatel
kasační stížnost výslovně a v celém rozsahu zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel
disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět,
dokud o něm soud nerozhodl (viz §37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s.“). Podle §47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj
návrh zpět, soud řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je
jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s §47
písm. a) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno.
[6] Výrok ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení pak vychází z §60 odst. 5 s. ř. s., podle
něhož má osoba zúčastněná na řízení právo na náhradu jen těch nákladů, které vznikly
v souvislosti s plněním povinnosti, kterou ji soud uložil a z důvodů hodných zvláštního zřetele ji
může soud na návrh přiznat právo na náhradu dalších nákladů řízení. V daném řízení osoba
zúčastněná na řízení neplnila žádnou povinnost, které by jí soud uložil, přičemž nebyly shledány
ani žádné důvody hodné zvláštního zřetele.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2018
JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu