ECLI:CZ:NSS:2018:7.AZS.238.2018:32
sp. zn. 7 Azs 238/2018 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců
JUDr. Tomáše Foltase a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: M. Ch. proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2018, č. j. 62 Az 10/2018 – 45,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Rozhodnutím ze dne 28. 2. 2018, č. j. OAM-100/ZA-ZA11-ZA15-2018, žalovaný
vyhodnotil žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako nepřípustnou podle §10a odst. 1
písm. b) zákona č. 325/1995 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“), a řízení o udělení mezinárodní ochrany zastavil podle §25 písm. i) zákona o azylu.
Žalovaný dále určil Spolkovou republiku Německo jako stát příslušný k posouzení podané
žádosti.
[2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který
ji zamítl rozsudkem ze dne 30. 5. 2018, č. j. 62 Az 10/2018 – 45. Rozsudek krajského soudu,
stejně jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je dostupný
na http://www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost
a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh odůvodnil
tím, že v případě nuceného vycestování by ztratil právo pobytu na území České republiky
a nemohl by se tak osobně podílet na soudní ochraně svých práv a vykonávat práva účastníka
řízení před Nejvyšším správním soudem. Zároveň by bylo zásadním způsobem zasaženo do jeho
rodinného a soukromého života. V České republice žije ve společné domácnosti se svojí družkou
a devítiměsíční dcerou. S ohledem na jejich nemajetnost nemají prostředky, aby spolu
se stěžovatelem vycestovaly do zahraničí. Tvrzení o svém otcovství pak stěžovatel doložil
rodným listem nezletilého dítěte.
[4] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl,
že nesouhlasí s jeho přiznáním. Účinky napadeného pravomocného rozhodnutí pro stěžovatele
nepředstavují nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám. Přiznání odkladného účinku je vyhrazeno pouze pro ojedinělé případy, kdy by
v důsledku okamžitého výkonu rozhodnutí správního organu došlo ke zcela konkrétní, závažné
a nevratné ujmě. Důvody, které stěžovatel ve své žádosti o přiznání odkladného účinku uvádí,
nemohou prokázat vznik natolik intenzivního následku, který by se dal klasifikovat jako újma
podle §73 odst. 2 s. ř. s. Vycestování stěžovatele do Německa nelze označit za nenahraditelnou
újmu tím spíš, že se jedná o uplatnění bezprostředně závazného Dublinského nařízení. Žalovaný
dále nesouhlasí s tvrzením stěžovatele, že případným vycestováním z území České republiky
by mu bylo upřeno právo na soudní ochranu. V této souvislosti žalovaný odkázal
na ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu, např. na usnesení ze dne 6. 1. 2016,
č. j. 2 Azs 271/2015 – 32, nebo na usnesení ze dne 8. 3. 2017, č. j. 3 Azs 2/2017 – 30. Stěžovatel
navíc žádá o ustanovení advokáta, se kterým má možnost být v rámci moderních informačních
komunikačních prostředků v kontaktu, a ten může hájit jeho práva soudní cestou.
[5] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů.
[6] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s.
ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným
zájmem.
[7] Nejvyšší správní soud shledal návrh stěžovatele důvodným. Přihlédl zejména k tomu,
že podání kasační stížnosti nemá v této věci odkladný účinek ze zákona a v důsledku nepřiznání
odkladného účinku by stěžovateli hrozila bezprostřední a závažná újma spočívající v tom, že by
byl nucen k návratu do Německa, což by mohlo mít negativní vliv na jeho soukromý a rodinný
život, když by byl nucen opustit svou družku a nezletilou dceru, se kterými sdílí společnou
domácnost. V této souvislosti je třeba dodat, že v nyní posuzovaném případě, na rozdíl
od žalovaným odkazované judikatury, krajský soud přiznal žalobě odkladný účinek (viz usnesení
ze dne 17. 4. 2018, č. j. 62 Az 10/2018 – 30). Za této situace proto pro stěžovatele přiznání
odkladného účinku jeho kasační stížnosti relevantní smysl má, neboť pozastavení účinků
správního rozhodnutí tak zůstane i nadále zachováno. Odhlédnout nelze ani od toho, že k právu
na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu
se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100, ze dne 16. 8. 2012,
č. j. 4 As 56/2012 - 58, nebo ze dne 5. 11. 2014, č. j. 1 Azs 140/2014 - 25). Navíc stěžovatel není
v současné době v soudním řízení zastoupen, neboť zdejší soud o jeho návrhu na ustanovení
zástupce dosud nerozhodl. Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by se přiznání
odkladného účinku dotklo práv třetích osob nebo bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem;
nic takového ostatně nenamítl ani žalovaný ve svém vyjádření.
[8] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení
s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
[9] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí
rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. července 2018
v z. JUDr. Tomáš Foltas
předseda senátu