Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17.10.2018, sp. zn. 7 Azs 346/2018 - 28 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2018:7.AZS.346.2018:28

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2018:7.AZS.346.2018:28
sp. zn. 7 Azs 346/2018 - 28 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Tomáše Foltase a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: nezl. L. B. V., zastoupen Mgr. Vratislavem Polkou, advokátem se sídlem Vinohradská 22, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 8. 2018, č. j. 15 A 67/2016 – 38, takto: Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek. Odůvodnění: [1] Rozhodnutím ze dne 23. 3. 2016, č. j. MV-19498-4/SO-2016, žalovaná zamítla odvolání žalobce a potvrdila rozhodnutí ze dne 16. 12. 2015, č. j. OAM-1816-10/ZR-2015, jímž Ministerstvo vnitra zrušilo žalobci podle §77 odst. 1 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, platnost povolení k trvalému pobytu a stanovilo žalobci lhůtu 30 dnů od právní moci rozhodnutí k vycestování z území České republiky. [2] Žalobce podal proti rozhodnutí žalované žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který ji zamítl rozsudkem ze dne 28. 8. 2018, č. j. 15 A 67/2016 - 38. Rozsudek krajského soudu, stejně jako zde uváděná judikatura Nejvyššího správního soudu, je dostupný na http://www.nssoud.cz a soud na něj na tomto místě pro stručnost odkazuje. [3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost a navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Návrh odůvodnil tím, že rozhodnutí o zrušení pobytového oprávnění je vykonatelné, stěžovatel tak nemá právo legálního pobytu a musí v určené lhůtě opustit území České republiky. Zároveň nemá možnost podat žádost o jiné povolení k pobytu na území, vyjma případné žádosti o dlouhodobé vízum za účelem strpění, jehož udělení však závisí na dobré vůli správního orgánu. Aby se stěžovatel vyhnul pobytu na území České republiky bez platného povolení k pobytu a tedy prakticky hrozbě správního vyhoštění, či s ohledem na svůj věk hrozbě opakovaného pokutování rodičů, musel by v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti okamžitě vycestovat z území. V případě stěžovatele navíc jde o dítě, které se narodilo na území České republiky, má zde celou svou rodinu a chodí zde do školy. Nucené vycestování tak bude mít devastační dopad do jeho soukromého a rodinného života. Dále poukázal i na možný zásah do jeho práva na spravedlivý proces, pro jehož výkon je nezbytné, aby mohl zůstat na území České republiky do skončení řízení o jeho kasační stížnosti. [4] Žalovaná ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedla, že nesouhlasí s jeho přiznáním. Nesdílí názor stěžovatele, že by výkon nebo jiné právní následky jejího rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a že to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Poukázala na skutečnost, že zrušení platnosti stěžovatelova povolení k trvalému pobytu nestaví nepřekonatelnou bariéru mezi něj a Českou republiku. Je mu totiž jen odebíráno nejvyšší možné pobytové oprávnění, zákaz pobytu mu však vystaven nebyl. Stěžovatel si může požádat o pobytové oprávnění nižšího stupně, ačkoliv samozřejmě nelze s absolutní jistotou předjímat výsledek takového správního řízení. [5] Nejvyšší správní soud vycházel při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z následujících skutečností, úvah a závěrů. [6] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; §73 odst. 2 až 5 se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. [7] Nejvyšší správní soud shledal návrh stěžovatele důvodným. Přihlédl zejména k tomu, že žalobou napadeným rozhodnutím bylo zrušeno existující povolení k trvalému pobytu, čímž stěžovatel ztratil oprávnění k pobytu na území České republiky. V důsledku nepřiznání odkladného účinku by tak stěžovateli hrozila bezprostřední a závažná újma spočívající v tom, že by byl nucen k vycestování z území České republiky, což by mohlo mít negativní vliv na jeho soukromý a rodinný život. Tento negativní vliv by byl o to závažnější, že v případě stěžovatele jde o nezletilé dítě, jehož rodina žije na území České republiky a chodí zde i do školy. V této souvislosti je třeba dodat, že krajský soud přiznal žalobě odkladný účinek (viz usnesení ze dne 11. 5. 2016, č. j. 15 A 67/2016 – 21). Za této situace proto pro stěžovatele přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti relevantní smysl má, neboť pozastavení účinků správního rozhodnutí tak zůstane i nadále zachováno. Odhlédnout nelze ani od toho, že k právu na spravedlivý proces náleží i právo účastníka vystupovat v tomto řízení osobně, být v kontaktu se svým zástupcem, udělovat mu konkrétní pokyny pro výkon zastoupení atd. (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100, ze dne 16. 8. 2012, č. j. 4 As 56/2012 - 58, nebo ze dne 5. 11. 2014, č. j. 1 Azs 140/2014 - 25). Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by se přiznání odkladného účinku dotklo práv třetích osob nebo bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem; nic takového ostatně nenamítla ani žalovaná ve svém vyjádření. [8] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. [9] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. října 2018 Mgr. David Hipšr předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:17.10.2018
Číslo jednací:7 Azs 346/2018 - 28
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
přiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2018:7.AZS.346.2018:28
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024