ECLI:CZ:NSS:2018:8.ADS.43.2018:34
sp. zn. 8 Ads 43/2018-34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně: I. K.,
zast. JUDr. Ladislavem Kolačkovským, advokátem se sídlem Opletalova 1535/4 , Praha 1, proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha
2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 5. 2017, čj. MPSV-2017/107977-913, v řízení o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 2. 2018,
čj. 56 Ad 12/2017-30, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
[1] Žalovaný spora specifikovaným rozhodnutím změnil rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské
pobočky v Českých Budějovicích ze dne 25. 10. 2016, čj. 51997/2016/STR, tak, že se žalobkyni
„snižuje příspěvek na péči z 8 800 Kč na 4 400 Kč měsíčně od června 2017, podle ustanovení §7 zákona
č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením §14 odst. 4
uvedeného zákona o sociálních službách.“ Krajský soud shora uvedeným rozsudkem rozhodnutí
žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proti rozsudku krajského soudu podal
žalovaný (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost.
[2] Stěžovatel podáním ze dne 5. 3. 2018 požádal o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
[3] Žalobkyně s přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nesouhlasila.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 téhož ustanovení
se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného
rozhodnutí.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. nejsou v projednávané
věci naplněny.
[6] Při posuzování návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je třeba,
aby se Nejvyšší správní soud primárně zaměřil na zkoumání, zda stěžovatel uvádí skutečnosti,
které by nasvědčovaly možnosti vzniku nepoměrně větší újmy stěžovateli oproti jiným
osobám. Tyto skutečnosti jsou vždy individuální, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele.
Jak již Nejvyšší správní soud dříve judikoval, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy
má stěžovatel. Stěžovatel musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon
nebo jiné právní následky napadeného rozsudku, z jakých konkrétních okolností to vyvozuje,
a uvést její intenzitu. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit
tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem
krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma musí přitom být závažná
a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní. Charakter odkladného účinku pak spočívá
v jeho mimořádnosti, neboť přiznání odkladného účinku má místo jen tam, kde jeho nezbytnost
převáží nad požadavkem právní jistoty a stability právních vztahů opírajících se o pravomocná
rozhodnutí orgánů veřejné moci.
[7] Stěžovatelův návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neobsahoval žádné
odůvodnění. Stěžovatel nijak neargumentoval, že by na jeho straně vznikla nějaká, natož
nepoměrně větší újma ve vztahu k újmě, která by odložením účinků napadaného rozhodnutí
mohla být způsobena jiným osobám.
[8] Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel neunesl
ve vztahu k návrhu jím předneseném ani břemeno dostatečného tvrzení a ani břemeno důkazní.
Nebylo-li prokázáno, že byla naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku
podané kasační stížnosti (vznik nepoměrně větší újmy stěžovateli, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám), nebylo třeba zkoumat podmínky další, s nimiž by tato
podmínka primární musela být naplněna kumulativně.
[9] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle §107 odst. 1 ve spojení s §73
odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal. Nejvyšší správní soud připomíná,
že usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou
rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj nikterak předjímat rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 29. března 2018
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu