ECLI:CZ:NSS:2018:8.AFS.277.2017:44
sp. zn. 8 Afs 277/2017-44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: Ing. J.
H., proti žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem 1. máje 97, Liberec, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2017, čj. 864061/17/2607-00540-607648, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne
6. 11. 2017, čj. 59 Af 38/2017-22,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci napadeným usnesením odmítl
žalobu žalobce (dále „stěžovatel“) dle §46 odst. 1 písm. b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Proti tomuto usnesení nyní
stěžovatel brojí kasační stížností.
[2] Stěžovatel společně s podanou kasační stížností požádal o osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce. Nejvyšší správní soud mu proto zaslal formou výzvy ze dne
12. 1. 2018, čj. 8 Afs 277/2017-22, formulář k doložení osobních, majetkových a výdělkových
poměrů. Vzhledem k tomu, že stěžovatel soudu nezaslal vyplněný formulář, jak avizoval ve své
reakci ze dne 22. 1. 2018 a soud tento formulář neobjevil ani v jiných soudních věcech
stěžovatele vedených v posledním půlroce u zdejšího soudu, na což sám stěžovatel taktéž
ve zmíněném podání poukazoval, vyzval jej usnesením ze dne 12. 2. 2018, čj. 8 Afs 277/2017-29,
aby soudní poplatek ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil. Usnesení bylo
doručováno do vlastních rukou adresáta a bylo dne 15. 5. 2018 uloženo v provozovně
provozovatele poštovních služeb a stěžovateli byla zanechána písemná výzva, aby si písemnost
vyzvedl. Stěžovatel si písemnost nevyzvedl ve lhůtě 10 dnů, jak předpokládá §49 odst. 4 zákona
č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s §42
odst. 5 s. ř. s. Dle prvně uvedeného ustanovení se písemnost považuje za doručenou poledním
dnem lhůty k vyzvednutí. Vzhledem k tomu, že desátý den úložní lhůty připadl na neděli
25. 2. 2018, je nutné dle §40 odst. 3 s. ř. s. poslední den lhůty posunout na nejbližší následující
pracovní den, tedy na pondělí 26. 2. 2018. Tímto dnem bylo usnesení doručeno.
[3] Dle §2 odst. 2 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je ve věcech správního soudnictví
poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost. U poplatku za řízení vzniká
poplatková povinnost podáním kasační stížnosti a tímto okamžikem je též poplatek splatný
[§4 odst. 1 písm. d) a §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích]. Tento poplatek je dle položky
č. 19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu o soudních poplatcích, zpoplatněn částkou
5 000 Kč.
[4] Dle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním
návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě alespoň 15 dní; po marném uplynutí této lhůty soud řízení
zastaví. Dle §9 odst. 3 citovaného zákona soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení
zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.
[5] Podle pravidel pro počítání lhůt uvedených v §40 odst. 1 s. ř. s., lhůta k úhradě soudního
poplatku uplynula dne 13. 3. 2018. Stěžovatel v této lhůtě soudní poplatek nezaplatil, a proto
Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle §47 písm. c) ve spojení s §120 s. ř. s.
a ve spojení s §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Stěžovatel na zaslanou výzvu reagoval
svým podáním ze dne 5. 3. 2018, ve kterém se dovolával změny poměrů. Žádné nové
skutečnosti, v důsledku kterých by u něj došlo ke změně poměrů, však neuvedl. Pouze
konstatoval, že došlo ke změně faktických poměrů, což má být zdejšímu soudu z jeho úřední
činnosti známo, jelikož se soudně brání proti stanovení daně z nemovitých věcí a v souvislosti
s tím jsou proti němu vedeny exekuční řízení. Tuto informaci však stěžovatel soudu již sdělil
ve svém podání ze dne 22. 1. 2018 a soud tak s ní byl již obeznámen. Nelze tedy konstatovat,
že u stěžovatele došlo ke změně poměrů.
[6] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení,
jelikož řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 28. března 2018
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu