ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.131.2018:18
sp. zn. 8 As 131/2018-18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobkyně:
SD - Center s.r.o. v likvidaci, se sídlem Růžová 951/13, Praha 1, zast. JUDr. Alenou
Němcovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Údolní 1724/59, Praha 4, proti žalovanému: Odvolací
finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne
18. 1. 2018, čj. 1414/18/5300-22443-711897, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2018, čj. 11 Af 9/2018-44,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám její zástupkyně
do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
[1] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) se domáhala zrušení shora označeného usnesení,
kterým městský soud podané žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2018,
čj. 1414/18/5300-22443-711897, nepřiznal odkladný účinek.
[2] Stěžovatelka podala v souladu s poučením městského soudu proti tomuto usnesení
kasační stížnost, v níž nesouhlasila s tím, že by nedoložila újmu, která jí nastoupením právních
následků rozhodnutí hrozí; tato podle ní „přímo vyplývá z obsahu ve stejném podání podané správní
žaloby“. Soud se podle stěžovatelky nezabýval objektivní nemožností doložení jí tvrzených
skutečností. Konstatovala, že pokud nemá žádné peněžní ani jiné prostředky k plnění svých
závazků a nachází se v současné době v likvidaci, pak objektivně nemá možnost soudu předložit,
že „nic nemá“.
[3] Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[4] Podle §73 odst. 5 s. ř. s. může soud usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu
usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody,
nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly.
[5] Podle §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí,
které je podle své povahy dočasné.
[6] Soudní řád správní koncipuje institut odkladného účinku jako výjimečné opatření
umožňující soudu prolomit právní účinky pravomocného rozhodnutí správního orgánu
a podobně nalézacího soudu, která musí být považována za zákonná a věcně správná, dokud
nejsou zákonným postupem zrušena. Procesní předpis proto výslovně zavedl pravidlo, že podání
žaloby, respektive posléze i kasační stížnosti nemají odkladný účinek, pokud soudní řád správní
nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Přiznání odkladného účinku rozhodnutím soudu představuje
výjimku z pravidla a musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, jež naplňují zákonem předepsané
podmínky.
[7] Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je rozhodnutí o odkladném
účinku žaloby rozhodnutím, které je podle své povahy dočasné (srov. např. usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 22. 12. 2004, čj. 5 As 52/2004-172, č. 507/2005 Sb. NSS).
[8] Dočasný charakter rozhodnutí o odkladném účinku žaloby ve správním soudnictví
potvrdil i Ústavní soud, který v usnesení ze dne 9. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 156/05,
publ. pod č. 13/37 Sb. ÚS, uvedl, že „rozhodnutím dočasným je nepochybně i rozhodnutí, kterým soud
rozhoduje o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě, a to bez ohledu na to, zda soud podanému
návrhu vyhoví či nikoli.“
[9] Je pravda, že městský soud pochybil, pokud stěžovatelku zjevným omylem chybně poučil
o možnosti podat kasační stížnost. To však nic nemění na tom, že kasační stížnost stěžovatelky
směřuje proti usnesení, které je z výše uvedených důvodů rozhodnutím z kasačního přezkumu
Nejvyšším správním soudem vyloučené; tento závěr nemůže zvrátit ani nesprávné poučení dané
stěžovatelce městským soudem.
[10] Pro uvedené nezbylo, než kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. d) ve spojení
s §120 s. ř. s. odmítnout pro nepřípustnost plynoucí z ustanovení §104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.
[11] Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 větu první ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba (zde
kasační stížnost) odmítnuta.
[12] Stěžovatelka uhradila zároveň s podáním návrhu soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Podle
§10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení řízení před
prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Nejvyšší správní soud
proto výrokem III. rozhodl o tom, že stěžovatelce uhrazený soudní poplatek vrací. Částka ve výši
5 000 Kč bude z účtu Nejvyššího správního soudu vyplacena stěžovatelce do třiceti dnů
od právní moci tohoto usnesení, a to na účet její zástupkyně oznámený Nejvyššímu správnímu
soudu identifikačním číslem 1002321494/2700.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 17. července 2018
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu