Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31.07.2018, sp. zn. 8 As 133/2018 - 46 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.133.2018:46

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.133.2018:46
sp. zn. 8 As 133/2018-46 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: T. O., zast. Mgr. Kateřinou Tomáškovou, advokátkou se sídlem Heršpická 813/5, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 2. 2016, čj. JMK 16641/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2018, čj. 30 A 50/2016-52, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: I. Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek. II. Žalobci se u k l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Odůvodnění: [1] Městský úřad Tišnov rozhodnutím ze dne 11. 11. 2015, čj. MUTI 30883/2015, podle §123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, zamítl námitky žalobce a potvrdil záznamy bodů v jeho evidenční kartě řidiče. Odvolání žalovaný shora specifikovaným rozhodnutím zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného Krajský soud v Brně zamítl. Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost. [2] Součástí kasační stížnosti byl návrh na přiznání jejího odkladného účinku. Stěžovatel uvedl, že důvody, pro které byl přiznán odkladný účinek žalobě, stále trvají. Pozbytí řidičského oprávnění by pro stěžovatele mělo zásadní vliv na jeho výdělečnou činnost, neboť je zaměstnán jako dělník, řidič a strojník. Stěžovatel předložil pracovní smlouvu a potvrzení zaměstnavatele, ze kterého vyplývá, že bude propuštěn, přijde-li o řidičské oprávnění, a že byl přijat zejména pro jeho řidičské oprávnění skupin B, C, D, E a T. V oboru, v němž byl stěžovatel vyučen (opravář zemědělských strojů), je aktuálně v okrese Brno-venkov nabízeno 5 pracovních míst a u 4 z nich je požadován řidičský průkaz, přímo v Brně je nabízeno 1 pracovní místo, řidičský průkaz je rovněž požadován. Stěžovatel by tak stěží získal vhodné pracovní místo. Přijde-li stěžovatel o zaměstnání, povede to k ekonomické likvidaci jeho rodiny. Stěžovatel má za splněné podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel připomenul, že i žalobě byl odkladný účinek přiznán. [3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že s ním nesouhlasí. Stěžovatel pozbyl řidičské oprávnění z důvodu soustavného porušování pravidel silničního provozu. I kdyby jednotlivé přestupky vykazovaly relativně nízkou míru společenské nebezpečnosti, v souhrnu svědčí o pravidelnějším a dlouhodobějším nerespektování pravidel silničního provozu. Zvláště u osob, které jsou řidiči z povolání, je zvýšen veřejný zájem na řádném dodržování pravidel silničního provozu. Je-li stěžovatel v situaci, kterou popsal, bylo jen na něm, aby dbal zvýšené opatrnosti a odpovědně dodržoval povinnosti řidiče. [4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 téhož ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. [5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. jsou v projednávané věci naplněny. [6] Stěžovatel dostatečně konkrétním a individualizovaným způsobem tvrdil, jaká újma mu může vzniknout výkonem nebo jinými právními následky rozhodnutí (tj. možná ztráta zaměstnání, pro které je řidičské oprávnění nezbytnou podmínkou). Nejvyšší správní soud v této souvislosti odkazuje na §52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, podle něhož může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce. Tvrzení o tom, že je zaměstnán jako řidič, stěžovatel doložil. Zároveň je zřejmé, že se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v daném případě nedotýká práv třetích osob a není ani v rozporu s veřejným zájmem. [7] Nejvyšší správní soud však považuje za vhodné uvést k argumentaci, týkající se přiznání odkladného účinku žalobě, že úvahy krajského soudu, na jejichž základě dobrodiní odkladu účinků žalobou napadeného správního rozhodnutí přiznal krajský soud v řízení o podané žalobě, nikterak nepředurčují postup Nejvyššího správního soudu při rozhodování o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Na rozdíl od krajského soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud o opakovaném návrhu stěžovatele v řízení, které již bylo co do soudního přezkumu napadeného správního rozhodnutí pravomocným rozsudkem uzavřeno, přičemž přezkum tohoto rozsudku je otevřen až a jen v důsledku mimořádného opravného prostředku podaného stěžovatelem; již sama tato skutečnost v obecné rovině opodstatňuje přísnější náhled na stěžovatelův návrh. [8] Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud podle §107 odst. 1 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. [9] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku, a sice podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, ve výši 1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/2012-32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto usnesení uvedeno. [10] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních poplatků. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně 31. července 2018 JUDr. Miloslav Výborný předseda senátu Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek. podpis ................................................. Místo pro nalepení kolkových známek:

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:31.07.2018
Číslo jednací:8 As 133/2018 - 46
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
přiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Krajský úřad Jihomoravského kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.133.2018:46
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024