ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.133.2018:46
sp. zn. 8 As 133/2018-46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: T. O., zast.
Mgr. Kateřinou Tomáškovou, advokátkou se sídlem Heršpická 813/5, Brno, proti žalovanému:
Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 1. 2. 2016, čj. JMK 16641/2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2018, čj. 30 A 50/2016-52, o návrhu žalobce
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
II. Žalobci se u k l á d á zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto
usnesení.
Odůvodnění:
[1] Městský úřad Tišnov rozhodnutím ze dne 11. 11. 2015, čj. MUTI 30883/2015, podle
§123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách
některých zákonů, zamítl námitky žalobce a potvrdil záznamy bodů v jeho evidenční kartě řidiče.
Odvolání žalovaný shora specifikovaným rozhodnutím zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Žalobu proti rozhodnutí žalovaného Krajský soud v Brně zamítl. Proti rozsudku krajského soudu
podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost.
[2] Součástí kasační stížnosti byl návrh na přiznání jejího odkladného účinku. Stěžovatel
uvedl, že důvody, pro které byl přiznán odkladný účinek žalobě, stále trvají. Pozbytí řidičského
oprávnění by pro stěžovatele mělo zásadní vliv na jeho výdělečnou činnost, neboť je zaměstnán
jako dělník, řidič a strojník. Stěžovatel předložil pracovní smlouvu a potvrzení zaměstnavatele,
ze kterého vyplývá, že bude propuštěn, přijde-li o řidičské oprávnění, a že byl přijat zejména
pro jeho řidičské oprávnění skupin B, C, D, E a T. V oboru, v němž byl stěžovatel vyučen
(opravář zemědělských strojů), je aktuálně v okrese Brno-venkov nabízeno 5 pracovních míst
a u 4 z nich je požadován řidičský průkaz, přímo v Brně je nabízeno 1 pracovní místo, řidičský
průkaz je rovněž požadován. Stěžovatel by tak stěží získal vhodné pracovní místo. Přijde-li
stěžovatel o zaměstnání, povede to k ekonomické likvidaci jeho rodiny. Stěžovatel má za splněné
podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel připomenul, že i žalobě
byl odkladný účinek přiznán.
[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl,
že s ním nesouhlasí. Stěžovatel pozbyl řidičské oprávnění z důvodu soustavného porušování
pravidel silničního provozu. I kdyby jednotlivé přestupky vykazovaly relativně nízkou míru
společenské nebezpečnosti, v souhrnu svědčí o pravidelnějším a dlouhodobějším nerespektování
pravidel silničního provozu. Zvláště u osob, které jsou řidiči z povolání, je zvýšen veřejný zájem
na řádném dodržování pravidel silničního provozu. Je-li stěžovatel v situaci, kterou popsal, bylo
jen na něm, aby dbal zvýšené opatrnosti a odpovědně dodržoval povinnosti řidiče.
[4] Podle §107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě
odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 téhož ustanovení
se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného
rozhodnutí.
[5] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti podle §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 odst. 1 s. ř. s. jsou v projednávané
věci naplněny.
[6] Stěžovatel dostatečně konkrétním a individualizovaným způsobem tvrdil, jaká újma
mu může vzniknout výkonem nebo jinými právními následky rozhodnutí (tj. možná ztráta
zaměstnání, pro které je řidičské oprávnění nezbytnou podmínkou). Nejvyšší správní soud v této
souvislosti odkazuje na §52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, podle něhož může
zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené
právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele
požadavky pro řádný výkon této práce. Tvrzení o tom, že je zaměstnán jako řidič, stěžovatel
doložil. Zároveň je zřejmé, že se přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v daném případě
nedotýká práv třetích osob a není ani v rozporu s veřejným zájmem.
[7] Nejvyšší správní soud však považuje za vhodné uvést k argumentaci, týkající se přiznání
odkladného účinku žalobě, že úvahy krajského soudu, na jejichž základě dobrodiní odkladu
účinků žalobou napadeného správního rozhodnutí přiznal krajský soud v řízení o podané žalobě,
nikterak nepředurčují postup Nejvyššího správního soudu při rozhodování o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti. Na rozdíl od krajského soudu rozhoduje Nejvyšší správní
soud o opakovaném návrhu stěžovatele v řízení, které již bylo co do soudního přezkumu
napadeného správního rozhodnutí pravomocným rozsudkem uzavřeno, přičemž přezkum tohoto
rozsudku je otevřen až a jen v důsledku mimořádného opravného prostředku podaného
stěžovatelem; již sama tato skutečnost v obecné rovině opodstatňuje přísnější náhled
na stěžovatelův návrh.
[8] Z důvodů výše uvedených Nejvyšší správní soud podle §107 odst. 1 ve spojení s §73
odst. 2 s. ř. s. kasační stížnosti odkladný účinek přiznal. Tím Nejvyšší správní soud žádným
způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
[9] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku, a sice podle
položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, ve výši
1 000 Kč. Podle §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem
poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání
odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto
a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§4 odst. 1 písm. h)
zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012,
čj. 1 As 27/2012-32]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto
usnesení uvedeno.
[10] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz níže), nebo
bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní
banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby lze získat
na internetových stránkách www.nssoud.cz v položce Rychlé odkazy – Úhrada soudních
poplatků. Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 31. července 2018
JUDr. Miloslav Výborný
předseda senátu
Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.
podpis .................................................
Místo pro nalepení kolkových známek: