ECLI:CZ:NSS:2018:8.AS.36.2018:52
sp. zn. 8 As 36/2018-52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce: A. H.,
proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, proti usnesením
žalovaného ze dne 25. 5. 2017, čj. 7 As 116/2017-14, ze dne 29. 6. 2017, čj. 5 As 167/2017-9, čj.
7 As 197/2017-13, čj. 8 As 145/2017-10, čj. 5 As 171/2017-9, čj. 5 As 168/2017-9, čj. 5 As
153/2017-14, ze dne 4. 7. 2017, čj. 6 As 197/2017-9, ze dne 11. 7. 2017, čj. 8 As 151/2017-9, ze
dne 13. 7. 2017, čj. 7 As 169/2017-13, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu Brně ze dne 9. 1. 2018, čj. 31 A 295/2017-25,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti v záhlaví označeným usnesením Nejvyššího
správního soudu žaloby, které byly u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) vedeny
pod sp. zn. 31 A 295/2017, sp. zn. 31 A 297/2017, sp. zn. 31 A 298/2017, sp. zn. 31 A 299/2017,
sp. zn. 31 A 300/2017, sp. zn. 31 A 301/2017, sp. zn. 31 A 303/2017, sp. zn. 31 A 308/2017,
sp. zn. 31 A 309/2017, sp. zn. 31 A 310/2017. Krajský soud výrokem I napadeného usnesení
tyto věci spojil do jednoho řízení a výrokem II žaloby odmítl s poukazem na §46 odst. 1 písm. d)
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
[2] Jednou z podmínek řízení před Nejvyšším správním soudem je povinné zastoupení
advokátem. Takové zastoupení se dle §105 odst. 2 zákona s. ř. s., nevyžaduje tehdy, má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
[3] Stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, a ani za něj nejedná další osoba. Je tak u něj obecně třeba trvat
na povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel, ačkoli musí být
v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, svou kasační stížnost podává sám, aniž by byl
takto zastoupen a aniž by se svou kasační stížností spojil návrh na ustanovení zástupce z řad
advokátů.
[4] Dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. není-li stanoveno jinak, soud usnesením odmítne návrh,
nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo nebyl přes výzvu
odstraněn.
[5] Byl-li konkrétní stěžovatel v minulosti ze strany soudu nesčetněkrát zpraven o nutnosti
povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, není nezbytně nutné, aby v každém
dalším řízení o kasační stížnosti byl takový stěžovatel znovu a znovu v daném smyslu poučen
a vyzván k doložení plné moci pro advokáta.
[6] Nynější stěžovatel se na Nejvyšší správní soud obrátil ve více než 670 případech,
povětšinou svými podáními zahájil řízení o kasační stížnosti. Ze strany soudu byl již mnohokrát
poučen o podmínce povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti.
[7] Lze proto vycházet ze spolehlivého předpokladu, že jej soud již v minulosti dostatečně
informoval jak o nutnosti povinného zastoupení advokátem, tak o možnosti podat návrh
na ustanovení zástupce z řad advokátů. Pro nynější řízení se proto jeví neefektivním
a formalistickým stejnému stěžovateli opětovně adresovat výzvu k doložení splnění požadavků
dle §105 odst. 2 s. ř. s., případně jej poučovat o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce
z řad advokátů. Takový postup by ve skutečnosti znamenal, že Nejvyšší správní soud
by stěžovatele znovu nadbytečně informoval o skutečnostech, o nichž objektivně musí
z minulých řízení vědět.
[8] V projednávané věci lze v zájmu zamezení jakýchkoliv průtahů požadovat, aby u těch
řízení, kde je vyžadováno povinné zastoupení advokátem, si toto zastoupení již od počátku
stěžovatel zajistil, případně alespoň podal návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů,
a to současně s podáním kasační stížnosti.
[9] Jak bylo již výše uvedeno, stěžovatel svou kasační stížnost podal sám, aniž by byl
zastoupen advokátem, a ani s kasační stížností nespojil návrh na ustanovení zástupce z řad
advokátů. Nejvyšší správní soud na základě výše uvedených úvah kasační stížnost odmítl
dle §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. pro nesplnění podmínky řízení spočívající
v povinném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti, aniž by jej vyzval k doložení plné
moci pro advokáta.
[10] O nákladech řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto dle §60 odst. 3 ve spojení
s §120 s. ř. s. Dle uvedených ustanovení žádný z účastníků řízení o kasační stížnosti nemá právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 7. března 2018
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu