ECLI:CZ:NSS:2018:9.AFS.251.2018:20
sp. zn. 9 Afs 251/2018 - 20
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Ing. V. P.,
zast. Mgr. Rostislavem Pekařem, advokátem se sídlem Václavské náměstí 813/57, Praha 1, proti
žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 6. 2017, č. j. 26881/17/5200-10421-709093, v řízení o kasační
stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 5. 2018,
č. j. 22 Af 93/2017 - 42,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků n emá p ráv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora
označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým bylo výrokem
I. podle §78 odst. 1 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zrušeno shora uvedené rozhodnutí žalovaného a věc mu byla
vrácena k dalšímu řízení a výrokem II. bylo žalovanému uloženo, aby stěžovateli zaplatil
na náhradě nákladů řízení částku 11 228 Kč. Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání
stěžovatele a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne
2. 11. 2016, č. j. 3205478/16/3212-52523-809844; tímto rozhodnutím nebylo vyhověno
dodatečnému daňovému přiznání stěžovatele, kterým se domáhal stanovení nižší daně.
[2] Podáním ze dne 19. 7. 2018, označeným jako „Zpětvzetí kasační stížnosti proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 5. 2018, č. j. 22 Af 93/2017 - 42“, které bylo Nejvyššímu
správnímu soudu doručeno téhož dne, vzal stěžovatel kasační stížnost v celém rozsahu zpět.
[3] V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel
(zde stěžovatel) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh
zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (srov. §37 odst. 4 s. ř. s.).
Podle §47 písm. a) s. ř. s. vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud řízení zastaví.
[4] Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti,
je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, Nejvyšší správní soud v souladu s §47 písm. a)
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[5] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn §60 odst. 3, větou
první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu
nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Pro úplnost soud dodává, že se v posuzované věci
nejedná o případ podle §60 odst. 3, věty druhé, s. ř. s., neboť stěžovatel vzal návrh zpět
na základě prostudování rozsudku krajského soudu a spisového materiálu.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. července 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu