ECLI:CZ:NSS:2018:9.AS.292.2017:60
sp. zn. 9 As 292/2017-60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Mikeše, Ph.D.,
a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Miloslava Výborného v právní věci žalobce:
Ing. arch. J. D. B., proti žalovanému: Vysoké učení technické v Brně, se sídlem Antonínská
548/1, Brno, proti rozhodnutí rektora žalovaného ze dne 27. 1. 2011, čj. 170/90330/11, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2017, čj. 31 A
156/2017–98,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) napadeným usnesením odmítl žalobu
žalobce (dále „stěžovatel“) dle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Proti tomuto usnesení nyní stěžovatel
brojí kasační stížností.
[2] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 11. 1. 2018, čj. 9 As 292/2017–45 zamítl mimo
jiné žádost stěžovatele o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a vyzval ho,
aby ve lhůtě jednoho týdne od jeho doručení předložil plnou moc udělenou jím advokátovi
k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské
právnické vzdělání vyžadované pro výkon advokacie (dále jen „výzva soudu“). Současně
ho poučil, že nevyhoví-li této výzvě, soud stížnost odmítne.
[3] Výzva soudu byla doručena ve čtvrtek 25. 1. 2018, kdy si stěžovatel zásilku vyzvedl
u poskytovatele poštovních služeb.
[4] Podle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu,
neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
[5] Stěžovateli byla výzva soudu doručena ve čtvrtek 25. 1. 2018, lhůta k předložení plné
moci nebo k prokázání vysokoškolského právnického vzdělání tak uplynula ve čtvrtek 1. 2. 2018.
Stěžovatel na výzvu Nejvyššího správního soudu ve stanovené lhůtě zareagoval svým podáním
ze dne 1. 2. 2018. V něm znovu požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení
advokáta. Odůvodnil to tím, že je již po několikáté od přelomu roku 2008 veden na úřadu práce.
To doložil potvrzením o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Znovu uvedl, že nemá
finanční prostředky na úhradu právního zastoupení a soudních poplatků. Spolu s tím požádal
o prodloužení lhůt stanovených výzvou soudu, nejdéle o 90 dní od ustanovení zástupce, a trval
na ústním projednání věci.
[6] Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 12. 5. 2008, čj. 3 Ads 43/2007–150,
uvedl, že pokud navrhovatel znovu požádá o ustanovení zástupce poté, co již bylo o jeho
předchozí žádosti pravomocně rozhodnuto, je správní soud povinen rozhodnout o této
opakované žádosti pouze tehdy, pokud navrhovatel doloží, že od doby rozhodování o jeho
předchozí žádosti došlo k podstatné změně skutečností, jež byly pro posouzení jeho předchozí
žádosti rozhodující.
[7] V nyní posuzované věci byla žádost stěžovatele o osvobození soudních poplatků
a o ustanovení zástupce zamítnuta z toho důvodu, že neprokázal nedostatek finančních
prostředků. Stěžovatel totiž nedoložil svá tvrzení ohledně svých příjmů požadovaným způsobem.
Navíc v jeho tvrzeních byly značné nesrovnalosti, např. ohledně údajné hypotéky, ačkoliv doložil
výpisem z katastru nemovitostí, že nevlastní žádnou nemovitost.
[8] Vzhledem k tomu, že v nové žádosti o osvobození od soudních poplatků a žádosti
o ustanovení zástupce stěžovatel tvrdí pouze obecně špatnou finanční situaci, kterou tvrdil již
v původní žádosti a dokládá potvrzení o době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání,
ve kterém je uvedeno, že je v dané evidenci veden od 29. 1. 2018, soud o jeho žádostech znovu
nerozhodoval. Stěžovatel totiž netvrdí žádné nové relevantní skutečnosti, které by nasvědčovaly
podstatné změně skutečností a odůvodňovaly tak opětovné posouzení jeho žádostí. Nevyvrací
totiž zásadní pochybnosti o jeho finanční situaci, které soud vylíčil ve výzvě. Nový doklad
o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání není schopen jakkoliv zvrátit předchozí závěr o zcela
nejasné majetkové situaci stěžovatele. Doložení majetkových poměrů není odborně náročná
činnost, aby při ní stěžovatel musel být zastoupen advokátem. Od soudu měl zcela přesnou
informaci o tom, v jakých ohledech byla jeho předchozí žádost nedostatečná a mohl tak sám tyto
nedostatky odstranit.
[9] Nejvyšší správní soud tedy neshledal důvod nově posoudit žádost o osvobození
od soudních poplatků ani žádost o ustanovení zástupce. S ohledem na tuto skutečnost a na to,
že soudu nebyla doložena požadovaná plná moc ani nebylo prokázáno požadované vzdělání,
neprokázal stěžovatel splnění požadavků stanovených v §105 odst. 2 s. ř. s., které se řadí mezi
podmínky řízení o kasační stížnosti.
[10] Nestanoví-li s. ř. s. jinak, dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., který se dle §120 s. ř. s. uplatní
i v řízení o kasační stížnosti, soud usnesením návrh odmítne, nejsou-li splněny jiné podmínky řízení
a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Nedoložení povinného zastoupení advokátem či toho, že stěžovatel sám má vysokoškolské
právnické vzdělání ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s., je odstranitelným nedostatkem podmínek
řízení. Stěžovatel byl k odstranění marně vyzván, byl zároveň i poučen o odmítnutí kasační
stížnosti, nebude-li výzvě vyhověno.
[11] Přes výzvu soudu stěžovatel zmíněný nedostatek podmínek řízení o kasační stížnosti
neodstranil, Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
ve spojení s §120 s. ř. s.
[12] S ohledem na tento postup, proto soud již nereagoval na žádost o prodloužení
stanovených lhůt ani na žádost o veřejném projednání věci.
[13] Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., dle kterých nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení
o kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 28. února 2018
JUDr. Petr Mikeš, Ph.D.
předseda senátu