ECLI:CZ:NSS:2018:9.AS.349.2018:47
sp. zn. 9 As 349/2018 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: POLANSKÝCH,
s.r.o., se sídlem Mírová 146, Protivín, zast. Mgr. Martinem Pixou, advokátem se sídlem
Lannova tř. 1893/32, České Budějovice, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje,
se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 17. 1. 2017, č. j. KUJCK 1325/2017, za účasti osob zúčastněných na řízení:
I) Nadace Tomistoma, se sídlem Masarykovo náměstí 261, Protivín, zast. Mgr. Petrem
Smejkalem, advokátem se sídlem Na Sadech 2033/21, České Budějovice, II) Ing. J. P., III)
E.ON Distribuce, a.s., se sídlem F. A. Gerstnera 2151/6, České Budějovice, IV) Město
Protivín, se sídlem Masarykovo náměstí 128, Protivín, v řízení o kasačních stížnostech
stěžovatelů: a) žalobkyně a b) R. P., zast. Mgr. Janem Röhrichem, advokátem se sídlem Tylova
382/2, Písek, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. 8. 2018,
č. j. 51 A 20/2017 - 135, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti žalobkyně se odkladný účinek n ep ři zn áv á .
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně [dále jen „stěžovatelka a)“] domáhá zrušení
v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský
soud“), kterým byla výrokem I. podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta její žaloba proti shora
uvedenému rozhodnutí žalovaného a výroky II. a III. nebyla žalovanému a osobám zúčastněným
na řízení I) až IV) přiznána náhrada nákladů řízení. Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto
odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Protivín, odboru výstavby, dopravy
a ŽP ze dne 16. 9. 2016, č. j. výst. 7/2014- 1165/2014 - 16/ODSN/Rozh/Jel, kterým bylo
stěžovatelce a) podle §129 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, nařízeno odstranit stavbu oplocení na pozemcích
parc. č. X, X a X v katastrálním území P. (dále jen „oplocení“).
[2] Součástí kasační stížnosti stěžovatelky a) byl návrh na přiznání odkladného účinku.
Namítá, že není vlastníkem ani stavebníkem oplocení. Pokud není postaveno najisto, komu
má být nařízeno odstranění oplocení, může výkon správních rozhodnutí vést ke vzniku újmy
spočívající ve vynaložení nákladů spojených s jeho odstraněním, resp. v povinnosti nahradit
škodu skutečnému vlastníkovi. Správní řízení mělo být zastaveno z důvodu litispendence,
proto jí výkonem správních rozhodnutí vznikne ničím nenahraditelná škoda. Výše škody
činí nejméně 28 307 Kč a sestává z nákladů na odstranění oplocení, znehodnocení materiálu
a případných nákladů na vybudování nového oplocení (náklady byly v rámci řízení před krajským
soudem vyčísleny autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby Ing. S. N.). Jiným osobám
škoda vzniknout nemůže, neboť se oplocení nachází na jejích pozemcích. Na pozemek parc. č.
866/1, který je veřejně přístupnou pozemní komunikací, je zajištěn trvalý přístup, proto oplocení
nebrání přístupu k ostatním nemovitostem. Rozpor s důležitým veřejným zájmem není dán.
[3] Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil. Odkázal na vyjádření
k žalobě, odůvodnění svého rozhodnutí a obsah správních spisů.
[4] Osoba zúčastněná na řízení I) k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla,
že pozemek parc. č. 866/1 je veřejně přístupnou účelovou komunikací. Oplocení brání dopravě,
zasahuje tak do práv jiných osob a je též v rozporu s veřejným zájmem. Pohyb osob a vozidel
po veřejné komunikaci byl zkomplikován. Bylo zamezeno přístupu vozidel záchranné služby
a hasičů (odkazuje na sdělení Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, územního
odboru Písek ze dne 3. 6. 2016) k budově č. p. 261 (krokodýlí ZOO) i k rodinnému domu
č. p. 244, což znamená vyšší ohrožení životů, zdraví a majetku. Rovněž bylo zamezeno v přístupu
nákladních vozidel pro obsluhu a zásobování krokodýlí ZOO. Jelikož již bylo rozhodnuto
o existenci veřejně přístupné účelové komunikace, nemůže ani případné zrušení správních
rozhodnutí mít za následek, že by oplocení na pozemku mohlo stát nebo mohlo být vybudováno
znovu.
[5] Osoba zúčastněná na řízení II) uvedla, že je jí po dobu tří let bráněno v užívání
zásobovací rampy k obchodu s potravinami a nájemníkům v užívání bytů a garáží. Škoda panu P.
nevznikne, jelikož mezi pozemky parc. č. X a parc. č. 866/1 sám nechal zbourat plot i přes zákaz
Městského úřadu Protivín ze srpna 2014. Osoby zúčastněné na řízení III) a IV) se nevyjádřily.
[6] Podle §107 odst. 1 s. ř. s. platí, že kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší
správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat, přičemž §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
upravující odkladný účinek žaloby se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. musí
být pro přiznání odkladného účinku naplněny dva předpoklady. Soud přizná žalobě (kasační
stížnosti) odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro navrhovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout
jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Soud zjišťuje jen to,
zda jsou uvedené zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku splněny. Nezabývá se tedy
věcným posouzením věci.
[7] Odkladný účinek představuje prostředek mimořádné povahy. Kasační stížnost proti
rozhodnutí soudu ve správním soudnictví je mimořádným opravným prostředkem, u něhož nelze
automaticky očekávat přiznání odkladného účinku. Přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky
pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně
správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Tento postup proto musí být
vyhrazen pouze pro výjimečné případy. Současně je na žadateli o odkladný účinek, aby podrobně
uvedl, proč se domnívá, že v jeho případě nastala mimořádná situace, která vyžaduje, aby byly
účinky pravomocného rozhodnutí odloženy.
[8] Soud vychází z toho, že pokud nebude kasační stížnosti přiznán odkladný účinek
a nastanou tak právní účinky napadeného rozhodnutí krajského soudu, mohlo by dojít k tomu,
že stěžovatelka a) bude nucena odstranit oplocení na základě pravomocného a vykonatelného
správního rozhodnutí, a to ještě před rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o kasační
stížnosti.
[9] Stěžovatelka a) osvědčila vznik újmy odpovídající nákladům na odstranění oplocení,
znehodnocení materiálu a jeho případné opětovné vybudování (popř. nahrazení škody
skutečnému vlastníkovi). Její výši určila v částce nejméně 28 307 Kč. Zároveň odkázala
na vyčíslení provedené autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby Ing. S. N., podle něhož
náklady na odstranění činí 14 090,72 Kč, znehodnocení materiálu 7 924,50 Kč a opětovné
vybudování 28 307,66 Kč (viz č. l. 20 spisu krajského soudu; celkem se jedná o 50 322,88 Kč –
pozn. NSS). Oproti tomu vznik újmy jiných osob osvědčen nebyl. Osoba zúčastněná na řízení II)
jen obecně uvedla, že je jí po dobu tří let bráněno v užívání nemovité věci, aniž by specifikovala,
jaká újma jí může vzniknout v případě vyhovění návrhu. Osoba zúčastněná na řízení I) shledala
vznik újmy v tom, že jí bude zamezeno v přístupu nákladních vozidel pro obsluhu a zásobování
krokodýlí ZOO. V této souvislosti však soud nepřehlédl, že v rozsudku NSS ze dne 24. 5. 2018,
č. j. 7 As 70/2018 - 60, na který osoba zúčastněná na řízení I) odkazuje, Nejvyšší správní soud
přihlédl při posouzení, zda je dána nutná komunikační potřeba jakožto nezbytný definiční znak
veřejně přístupné účelové komunikace, k tomu, že do budovy krokodýlí ZOO existuje
alternativní přístupová cesta z náměstí, byť se nejedná o veřejně přístupnou účelovou komunikaci
(viz odstavec 56 rozsudku č. j. 7 As 70/2018 - 60). Oplocení tedy nebrání obsluze a zásobování
krokodýlí ZOO.
[10] S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že první podmínka
pro přiznání odkladného účinku byla splněna, jelikož výkon správních rozhodnutí
by pro stěžovatelku a) znamenal nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám.
[11] Soud návrh posoudil i z hlediska druhé podmínky stanovené pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti, kterou je, že přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu
s důležitým veřejným zájmem. Dospěl k závěru, že tato podmínka splněna není.
[12] Ze sdělení Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, územního odboru Písek
ze dne 3. 6. 2016, č. j. HSCB-3248-1/2016 UO-PI, soud zjistil, že oplocení znemožňuje přístup
zásahové techniky jednotek požární ochrany do objektu č. p. 261 (krokodýlí ZOO) a rodinného
domu č. p. 244. Situace odporuje technickým předpisům, podle nichž je přístupová komunikace
umožňující příjezd požárních vozidel definována jako alespoň jednopruhová silniční komunikace
se šířkou vozovky nejméně 3 metry a vedoucí do vzdálenosti 20 metrů od vchodu do objektu,
kterým se předpokládá vedení protipožárního zásahu. Podmínky pro záchranné akce byly
zhoršeny, což způsobuje vyšší ohrožení života a zdraví občanů a majetku v případě požáru.
Sdělení je součástí správního spisu a nebylo stěžovatelkou a) zpochybněno.
[13] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti by proto bylo v rozporu s důležitým
veřejným zájmem, který spočívá v umožnění přístupu zásahové techniky jednotek požární
ochrany v souladu s technickými předpisy. Účelem je zajištění dostatečných podmínek
pro ochranu života a zdraví osob a majetku, přičemž mimořádné události, kdy záchranné akce
probíhají, nejsou předvídatelné.
[14] Intenzita narušení veřejného pořádku převyšuje intenzitu hrozícího zásahu do práva
stěžovatelky a). Její případná újma spočívá ve vynaložení nákladů v minimální výši 28 307 Kč,
přičemž s ohledem na propočet nákladů, na nějž odkazuje, soud shledal, že výše těchto nákladů
by činila maximálně 50 322,88 Kč. Nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti umožňuje
dosáhnout cíle, který je veřejným zájmem sledován, tj. zajištění podmínek pro ochranu života
a zdraví osob a majetku. Sdělení ze dne 3. 6. 2016 stěžovatelka a) nerozporovala. Žalovaná
ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě ze dne 23. 3. 2017 (viz č. l. 43 spisu
krajského soudu) sice uvedla, že přiznání odkladného účinku žalobě neshledává v rozporu
s důležitým veřejným zájmem, avšak svůj závěr, který odporuje podkladům založeným
ve správním spisu, nijak neodůvodnila. Navzdory tomu, že k budově č. p. 261 (krokodýlí ZOO)
vede alternativní přístupová cesta, není součástí soudního a správního spisu nic, co by obsahu
sdělení ze dne 3. 6. 2016, které bylo vyhotoveno na základě místního šetření, přímo odporovalo
[např. deklarování vhodnosti alternativní přístupové cesty pro vedení protipožárního zásahu].
Nadto ohledně rodinného domu č. p. 244 ze spisů neplyne, že by k němu alternativní cesta
existovala. Není proto jiného, šetrnějšího způsobu, jak sledovaného cíle dosáhnout. Veřejný
zájem na zajištění přístupu pro ochranu života a zdraví osob a majetku zjevně převažuje případný
zásah do vlastnického práva stěžovatelky a), který je omezen rozsahem vzniklé škody ve výši
od 28 307 Kč do 50 322,88 Kč.
[15] Nejvyšší správní soud s ohledem na shora uvedené dospěl k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku podle §107 odst. 1 s. ř. s., ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s.,
nejsou splněny. Tímto usnesením soud nepředjímá meritorní posouzení případu a rozhodnutí
ve věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. října 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu