ECLI:CZ:NSS:2018:9.AZS.392.2018:43
sp. zn. 9 Azs 392/2018 - 43
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: P. X. D., zast. Mgr.
Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalované: Komise pro
rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 16. 11. 2017, č. j. MV-114471-4/SO-2017, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2018, č. j. 6 A 243/2017 - 61,
takto:
Kasační stížnosti žalobce se p ři zn áv á odkladný účinek.
Odůvodnění:
I.
[1] Ministerstvo vnitra rozhodnutím ze dne 9. 8. 2017, č. j. OAM-1493-8/ZR-2017, rozhodlo
o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu, které bylo uděleno žalobci, a uložilo mu výjezdní
příkaz na 30 dnů podle §77 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Žalovaná v záhlaví uvedeným
rozhodnutím zamítla žalobcovo odvolání a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila.
Žalobcova žaloba byla výše uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen „městský
soud“) zamítnuta.
II.
[2] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost,
ve které požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. V případě nepřiznání
odkladného účinku by musel vycestovat z ČR a opustit svou manželku, s níž má dítě narozené
v roce 2018. Podání jiné žádosti o povolení k pobytu prostřednictvím zastupitelského úřadu
ve Vietnamu je komplikované a zdlouhavé; dlouhodobé odloučení by představovalo
nenapravitelnou újmu jak pro něj, tak pro jeho manželku a dítě. Z finančních důvodů
není ani možné, aby manželka s dítětem odcestovaly do Vietnamu s ním; letecká přeprava
se navíc u takto malých dětí nedoporučuje. Odkladný účinek by mu měl být přiznán rovněž
s ohledem na právo na spravedlivý proces a z něho vyplývající právo vystupovat osobně v řízení
před soudem a být v kontaktu se svým zástupcem.
[3] Žalovaná vyjádřila nesouhlas s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatel
je podle Cizineckého informačního systému pouze otcem dítěte narozeného v roce 2015
ve Vietnamu, které nemá v ČR žádné pobytové oprávnění. Ochranu jeho práva na spravedlivý
proces dostatečně zajistí právní zástupce; právo zúčastnit se projednávání podané kasační
stížnosti je pak možné zajistit na základě víza k pobytu podle nařízení Evropského parlamentu
a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. 7. 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex).
III.
[4] Kasační stížnost nemá podle §107 s. ř. s. odkladný účinek, soud jej však může na návrh
stěžovatele přiznat. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu
s veřejným zájmem. Možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je tedy podmíněna
kumulativním splněním dvou podmínek: (i) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a (ii) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku soud vycházel především
z předpokladu, že nedojde-li k odkladu právních účinků napadeného rozsudku do doby
meritorního rozhodnutí soudu o kasační stížnosti, může být stěžovatel v důsledku právních
účinků pravomocného a vykonatelného správního rozhodnutí nucen opustit území ČR.
Nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by představovalo zásah do stěžovatelova
rodinného života, neboť by mohl být donucen k odloučení od své manželky a čerstvě
narozeného dítěte. Újmu, která by nepřiznáním odkladného účinku vznikla, přitom soud
považuje za nepoměrně větší, než jaká hrozí jiným osobám přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti – žádná taková potenciální újma třetích osob totiž v projednávaném případě nebyla
zjištěna (viz usnesení ze dne 19. 11. 2014, č. j. 1 Azs 160/2014 - 25, publ. pod č. 3169/2015 Sb.
NSS).
[6] Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by byl přiznáním odkladného účinku kasační
stížnosti zásadně narušen veřejný zájem. Odkladný účinek kasační stížnosti neznemožní
definitivně výkon správního rozhodnutí, neboť přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
se účinky napadeného rozhodnutí toliko odkládají. I v případě, že je správní rozhodnutí vydáno
ve veřejném zájmu, neznamená nutně odklad jeho účinků rozpor s takovýmto veřejným zájmem.
K naplnění veřejného zájmu totiž může postačovat i pozdější nastoupení účinků správního
rozhodnutí.
[7] Z výše uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v §73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §107 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e js o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu