ECLI:CZ:NSS:2018:NA.93.2018:10
sp. zn. Na 93/2018 - 10
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáš Rychlého v právní věci žalobce: M. B., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2,
v řízení o podání ze dne 4. 4. 2018 proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2018, č. j. MPSV-
2018/51601-911, spis. zn. SZ/MPSV-2018/49927-911,
takto:
Věc se p o s t u p u je Městskému soudu v Praze jako soudu věcně a místně příslušnému.
Odůvodnění:
[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 4. 4. 2018 podání označené jako „Žaloba na postup
MPSV a UP HLMP, pobočka Praha 4 ve věci přidělení a rozhodnutí o získání ZTP/P“. Z obsahu
podání a z přiložených kopií [v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného a rozhodnutí Úřadu
práce České republiky – Krajské pobočky pro hlavní město Prahu, Kontaktního pracoviště
Praha 4, ze dne 12. 2. 2018, č. j. 258275/18/AB, sp. zn. 120460-17-AB (dále jen „prvostupňové
rozhodnutí“)] však vyplývá, že se jedná o podání, které směřuje proti rozhodnutí správního
orgánu, konkrétně proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím
žalovaný zamítl odvolání žalobce dle §92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu,
ve znění pozdějších předpisů, jako opožděné a potvrdil prvostupňové rozhodnutí, kterým byl
žalobci dle §34 odst. 1 a odst. 2, §34a, §34b a §35 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek
osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
přiznán nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením označený symbolem „TP“ ode dne
1. 10. 2017 do 31. 1. 2021.
[2] V petitu uvedeného podání žalobce žádá soud, aby rozhodnutí správních orgánů obou
stupňů zrušil, neboť byla vydána na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu a věc
vrátil žalovanému k dalšímu řízení, současně žádá o přiznání náhrady nákladů řízení.
[3] S přihlédnutím k obsahu shora uvedeného podání nemá soud pochybnosti o tom,
že jde o věc, o níž přísluší rozhodovat soudům ve správním soudnictví
[§4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění účinném
pro projednávanou věc, dále jen „s. ř. s.“].
[4] Nejvyšší správní soud je dle soudního řádu správního příslušný k vyřizování kasačních
stížností proti pravomocným rozhodnutím krajských soudů vydaných ve správním soudnictví,
jakož i k rozhodování v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.
O takovou věc se v nyní projednávané věci nejedná, není proto v pravomoci Nejvyššího
správního soudu se podáním ze dne 4. 4. 2018 zabývat.
[5] K řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu či jinému úkonu správního orgánu
je věcně příslušný krajský soud (§7 odst. 1 s. ř. s.). Místně příslušným soudem ve věcech průkazu
osoby se zdravotním postižením je k řízení příslušný krajský soud, v jehož
obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje
(§7 odst. 3 s. ř. s.). Byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně
příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému
(§7 odst. 4 a odst. 5 s. ř. s.).
[6] Žalobce má trvalé bydliště na adrese X. Nejvyšší správní soud proto věc postupuje
Městskému soudu v Praze, který je věcně a místně příslušný [viz Příloha č. 2, bod 1. a Příloha č.
4, bod 4. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně
některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)].
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. dubna 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu