ECLI:CZ:NSS:2018:NAD.69.2018:49
sp. zn. Nad 69/2018 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové a soudců
Ladislava Derky a Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyň: a) J. B., b) P. I., obě zast. Mgr.
Michaelou Kopeckou, advokátkou se sídlem Krkonošská 17, Praha 2, proti žalovanému: Státní
pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu, se sídlem Nám. W. Churchilla 1800,
Praha 3, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, o nesouhlasu Městského soudu
v Praze s postoupením věci,
takto:
K řízení je místně př í sl uš ný Krajský soud v Praze.
Odůvodnění:
[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze (dále jen „krajský soud“) dne 2. 11. 2017
se žalobkyně domáhají ochrany proti nečinnosti žalovaného.
[2] Krajský soud usnesením ze dne 8. 2. 2018, č. j. 45 A 141/2017-39, postoupil věc
Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“). Postoupení věci odůvodnil odkazem na §7
odst. 2 a 6 věty první s. ř. s. s tím, že žalobkyně správně označily jako žalovaného
Státní pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hl. m. Prahu. Do 31. 12. 2016 existoval samostatný
Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj, ke kterému žalobkyně podaly v roce 2016 návrhy
na vydání rozhodnutí podle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě
a jinému zemědělskému majetku (zákona o půdě). S účinností ode dne 1. 1. 2017 byl Krajský
pozemkový úřad pro Středočeský kraj sloučen s Krajským pozemkovým úřadem pro hl. m. Prahu
a tento jediný Krajský pozemkový úřad převzal řízení vedená původně oběma krajskými
pozemkovými úřady. Pro místní příslušnost soudu jsou určující podmínky ke dni zahájení řízení,
a to dle §11 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s. Žalovaný má sídlo na území hl. m. Prahy,
proto je místně příslušným soudem Městský soud v Praze. Nejde o případ, že by měl žalovaný
své sídlo mimo obvod své působnosti. Krajský soud proto postoupil věc městskému soudu.
[3] Městský soud vyjádřil nesouhlas s postoupením věci krajským soudem, proto věc
předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí. Městský soud připustil, že by byl místně
příslušným soudem, avšak tuto příslušnost je třeba zkoumat na počátku soudního řízení.
Nestane-li se tak, je nedostatek místní příslušnosti zhojen. V dané věci byla žaloba doručena
krajskému soudu dne 2. 11. 2017, avšak krajský soud věc ihned nepostoupil městskému soudu
a učinil ve věci řadu procesních úkonů, které blíže konkretizoval. Účastníci nenamítali
nepříslušnost krajského soudu. S ohledem na postup krajského soudu byl zhojen nedostatek
jeho místní příslušnosti a nebyl dán důvod věc postoupit městskému soudu.
[4] Městský soud poukázal na usnesení Nejvyššího správního soudu z 30. 11. 2017
čj. Nad 315/2017-49, ve kterém soud posuzoval obdobné skutkové okolnosti, přičemž zdůraznil
zásadu, že zkoumání místní příslušnosti se soustředí jen na začátek řízení (na rozdíl od věcné
příslušnosti). Není-li věc po podání žaloby postoupena k vyřízení soudu místně příslušnému
a jsou činěny úkony směřující k projednání žaloby, je pro další řízení zhojen případný nedostatek
místní příslušnosti.
[5] Nejvyšší správní soud z předloženého spisu zjistil, že dne 2. 11. 2017 byla krajskému
soudu doručena žaloba. Usnesením z 8. 11. 2017 krajský soud vyzval žalobkyně k zaplacení
soudního poplatku a zástupkyni žalobkyň vyzval k předložení plné moci. Dále přípisem
z 28. 11. 2017 vyzval žalovaného k předložení správního spisu a k vyjádření k žalobě a poučil
jej dle §8 a §51 odst. 1 s. ř. s. Krajský soud telefonicky dne 17. a 30. 1. 2018 urgoval žalovaného
o zaslání správního spisu. Žalovaný se k věci samé vyjádřil podáním z 26. 1. 2018.
Přípisem z 30. 1. 2018 poučil žalobkyně dle §8 a §51 odst. 1 s. ř. s. a stanovil jim lhůtu
k eventuální replice k vyjádření žalovaného. Žalobkyně se vyjádřily podáním z 6. 2. 2018
k vyjádření žalovaného. Žádný z účastníků nenamítl místní nepříslušnost krajského soudu.
Krajský soud poté vydal dne 8. 2. 2018 usnesení o postoupení věci městskému soudu.
[6] Podle §7 odst. 2 s. ř. s.: Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný
soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl
do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí,
že má sídlo v obvodu své působnosti.
[7] Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že pro zkoumání a posuzování místní
příslušnosti platí zásada perpetuatio fori, která vyjadřuje, že místní příslušnost jako podmínka řízení
se posuzuje podle okolností, které existují v den zahájení řízení, tj. v den podání žaloby u soudu,
a že trvá až do skončení řízení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2007,
čj. 2 Azs 156/2006 - 38). Výše uvedené s. ř. s. neupravuje, proto se na základě §64 s. ř. s.
přiměřeně použije §105 odst. 1 o. s. ř., v němž je tato zásada stanovena.
[8] Lze přisvědčit oběma soudům, že s ohledem na sídlo žalovaného by dle výše citovaného
§7 odst. 2 s. ř. s. místně příslušným měl být Městský soud v Praze a krajský soud měl
po doručení žaloby věc postoupit. To však neučinil a svou místní příslušnost začal zkoumat
až v době, kdy ve věci učinil výše uvedené úkony (viz odstavec [5] tohoto usnesení).
[9] Nejvyšší správní soud již také dříve vyslovil, že „[z]koumání místní příslušnosti se pak na rozdíl
od příslušnosti věcné soustředí jen na začátek řízení. Není-li nedostatek místní příslušnosti odhalen, ať již soudem
samotným či k námitce účastníka řízení, a není-li věc postoupena k vyřízení soudu místně příslušnému (…),
je pro další řízení případný nedostatek místní příslušnosti již zhojen. Má se tedy za to, že rozhoduje soud
místně příslušný, ačkoli tomu tak není.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2007,
čj. 8 Azs 118/2006 - 81).
[10] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ačkoliv dle §7 odst. 2 s. ř. s. by měl být místně
příslušným Městský soud v Praze, s ohledem na to, že krajský soud již v době od podání žaloby
učinil řadu úkonů, a s ohledem na to, že účastníci řízení v žádném ze svých podání nenamítali
nepříslušnost krajského soudu, došlo v daném případě ke zhojení nedostatku místní příslušnosti
tohoto soudu. Obdobně postupoval Nejvyšší správní soud např. i v usnesení z 30. 11. 2017
čj. Nad 315/2017-49.
[11] Vzhledem k uvedenému Nejvyšší správní soud shledal důvodným nesouhlas Městského
soudu v Praze s postoupením věci, a proto podle §7 odst. 6 s. ř. s. rozhodl tak, že k řízení
je místně příslušný Krajský soud v Praze. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této
otázce jsou soudy vázány.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. března 2018
Daniela Zemanová
předsedkyně senátu