ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.182.2018:52
sp. zn. Nao 182/2018-52
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců
JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Ing. A. F., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha
2, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti Mgr. Daně Černovské, soudkyni Městského
soudu v Praze, v řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. 4 Ad 31/2017,
takto:
Soudkyně Mgr. Dana Černovská není v y l o u č e n a z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Ad 31/2017.
Odůvodnění:
[1] Žalobce v řízení o žalobě vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Ad 31/2017
namítl podjatost soudkyně Mgr. Dany Černovské. Za důvod její podjatosti považuje její působení
v justičních orgánech komunistického Československa na základě jejího jmenování vrchními
ústavními orgány komunistického režimu v roce 1976. Přitom ve jmenovacím dokumentu
je mimo jiné i uvedeno, že „kandidáti byli vybráni po pečlivém zhodnocení jejich politické a odborné
připravenosti.“ To by dle žalobce mohlo zakládat podjatost v soudních řízeních, kde jsou strany
sporu občan a ústřední státní orgán, protože jedním z hlavních principů totalitního
komunistického režimu byla nadřazenost zájmů ústředních orgánů nad právy občanů.
Další skutečností, která by mohla ovlivnit rozhodování soudkyně je to, že kandidáti na funkci
soudce v té době procházeli politickou a odbornou přípravou, jak je uvedeno v dokumentu,
kterým byla soudkyně jmenována do své funkce.
[2] K námitce žalobce se vyjádřila soudkyně Mgr. Dana Černovská s tím, že námitku
považuje za nedůvodnou; sama nemá k účastníkům řízení ani k projednávané věci žádný vztah.
[3] Záruka rozhodování věci nezávislým a nestranným soudcem patří mezi součásti práva
na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy
o ochraně lidských práv a základních svobod). Nestrannost soudce je jedním z hlavních
předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát (čl. 1 odst. 1
Ústavy České republiky). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující
vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu
řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je třeba vnímat i v rovině
objektivní. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu
pozorovateli (účastníkovi řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně
vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní
hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat o této
otázce se však musí na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne
27. 10. 2004, sp. zn. I. ÚS 370/04).
[4] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým
je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný.
Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných
důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Nao 19/2003-16).
[6] Nejvyšší správní soud i Ústavní soud konstantně judikují, že poukaz na členství určitého
soudce v KSČ ke dni 17. 11. 1989 není sám o sobě důvodem k jeho vyloučení z projednávání
a rozhodnutí věci. K tomu, aby byla založena podjatost soudce pro jeho bývalé členství v KSČ,
by musely přistoupit i další, specifické okolnosti projednávané věci. Jak uvedl Ústavní soud
např. v usnesení ze dne 17. 9. 2009, sp. zn. IV. ÚS 682/09: „Prosté členství v KSČ není skutečností,
jež by obecně vylučovala soudce z rozhodovacího procesu. Míru nezávislosti soudce (např. i s ohledem na jeho bývalé
angažmá v KSČ) je tudíž nutno posuzovat v každém případě s přihlédnutím k jeho jedinečným okolnostem.“
Tím spíše tyto závěry platí v situaci, kdy v daném případě jmenovaná soudkyně s členstvím
v KSČ není ani spojována.
[7] Žalobce opírá svou námitku podjatosti soudkyně pouze o její působení v dobách
komunistického režimu a dále popisuje obecná fakta spojená s komunistickým režimem.
Žádný jiný konkrétní důvod pro námitku podjatosti vůči ní nevznesl. Ústavní soud např. v nálezu
ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. I. ÚS 517/10, poukázal na to, že je třeba rozlišovat mezi
společenskou diskusí a rozhodováním o námitkách podjatosti soudců, přitom vliv členství soudce
v KSČ na jeho nestrannost a nezávislost je třeba posuzovat nikoliv paušálně, ale „případ
od případu“. Účastník řízení musí „ohledně každého soudce, jehož podjatost namítá, uvést konkrétní
skutečnosti, pro něž má za to, že soudce je z projednávané věci vyloučen“.
[8] Nejvyšší správní soud námitky žalobce nepovažuje za důvod možné podjatosti. Předně
je třeba uvést, že soudce je právní profesionál, jehož ústavní jakožto i mravní povinností je dbát
o nezávislé a nestranné rozhodování. S výkonem funkce soudce je proto nerozlučně spjat
požadavek na to, aby se soudce byl schopen oprostit od nepatřičných vnějších vlivů na jeho
rozhodovací činnost. V daném případě Nejvyšší správní soud neshledal, že by vyvstaly objektivní
ani subjektivní okolnosti, které by zavdávaly důvod pochybovat o nepodjatosti Mgr. Dany
Černovské.
[9] S přihlédnutím ke shora uvedeným důvodům soud rozhodl tak, že Mgr. Dana Černovská
není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze
pod sp. zn. 4 Ad 31/2017.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 30. srpna 2018
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu