ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.268.2018:15
sp. zn. Nao 268/2018 - 15
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: A. F.,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 21. 9. 2018, č. j. OAM-806/ZA-ZA11-ZA17-2018, o námitce podjatosti
vznesené vůči soudcům Krajského soudu v Brně,
takto:
Samosoudce JUDr. Petr Polách není v y l o u č e n z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Krajského soudu v Brně pod. sp. zn. 32 Az 26/2018.
Odůvodnění:
[1] Žalobou ze dne 9. 10. 2018 napadl žalobce rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 9. 2018,
vydané ve věci jeho žádosti o poskytnutí mezinárodní ochrany. V doplňku žaloby ze dne
10. 10. 2018 pak žalobce mimo jiného vznesl námitku podjatosti vůči soudcům Krajského soudu
v Brně, kterou odůvodnil tím, že mu soud:
a) v předchozím řízení o udělení mezinárodní ochrany vedeném pod. sp. zn. 32 Az 17/2018
vědomě a úmyslně upřel právo na soudní ochranu a na obhajobu, když nerozhodl
o žádosti o určení zástupce, jak je přednostně povinen a bez rozhodnutí o jeho určení mu
mezinárodní ochranu (postavení žadatele) odejmul, a tuto vadu navzdory jeho námitkám
již téměř měsíc nenapravil,
b) svévolně pozměňuje adresu pro doručování,
c) pravděpodobně opakovaně maří doručování svých zásilek nesprávným postupem,
d) pravděpodobně nesprávně eviduje zásilky jako doručené,
e) ani předseda soudu bez odkladu v tak naléhavé věci neučinil nápravu vad uvedených
pod body a) až d),
f) odepřel právo na nahlédnutí do spisu a související práva na pořízení kopií,
g) doposud nezrušil svá vadná rozhodnutí.
[2] Skutečnosti uvedené pod body a) až g) tvoří podle názoru žalobce „ucelenou souvislost,“
svědčící o přímém úmyslu soudu řízení procesně mařit a tím mařit i uplatnění nároku
na mezinárodní ochranu. Tyto důvody ustanovují svojí intenzitou jak subjektivní, tak i objektivní
překážky, pro které lze mít oprávněně pochybnosti o nepodjatosti Krajského soudu v Brně jako
celku (viz např. věc Hauschild proti Dánsku, 1989, A. 154, ECHR). Navíc se nejedná o postup
ani rozhodování soudu, ale pro zjevnou nezákonnost, extrémnost a rozsah porušování práv
o zjevnou kriminální činnost ve spolupráci se žalovaným.
[3] Samosoudce JUDr. Petr Polách, jemuž byla věc podle rozvrhu Krajského soudu v Brně
přidělena k projednání a rozhodnutí, ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že mu nejsou
známy žádné skutečnosti, které by mohly vzbudit pochybnosti o jeho nepodjatosti, ani
po subjektivní stránce se pak necítí být podjatý.
[4] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je dán důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo
rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení
soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo
v jeho rozhodování v jiných věcech.
[5] Po posouzení věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že důvody pro vyloučení
samosoudce JUDr. Petra Polácha z projednávání a rozhodnutí ve věci 32Az 26/2018 nejsou
dány. Žalobce v uplatněné námitce podjatosti neuvedl žádné skutečnosti, které by svědčily
o poměru jmenovaného soudce k věci či k účastníkům, takové skutečnosti nejsou známy ani
tomuto soudci a nezjistil je ani Nejvyšší správní soud z dosavadního obsahu spisu. Jmenovaný
samosoudce se nepodílel ani na řízení před správním orgánem, vyloučena je pak z povahy věci
jeho účast v předchozím soudním řízení, neboť řízení o žalobě je řízením „ v prvním stupni“.
[6] Veškeré žalobcem formulované námitky se týkají postupu či rozhodování soudu
v předchozím řízení. Jak ovšem vyplývá přímo z citovaného ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s.,
takovéto námitky důvodem k vyloučení soudce být nemohou. Nepodložené obvinění
z kriminální činnosti má pak charakter hrubě urážlivého podání učiněného vůči soudu a mohlo
by být důvodem pro uložení pořádkové pokuty žalobci podle §44 s. ř. s. Zda k takovémuto
opatření přistoupí, je ovšem již na úvaze samotného krajského soudu (příslušného samosoudce),
u něhož se řízení ve věci vede.
[7] S ohledem na tyto skutečnosti rozhodl Nejvyšší správní soud, jak ve výroku uvedeno.
Vzhledem k tomu, že samosoudce JUDr. Petr Polách není vyloučen z projednávání a rozhodnutí
věci, nerozhodoval již Nejvyšší správní soud o námitce podjatosti vznesené vůči ostatním
soudcům Krajského soudu v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3 s. ř. s.).
V Brně dne 15. listopadu 2018
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu