ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.287.2018:35
sp. zn. Nao 287/2018 - 35
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: M. M., zast. JUDr. Janem
Stančíkem, advokátem se sídlem Mikulůvka č. p. 141, proti žalovanému: Krajský úřad
Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6.
2018, č. j. KUZL 42448/2018, v řízení o žalobě vedené pod sp. zn. 65 A 84/2018, o námitce
podjatosti vznesené žalobcem vůči předsedkyni senátu správního úseku Krajského soudu v
Ostravě - pobočky v Olomouci JUDr. Zuzaně Šnejdrlové, Ph.D.,
takto:
Předsedkyně senátu správního úseku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci
JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., n en í v yl o u čen a z projednávání a rozhodnutí žalobcovy
věci vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. 65 A 84/2018.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen
„krajský soud“) domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, který zamítl žalobcovo odvolání
a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Vsetín ze dne 9. 11. 2017, č. j. MUVS-
S9574/2013/OÚPSŘ-330/Hrn-33, o odstranění stavby. Na poučení soudu o složení senátu
reagoval podáním, v němž vznesl námitku podjatosti proti předsedkyni senátu JUDr. Zuzaně
Šnejdrlové, Ph.D., a to s ohledem na diskriminační postup této soudkyně v souvisejícím řízení
vedeném pod sp. zn. 65 A 3/2017. V něm mu měla být odňata možnost řádně vykonávat svá
procesní práva, když se nemohl jednání osobně účastnit pro pracovní neschopnost, a zároveň
nebyla jeho zástupci uznána kolize s dříve nařízeným policejním výslechem jako důvod pro
odročení jednání. Tímto postupem bylo straněno žalovanému, neboť žalovaný je rovněž orgán
veřejné moci obdobně jako soudkyně. Z tohoto důvodu lze mít pochybnosti o její nepodjatosti.
[2] JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., v předkládací zprávě uvedla, že žalobcova námitka není
svým obsahem tvrzením o existenci skutečností, které by ji mohly z rozhodování vyloučit. Jí samé
není znám žádný důvod k vyloučení, neboť nemá poměr k věci ani k účastníkům, které zná
pouze z úřední činnosti. Pokud jde o tvrzení, že by měla být podjatá s ohledem na to,
že ona i žalovaný jsou orgány veřejné moci, pak upozornila, že tato pravomoc rozhodovat
ve správním soudnictví mimo jiné o rozhodnutích vydaných v oblasti veřejné správy orgánem
moci výkonné, byla soudům svěřena zákonem, tudíž jeho námitce nelze přisvědčit.
[3] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem
na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo
v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ (zvýrazněno Nejvyšším správním
soudem). Podle §8 odst. 5 s. ř. s. musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí v ní být
uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována.
[4] Námitka podjatosti není důvodná.
[5] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod,
je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce. Rozhodnutí o vyloučení
soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady,
podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu
i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Soudce
lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných
důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě
(srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16). Zákon přitom stanoví,
že takovým důvodem nemůže být okolnost, která spočívá v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Námitka podjatosti vznesená žalobcem vůči soudkyni krajského soudu však neobstojí,
neboť ji vztahuje k jejímu údajnému postupu v souvisejícím řízení, tj. k důvodům, jež podle
výslovného ustanovení §8 odst. 1, věty poslední, s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudců
z rozhodování jednoznačně být nemohou. Tento závěr zaujala i judikatura, viz např. usnesení
NSS ze dne 7. 2. 2017, č. j. Nao 51/2017 - 21.
[7] Důvodem k vyloučení nemůže být ani vykonávání pravomocí, které správním soudům
zakotvuje zákon. Podle usnesení NSS ze dne 11. 6. 2010, č. j. Nao 46/2010 - 78,
publ. pod č. 2102/2010 Sb. NSS, je podjatost soudců ve vztahu ke správnímu orgánu dána jen
tehdy, jestliže se tito soudci přímo či nepřímo podíleli na projednávání a rozhodování věci
u tohoto správního orgánu, příp. existuje-li k osobě, která před soudem za správní orgán jedná,
skutečně osobní vztah. Takový vztah mezi soudkyní a žalovaným ani podílení se soudkyně
na projednávání a rozhodování věci u správních orgánů však žalobce ve své námitce neuvádí.
[8] Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že JUDr. Zuzana Šnejdrlová, Ph.D., není
vyloučena z projednávání a rozhodnutí žalobcovy věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. prosince 2018
JUDr. Radan Malík
předseda senátu