ECLI:CZ:NSS:2018:NAO.81.2018:39
sp. zn. Nao 81/2018 - 39
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a Mgr. Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: Mgr. M. K., zast.
doc. JUDr. Martinem Kopeckým, CSc., advokátem, se sídlem Revoluční 1546/24, Praha 1, proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha
2, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, vedené u Městského soudu
v Praze pod sp. zn. 6 A 42/2018, o námitce podjatosti vznesené žalobcem vůči soudci JUDr.
Ladislavu Hejtmánkovi,
takto:
Soudce Městského soudu v Praze JUDr. Ladislav Hejtmánek je v y l o u č e n z projednávání
a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 42/2018.
Odůvodnění:
[1] Žalobce se žalobou ze dne 19. 2. 2018 domáhá rozhodnutí, kterým by soud určil,
že zásah žalovaného spočívající v tom, že po rozhodnutí ze dne 22. 12. 2017, č. j. MPSV –
2017/264648-111, o odvolání žalobce ze služebního místa představeného – náměstka pro řízení
sekce ekonomiky a evropských fondů, s účinností od 1. 1. 2018, nepřevedl žalobce na jiné
vhodné služební místo, je nezákonný; zakázal žalovanému, aby pokračoval v tomto nezákonném
zásahu; zakázal žalovanému pokračovat v porušování práva žalobce na rovný přístup k výkonu
veřejné funkce a uložil žalovanému povinnost zařadit žalobce na vhodné služební místo.
V řízení o žalobě je žalobce zastoupen na základě plné moci advokátem doc. JUDr. Martinem
Kopeckým, CSc.
[2] Žalobce namítl podjatost soudce JUDr. Ladislava Hejtmánka s ohledem na vztah
k zástupci žalobce doc. JUDr. Martinovi Kopeckému, CSc. Informaci o osobě předsedy senátu
se žalobce dozvěděl z usnesení Městského soudu ze dne 12. 3. 2018, č. j. 6 A 42/2018 – 31, které
mu bylo doručeno dne 13. 3. 2018. Důvod pro možnou pochybnost o nepodjatosti soudce
spatřuje žalobce v tom, že doc. JUDr. Martin Kopecký, CSc., byl oponentem doktorské disertační
práce na téma „Správní trestání právnických osob“, kterou předložil JUDr. Hejtmánek jako
student doktorského studijního programu na Právnické fakultě Karlovy University v Praze.
Podle posudku doc. Kopeckého ze dne 12. 11. 2012 práce JUDr. Hejtmánka nesplňovala
kvalifikační požadavky kladené na daný druh práce; doc. Kopecký se později účastnil dne
29. 9. 2014 obhajoby disertační práce jmenovaného soudce s výsledkem hodnocení „neprospěl“.
Tyto skutečnosti mohou vést dle přesvědčení žalobce k pochybnostem o nepodjatosti soudce.
Žalobce konstatuje, že je jistě časté, že učitelé právnických fakult vystupují současně jako
advokáti a zřejmě nelze za důvod vyloučení soudce obecně považovat skutečnost, že vyučovali
nebo zkoušeli studenta, který se pak v budoucnu stal soudcem a byl přidělen k rozhodování věci,
v níž tito jako zástupci účastníků řízení vystupují. Má však za to, že konkrétní případ je odlišný
tím, že JUDr. Hejtmánek obhajoval dizertační práci již jako soudce, a že konkrétní negativní
posudek doc. Kopeckého mohl výrazně ovlivnit celkový neúspěšný výsledek obhajoby.
[3] Soudce JUDr. Hejtmánek ve svém vyjádření uvedl, že nemá žádný vztah k účastníkům,
jejich zástupcům ani projednávané věci.
[4] Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)
jsou soudci „vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci,
k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci,
kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“.
[5] Ze spisu předloženého městským soudem vyplývá, že informace o osobě předsedy senátu
byla žalobci poprvé zpřístupněna v usnesení ze dne 12. 3. 2018, č. j. 6 A 42/2018 – 31, kterým
byl vyzván k zaplacení soudního poplatku. Usnesení bylo doručeno do datové schránky zástupce
žalobce doc. JUDr. Martina Kopeckého, CSc. dne 13. 3. 2018. Námitka podjatosti vznesená
dne 18. 3. 2018 tak byla uplatněna včas.
[6] Jak upozornil žalobce, Nejvyšší správní soud v minulosti rozhodoval o námitce podjatosti
soudce JUDr. Ladislava Hejtmánka vznesené ze stejného důvodu jako v nyní projednávané věci.
Jednalo se o možnou podjatost ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod
sp. zn. 6A 174/2017, přičemž řízení o námitce bylo u Nejvyššího správního soudu vedeno
pod sp. zn. Nao 276/207; zdejší soud usnesením ze dne 13. 9. 2017 č. j. Nao 276/2017 – 22,
shledal námitku podjatosti důvodnou. Ve zmíněném usnesení soud poukázal na nález Ústavního
soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, ve kterém Ústavní soud uvedl, že „subjektivní
hledisko účastníků řízení, případně soudců samotných, je podnětem pro rozhodování o eventuální podjatosti,
avšak rozhodování o této otázce se musí dít výlučně na základě hlediska objektivního. To znamená, že není
přípustné vycházet pouze z pochybností o poměru soudců k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo
dotýká, nýbrž i z hmotněprávního rozboru skutečností, které k těmto pochybnostem vedly. Jak již konstatoval
Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 27. 11. 1996, sp. zn. I. ÚS 167/94 (publ.: Sbírka nálezů a usnesení ÚS,
sv. 6, č. 127), nejde pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý,
anebo hodnocení osobního vztahu k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda – s ohledem na okolnosti
případu – lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být“. Nejvyšší správní soud konstatoval:
„Pro zhodnocení toho, zda je skutečně nezbytné soudce z projednávání a rozhodnutí věci vyloučit, je relevantní
(ve smyslu výše uvedeného nálezu Ústavního soudu) především objektivní úvaha, zda s ohledem na okolnosti
případu lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být. Nejvyšší správní soud se tak zaměřil na posouzení toho,
zda jsou objektivní důvody pochybovat o nepodjatosti JUDr. Ladislava Hejtmánka. Dospěl přitom k závěru,
že jakkoli se jmenovaný soudce necítí subjektivně ve věci podjatý, z hlediska objektivního nelze, s ohledem
na uvedené skutečnosti, možnost neobjektivního rozhodování zcela vyloučit. Nejvyšší správní soud proto shledal
námitku podjatosti důvodnou a soudce JUDr. Ladislava Hejtmánka z důvodu možné podjatosti z projednávání
a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6A 174/2017 vyloučil.“
[7] V nyní projednávané věci, kdy je námitka podjatosti vznesená z totožných důvodů,
neshledal Nejvyšší správní soud důvod se od závěrů, k nimž dospěl ve výše uvedeném usnesení,
odchýlit, proto vyloučil soudce JUDr. Ladislava Hejtmánka pro možnou podjatost z projednávání
a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6A 42/2018.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. dubna 2018
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu