ECLI:CZ:NSS:2018:PST.1.2018:14
sp. zn. Pst 1/2018 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka
a Miloslava Výborného v právní věci navrhovatele: K. P., proti odpůrci: Svoboda a přímá
demokracie - Tomio Okamura (SPD), se sídlem Rytířská 410/6, Praha 1, týkající se návrhu
na pozastavení činnosti politického hnutí,
takto:
I. Návrh se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 15. 8. 2018 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen návrh na pozastavení činnosti
odpůrce. Navrhovatel uvádí, že odpůrce nemá demokraticky ustanovené orgány dle §4 písm. b)
zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (dále jen
„zákon o politických stranách“). Proces volby delegátů na konferenci, která je podle stanov
nejvyšším orgánem odpůrce, nebyl demokratický. V důsledku této skutečnosti ani ostatní orgány
(předseda, členové předsednictva, revizor, rozhodčí orgány) volené konferencí nebyly
demokraticky ustanoveny. Podle navrhovatele došlo k porušení řady pravidel stanovených
volebními a jednacími řády na úrovni regionálních konferencí odpůrce.
[2] Podle §15 odst. 1 zákona o politických stranách [o] rozpuštění strany a hnutí (§13 odst. 1
písm. b)), pozastavení činnosti strany a hnutí (§14 odst. 1) a o znovuobnovení jejich činnosti (§14 odst. 3)
rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může
návrh podat prezident republiky.
[3] Z uvedeného zákonného ustanovení je tedy zřejmé, že k podání návrhu na rozpuštění
politické strany jsou aktivně legitimovány pouze dva subjekty, tzn. vláda a prezident. Navrhovatel
toto právo zjevně nemá a – jakožto fyzická osoba – je oprávněn toliko k podání zmíněného
podnětu vládě, příp. prezidentovi republiky, přičemž tyto orgány následně uváží, zda k podání
příslušného návrhu přistoupí či nikoliv.
[4] Nejvyšší správní soud proto musel návrh odmítnout, neboť byl podán osobou zjevně
neoprávněnou [§46 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“)].
[5] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož při odmítnutí
návrhu nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. října 2018
Tomáš Langášek
předseda senátu