ECLI:CZ:NSS:2018:VOL.13.2018:5
sp. zn. Vol 13/2018 - 5
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského
referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše
Langáška, soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj),
Miloslava Výborného a soudkyně Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: L. G., ve věci
„stížnosti na porušení volebního zákona v 2. kole prezidentských voleb“,
takto:
I. Návrh se od m ít á .
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Dne 31. 1. 2018 byl Nejvyššímu správnímu soudu doručen návrh nadepsaný „stížnost
na porušení volebního zákona v 2. kole prezidentských voleb“. Navrhovatelka si tímto návrhem
stěžuje, že dne 26. 1. 2018, tedy v první den druhého kola prezidentských voleb, měla v poštovní
schránce volební leták kandidáta Jiřího Drahoše. Na základě informací od členky okrskové
volební komise se domnívá, že příznivci Jiřího Drahoše doručili tento leták i do dalších
poštovních schránek v okolí jejího bydliště. Podle navrhovatelky by v den voleb neměly být
do poštovních schránek vhazovány letáky žádného kandidáta na prezidenta, proto podala tuto
stížnost.
[2] Podle §66 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně
některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky), ve znění pozdějších předpisů,
se podáním návrhu na neplatnost volby prezidenta může domáhat ochrany u soudu podle zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, každý občan zapsaný do stálého seznamu, zvláštního
seznamu vedeného zastupitelským úřadem, navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo
navrhující občan. Podle odst. 2 platí, že návrh na neplatnost volby prezidenta může podat
navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení zákona způsobem, který hrubě ovlivnil
výsledek volby prezidenta.
[3] Navrhovatelka svůj návrh nadepsala jako stížnost na porušení volebního zákona.
Z návrhu však nevyplývá, že by se domáhala vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky,
ostatně brojí proti postupu, který přisuzuje příznivcům poraženého kandidáta Jiřího Drahoše,
nikoli proti zvolení vítězného kandidáta Miloše Zemana. Jiný návrh než návrh na neplatnost
volby prezidenta však v rámci soudního přezkumu voleb prezidenta republiky podat nelze.
Navrhovatelka chce patrně pouze upozornit Nejvyšší správní soud na jev, který pokládá
za nezákonný. Nejvyšší správní soud však připomíná, že podle čl. 2 odst. 3 Ústavy mohou státní
orgány, včetně Nejvyššího správního soudu, uplatňovat státní moc pouze způsoby, které stanoví
zákony. Pravomoc prošetřovat obecné stížnosti na průběh volby prezidenta republiky,
které nesměřují k vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky, však zákon Nejvyššímu
správnímu soudu nesvěřuje.
[4] Nejvyšší správní soud proto musel navrhovatelčin návrh odmítnout, neboť navrhovatelka
se zde domáhá něčeho, co zákonná úprava vůbec neumožňuje, a jde tedy v širším slova smyslu
o návrh nepřípustný [§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]; k tomu viz např. usnesení ze dne 14. 11. 2013,
č. j. Vol 120/2013 - 42. Vzhledem k tomu, že v návrhu není ani uvedeno, kdo by měl být
odpůrcem, jednal Nejvyšší správní soud pouze s navrhovatelkou coby jedinou účastnicí řízení.
[5] Pouze na okraj Nejvyšší správní soud připomíná k předmětu stížnosti, že některé volební
zákony skutečně znaly v minulosti institut takzvaného „volebního ticha“, tedy ukončení volební
kampaně a zákaz volební agitace v době 48 hodin před zahájením voleb a ve dny voleb
(viz §16 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění
účinném do 31. 7. 2000), ovšem tato úprava se týkala voleb do Parlamentu České republiky
a zákonodárce ji i ve vztahu k nim zrušil zákonem č. 204/2000 Sb. Naopak podle §35 odst. 3
zákona o volbě prezidenta republiky platí, že volební kampaň začíná dnem vyhlášení volby
prezidenta a končí teprve dnem vyhlášení celkových výsledků volby prezidenta.
[6] Podle ustanovení §93 odst. 4 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení.
Poučení: Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího
správního soudu (§93 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto usnesení n e ní opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 1. února 2018
Tomáš Langášek v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Kristýna Klimešová, DiS.